Herci z Dejvického vypotili pro Zelenku Dostojevského

Irena Hejdová Irena Hejdová
6. 3. 2008 17:15
Karamazovi z ocelárny od Mittala pomalu míří do kin
Režisér Petr Zelenka při natáčení v železárnách v Hrádku u Rokycan.
Režisér Petr Zelenka při natáčení v železárnách v Hrádku u Rokycan. | Foto: Mateusz Skalski

Praha - Otřískaná karosa projíždí polskými ulicemi a ven zvědavě vyhlížejí známé tváře z Dejvického divadla. Ivan Trojan, David Novotný, Martin Myšička, Igor Chmela nebo Lenka Krobotová jedou do polských oceláren sehrát své slavné představení Karamazovi. Tentokrát ve stejnojmenném filmu Petra Zelenky (a jeho přátel, jak jinak).

"Divadlo ve filmu" Zelenka představil novinářům měsíc a půl před premiérou. Vychází z inscenace, kterou v Dejvickém divadle nastudoval Lukáš Hlavica; hrála se více než stopadesátkát a herci ji mají dokonale zažitou.

"Záměr byl archivovat to představení," říká Zelenka, který provedl minimální personální obměny, například Zdeňku Žádníkovou nahradila Michaela Badinková.

Příběh bratří Karamazových a vyšetřování vraždy jejich prostopášného otce se ve filmu prolíná s několika drobnými příběhy jednotlivých herců a dělníků z  továrny. "Představení je tak komplikované, že jsem si říkal, že máme na ten příběh okolo jen deset minut," říká Zelenka.

Režisér v podání Romana Luknára tu mimo jiné říká, že herci neumí cizí jazyky a pořád se sprchují, protože se potí víc než normální lidi.

"Což je pravda, ale taky bylo pětatřicet stupňů a měli těžké kostýmy -  v těch vznikala úplná mikroklimata, zastavoval se tam i ten zvířený mour," krvelačně vzpomíná Zelenka.

"Špína, sajrajt ve vzduchu, děsný horko od slunce a světel i z kostýmů. Dlouhé směny, protože jsme měli málo natáčecích dní. Ale tohle všechno Dostojevskij potřebuje," věří Ivan Trojan, představitel starého Karamazova.

Karamazovi: Petr Zelenka
Karamazovi: Petr Zelenka | Foto: Ondřej Besperát
Čtěte více:
CO ŘÍKÁ ZELENKA: Natočil jsem film s nejlepšími herci v Česku
O FILMU: Knoflíkář Zelenka hledal boha v ocelárnách

Celý film se odehrává v nehostinném prostředí Mittalových oceláren. "Jako herečka jsem byla vzrušená kontrastem té hry a továrny. Bavilo mě to od začátku do konce," říká Lenka Krobotová.

"Říkali jsme si fuj fuj fuj ta špína, pak jsme se vždycky na hotelu vydrhli - a na konci se nám odtamtud ani nechtělo," dodává kolegyně Badinková.

Karamazovi jsou filmovou adaptací inscenace hry Bratři Karamazovi, kterou již osm let uvádí Dejvické divadlo. Tam ji režíroval Lukáš Hlavica.
Karamazovi jsou filmovou adaptací inscenace hry Bratři Karamazovi, kterou již osm let uvádí Dejvické divadlo. Tam ji režíroval Lukáš Hlavica. | Foto: Mateusz Skalski

Trojan je v Polsku oblíbený díky předchozím Zelenkovým filmům, ale možná sem teď nebude moct vkročit: ve filmu plive na podobiznu papeže.

"Radek Holub chtěl, aby se plivalo na čelo, ale Ivan tam plive mimo Wojtylu," hájí Zelenka herce a nečeká, že by film mohl Poláky pohoršit. "Poláci jsou sice katolický národ, ale nejsou hloupí."

Film se natáčel na dvě kamery loni v létě, na place se Zelenka s polsko-českým štábem domlouval prý "srbochorvatsky - to je průměr mezi češtinou a polštinou".

"Petr poslední dobou točil filmy pod tlakem, že musí mít tak 400 tisíc diváků," vysvětluje producent Čestmír Kopecký. Tentokrát dostal režisér filmu Knoflíkáři či Příběhy obyčejného šílenství volnou ruku.

"Nebudem lhát, že to je dobrodružná komedie. Chceme, aby na to šli lidé, kteří chtějí vidět takový film - lidé, kteří vědí, kdo je Dostojevskij, chodí do divadel a vědí, že existují i filmy, u kterých se nechcete jen pobavit," říká producent.

Martin Myšička a Ivan Trojan ve filmu Karamazovi.
Martin Myšička a Ivan Trojan ve filmu Karamazovi. | Foto: Mateusz Skalski

Do epizodní role tanečnice obsadil Zelenka svou ženu, v další epizodě se mihne mim Matja Solce, který tu sehraje podařený výstup s Dostojevským v podobě mončičáka předstírajícího epileptický záchvat.

Polský je skladatel hudby Jan A. P. Kaczmarek, držitel Oscara za hudbu k  Hledání Země nezemě.

Do kin film vstupuje 24. dubna, diváci si ho můžou vychutnat s programem, který dostanou zdarma ke vstupence. Do polských kin by Karamazovi měli vstoupit na podzim.

Spolu s Venkovským učitelem také podle neoficiálních informací usilují o účast v Cannes.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy