Praha - "A proč je v názvu filmu ten Rembrandt?," zajímal se ještě před začátkem pražské tiskové konference o obsah plakátu svého filmu britský režisér Peter Greenaway.
Jeho film se v originále jmenuje Nightwatching, přízvisko dostal, aby se odlišil od ruské Noční hlídky, která před nedávnem byla také k vidění v českých kinech.
Greenaway do Prahy přiletěl jen na 48 hodin, stihl toho ale dost. Už v pondělí diskutoval s českými fanoušky na své Masterclass, v úterý ho po tiskové konferenci čekala ještě slavnostní premiéra filmu Rembrandtova Noční hlídka v pražské Lucerně.
- Čtěte více: (Ne)sporný klasik Peter Greenaway je v Praze
Na otázky českých novinářů odpovídal rychle a zvučně chrlenou angličtinou, ale nic neodbýval - vracel se k jednotlivým otázkám a donekonečna rozebíral jejich nejrůznější aspekty.
Odpovědi prokládal i suchým britským humorem i občasnými sarkastickými zmínkami tu o podřadné intelektuální úrovni Harryho Pottera, jindy o vizuálně negramotných hudebních skladatelích.
„Tohle je divné místo, sedím tu na podiu, za sebou plátno a vy se na mne koukáte. Jsem jako Šeherezáda. Zasloužím si popravu, pokud vás tu nepobavím," vysvětlil charismatický režisér, proč novináře téměř nepustil ke slovu.
Noční hlídku natočil Greenaway v široké mezinárodní koprodukci. „S holandským producentem pracuju víc než 25 let, získal jsem ale i podporu od Poláků," říká s tím, že v sousedním Polsku mu přispěl nejen polský filmový fond, ale i soukromý investor.
V Polsku se i natáčelo, vzniklo tu 90 procent ateliérových scén. Film si premiéru odbyl před rokem na festivalu v Benátkách.
Pro Greenawaye je tak už víceméně uzavřenou kapitolou, přesto do Prahy prý přijel rád. A nevyloučil, že se vrátí, aby právě v Praze natočil svůj další film věnovaný osobnosti malíře Oskara Kokoschky.
„Kokoschka byl tři roky v Praze šíleně zamilovaný do Almy Mahlerové, žil tu s její loutkou se všemi anatomickými otvory," vysvětluje zaujatě Greenaway.
Ten by do role slavného malíře rád obsadil Johna Malkoviche. „Dělám filmy pro mezinárodní publikum, ale pokud bych film točil v Praze, určitě bych rád obsadil i české herce. Snad umí dobře anglicky," doufá.
„Film závisí hodně na hercích, bohužel pro mě, protože mé scénáře jsou hodně literární," přiznává sebekriticky Greenaway.
Do Noční hlídky díky koprodukci obsadil i herce z Kanady a Polska. „Ale ty kanadští měli silný přízvuk a polské jsem musel předabovat."
Hlavního hrdinu, malíře Rembrandta van Rijna ve filmu ztvárnil Brit Martin Freeman. „Rembrandt je holandský národní hrdina. Ve své době byl velmi slavný a úspěšný, takový Bill Gates nebo Mike Jagger, každý se s ním chtěl znát," říká Greenaway.
Rembrandt ve filmu maluje svůj slavný obraz, zároveň odkrývá intrikářské i zvrhlé vztahy ve skupině portrétovaných měšťanů. Ve filmu „hraje" i Rembrandtův originál, filmaři pod Greenawayovým vedením ale pracovali i s dokonalou kopií. „Ten obraz je starý 350 let a skrývá prý 51 tajemství - ty jsem chtěl odhalit ve svém filmu."
Při práci si Greenaway nejdříve důkladně prostudoval samotný obraz, umístěný v amsterodamském Rijksmuseum.
„Na začátku mne tam doprovázeli čtyři strážní s dvěma vlčáky. Postupně jich ubývalo, nakonec mi ředitel muzea dal klíč, abych tam chodil sám," říká.
Greenaway, vystudovaný malíř, ve svých filmech usiluje o syntézu kinematografického a výtvarného umění. Uvědomuje si ale marnost svého snažení.
„Opravdu vizuální film neexistuje. Film je často víc než na obrazech založen na textech. Harry Potter a Pán prstenů jsou pohádky pro dospělé podřadné intelektuální úrovně, až v následujících dekádách uvidíme skutečný vizuální film," doufá.
Pro Greenawaye je ale v jeho filmech důležitá i hudba. „Samozřejmě může film fungovat i bez hudby, příkladem je třeba Bresson, ale v mých filmech je hudba hodně důležitá," říká režisér, který spolupracoval mimo jiné s Peterem Gabrielem, Bonem, Philipem Glassem a nejčastěji s Michaelem Nymanem. V poslední době ale vyzkoušel i Gorana Bregoviče.
Na spolupráci se skladateli má ale vyhraněný názor. „Nikdy bych skladateli nedal scénář, to je naprosto zbytečné. Jsou to lidé úplně vizuálně negramotní." Přesto přiznává, že hudba zásadně ovlivňuje emocionální účinek filmu.
„Noční hlídka je esej prostřednictvím hraného filmu, historici se mnou mohou nesouhlasit, ale nemohou mi dokázat, že to, co tam říkám, není pravda," řekl.
„Ve vaší zemi byla historie tolikrát přepisována, ale to se děje všude na světě. Třeba teď v USA - oba prezidentští kandidáti se vracejí k tématu 11. září a každý si ho vykládá podle svého, používá ty události ke svým cílům."
Do rozpaků Greenawaye uvedla snad jen otázka, zda zná současnou českou kinematografii.
„O současném českém filmu nevím absolutně nic, u nás v Amsterodamu jsem nikdy žádný nezaznamenal," dodal bryskně s tím, že z české kinematografie zná a uznává jen filmy staré 30 až 40 let.
