Zelenka: Natočil jsem film s nejlepšími herci v Česku

Irena Hejdová Irena Hejdová
6. 11. 2007 16:05
Karamazovi vznikli ve spolupráci Varšavským paktem

Praha - Ambice českých filmařů jsou strašně malé - všichni mluví o tom, jak jsou, nebo nejsou české filmy úspěšné, ale mě daleko víc zajímá, jak a zda jsou ambiciózní, říká Petr Zelenka, který právě dokončuje snímek Karamazovi.

Adaptaci Dostojevského románu označuje za "hodně emotivní, napínavý a silný film s nejlepšími herci, kteří v současné době v Čechách hrají. Nic víc a nic míň".

"Dostojevského se tu lidé bojí -  je moc temný, složitý, ruský," říká Zelenka a přiznává, že téma to není pro každého. "Je to film pro lidi, kteří už mají něco odžitého a na věci mají svůj názor - ale tihle lidé dneska moc do kina nechodí."

Zelenka vyšel z adaptace Karamazových z pera Evalda Schorma, kterou Dejvické divadlo inscenuje v režii Lukáše Hlavici. "Prvním impulsem byla snaha archivovat představení," říká.

Nechtěl ale představení zachytit obvyklou metodou televizní inscenace. Proto se rozhodl pro cestu, na které zachycuje zkoušku souboru na divadelním festivalu. Ve filmu se tak objeví příběhy několika diváků i malá dramata uvnitř souboru.

Hlavní linku ale tvoří Dostojevského příběh o vyšetřování otcovraždy, do kterého se promítají  otázky víry, nesmrtelnosti a spásy. "Nenávidíme, lžeme, milujeme - naše lidské vlastnosti máme společné, všichni jsme Karamazovi," shrnuje obsah svého čtvrtého filmu Zelenka.

Na premiéře chyběl jen Ivan Trojan, jenž prý už natáčí jinde něco jiného.
Na premiéře chyběl jen Ivan Trojan, jenž prý už natáčí jinde něco jiného. | Foto: Mateusz Skalski

Hlavní roli Fjodora Karamazova ztvárnil Ivan Trojan. "Je to jeho vůbec nejlepší role, tu postavu hraje už sedm let. Ale bude tam i plno dalších radostných záležitostí," upozorňuje na výkony Davida Novotného či Radka Holuba.

Na plátna se ve svých rolích vrátí téměř celý dejvický soubor, mimo jiné Igor Chmela, Martin Myšička i Lenka Krobotová. Přibude ještě Michaela Badinková, Lucie Žáčková či Roman Luknár v roli režiséra.

Film produkoval Čestmír Kopecký ve spolupráci s polskou produkcí Varšavský pakt. Zelenkovy filmy jsou v Polsku oblíbené už od Knoflíkářů, koprodukce je tedy logickým vyústěním; i štáb Karamazových tvořili ze 40 procent Poláci. Čerstvě má za sebou Zelenka premiéru své hry Očištění ve Národním divadle v Krakově.

Původně měl film vzniknout v gdaňských docích, nakonec se v Polsku natáčelo jediný den; zbytek vznikl v  ocelárně v Hrádku u Rokycan. Až na problémy s proudem si Zelenka spolupráci pochvaluje. "Tahle látka patří do továrny, do těžkého hutního provozu. V Hrádku kvůli nám i zastavovali provoz. "

Karamazovi: Petr Zelenka
Karamazovi: Petr Zelenka | Foto: Ondřej Besperát

"Melodickou symfonickou hudbu, která bude ujasňovat nálady a atmosféry" napsal polský skladatel Jan Kaczmarek; držitel Oscara za doprovod k filmu Hledání Země nezemě a dvorní autor Agnieszky Hollandové.

Rozpočet filmu činí podle Zelenky něco přes milion eur. "Měli jsme tři kilometry materiálu na den, točili jsme třeba tři minuty dlouhé záběry, herci hráli celé kusy představení," nadšeně vypráví Zelenka.

Natáčelo se na dvě kamery a film vznikal dvacet dní, pro Zelenku rekordně krátkou dobu. "Tenhle film se liší od mých předchozích filmů tím, že vypadá krásně," říká režisér v narážce na vizuální styl kameramana Alexandra Šurkaly.

Karamazovy dotočil v červenci, ale do kin film nevstoupí dřív než v dubnu kvůli jednáním s koproducenty.

Bratři Karamazovi
Bratři Karamazovi | Foto: Mateusz Skalski

Snímku tak unikne šance prezentovat se na Berlinale, kam se v minulosti propracovaly předchozí filmy producenta Kopeckého včetně loňského A bude hůř.

V usilování o Cannes Karamazovy limituje, že nevznikli ve francouzské koprodukci ani nemají francouzského agenta, o Karlovy Vary prý Zelenka ani zájem nemá. "Vary nás nezajímají, už jsem tam jednou vyhrál a znovu se to asi nepoštěstí."

Spíš usiluje v účast na podzimních festivalech typu Locarna a hned v prosinci chce začít psát další film.

Bude prý o přátelství podvodného mladého producenta a devadesátiletého režiséra, kterého všichni mají za mrtvého, ale který ještě z mrtvých vstane a řádně všem zkomplikuje život.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy