James Bond na křižovatce. Změní se symbol dřívější doby v ženu, černocha, nebo hubeného bělocha?

Martin Svoboda Martin Svoboda
2. 6. 2016 9:50
Poměrně dlouho trvalo, než si diváci zvykli, že James Bond může být modrooký blonďák. Nakonec ale mnozí prohlásili, že Craigova verze je i přes fyzickou odlišnost od Flemingova popisu předloze nejvěrnější. A Skyfall se stal nejúspěšnější bondovkou vůbec. Jiní ho nepřijali dodnes. Teď nás celá tahle anabáze čeká znovu. Kdo bude nový Bond? Kdo může být nový Bond? Více v zamyšlení Martina Svobody.
Gillian Andersonová jako Jane Bond?
Gillian Andersonová jako Jane Bond? | Foto: Twitter G. Anderson

S blížícím se odchodem Daniela Craiga se začalo šuškat, že by se z agenta 007 mohl stát černoch, konkrétně s tváří Idrise Elby známého například z komiksového filmu Thor. Dnes se však nejčastěji zmiňuje, že ožije v podobě vytáhlého hubeňoura Toma Hiddlestona, Lokiho z Avengers. Ale ozvala se i Gillian „agentka Scullyová“ Andersonová, že není důvod, proč by Bond nemohl být ženou, a že se do role hlásí.

I když se zatím pohybujeme na čistě hypotetické úrovni (obzvlášť u Andersonové), všechny tři zmíněné volby se výrazně odlišují od Bonda tak, jak si ho představujeme a jakou úlohu v popkultuře hraje a hrál. Mají vůbec filmaři právo zasáhnout do něčeho, co hraničí s „kulturním dědictvím“, a „násilně“ to změnit? A nemají po padesáti letech spíš povinnost se konečně posunout?

Stejný a jiný

Už s příchodem Daniela Craiga se krom vyděšených reakcí ozývalo, že není důvod bít na poplach, že něco takového jako „pravý filmový Bond“ ve skutečnosti neexistuje. Rozdíl mezi sex appealem Seanna Conneryho, lišáckým seladonstvím obstarožního Rogera Moorea či frackovitostí Pierce Brosnana je natolik markantní, že barva vlasů je oproti tomu prkotina.

Jenže neplatí ani zkratka, že každá doba má svého jiného Bonda. Ano, měnil se, ale zároveň vždy zůstával stejný. Vždy reprezentoval hodnoty padlého britského impéria a chátrajícího mužství, které v osobě nadčlověka ve službách koruny ještě alespoň v odlesku ožívaly. Proto bylo logické, že byl bílým mužem na vrcholu sil, pravým Britem, jenž bojuje proti Slovanům či znetvořeným existencím a nakonec vždy získá za odměnu tu nejsličnější ženu.

Nikdy nešlo o aktivní propagaci britského nacionalismu, rasismu či šovinismu, ale o únik mimo realitu a bezelstné naplnění snů cílového masového publika se vším všudy. Což se pro různé doby přece jen odlišovalo. Rozdíl spočíval v tom, že aby Connery získal bondgirl, prostě ji zvířecky povalil na postel a vzal si, co chtěl, zatímco Brosnan se obklopil fetišistickými udělátky a počkal, až za ním ohromená kráska přijde a zahodí svou emancipaci spolu s podprsenkou. Pokaždé jde o naplnění představy absolutního mužství cestou poplatnou své době.

Jiná doba

Dnes už jsme ale někde jinde, nebo tomu alespoň chceme věřit. Craigovská éra na to svým způsobem reagovala, z jiného úhlu pohledu se hledání řešení naopak vyhnula. Bond byl najednou velmi „meta“, uvědomoval si sám sebe a přemýšlel, kam se vlastně posunout. Mendesovy zářezy Skyfall a Spectre jsou už spíš encyklopediemi světa 007 než pokračovateli série.

Lidé v nich okolo hrdiny chodili a říkali mu, že nepatří do této doby. A on sice jednou rukou zachraňoval svět, druhou se ale škrábal na hlavě a přemítal, jestli nemají pravdu. Patří šovinistický brutální zabiják, jehož cílem je udržovat status quo a bránit špinavým podlidem, aby ovládli svět, do jednadvacátého století?

Daniel Craig symbolizuje buď tečku za sérií tak, jak dodnes existovala, nebo v lepším případě otazník. Příznačné je, že ačkoliv Bond v Casinu Royale svou kariéru začínal, o pouhé dva filmy později už byl na hraně výslužby – tak rychle se opotřeboval.

Bezpečnou odpovědí by mohlo být usídlení v určité meta/retro poloze, kdy by zkrátka stačilo, aby 007 dělal to samé, jen zároveň pomrkával na diváky, aby bylo jasné, že to nemyslí vážně. Méně bezpečnou odpovědí by bylo radikální přeobsazení a modernizace, k nimž, zdá se, směřujeme.

Zrcadlo společnosti

Když bude Bond vysoký hubený muž (Hiddleston), padne jeho fyzická nadřazenost. Když žena (Andersonová) nebo třeba gay, naruší se tím dominance sexuality, kterou symbolizuje. Když bude černoch (Elba), tak jeho tíhnutí k bílé rase.

Všechny tyto volby mohou vést ke skvělým filmům, všechny k velkým průšvihům. Jak z ideového“, tak čistě „zábavního“ hlediska. Mohou mít pachuť chtěnosti, ale také mají potenciál přinést vysvobození. Ve všech případech bude koncept Bonda poprvé doopravdy narušen, což ale neznamená, že se musí rozpadnout. Záleží na provedení.

Nutno podotknout, že ať se producenti rozhodnou jakkoliv, nepůjde o rozhodnutí hnané svědomím či dobrým srdcem, ale o výsledek obchodní strategie. James Bond byl vždy komerční mašinerie konstruovaná na neartikulovanou, ale mnohdy tím hlasitější objednávku společnosti. Chcete hrubiána? Budete ho mít. Chcete genderovou rovnoprávnost? Berte!

James Bond je proto zrcadlem angloamerické společnosti, v níž vzniká (byť je již jistě brán v potaz i mezinárodní trh). Jejích tužeb a fóbií. A v tomto ohledu by bylo nesmírně pozitivní, kdyby se hegemonní popkultura pokusila o sebereflexi a rozbila některý z dávných stereotypů. Když se nezadaří, do půl roku už si to nikdo nebude pamatovat, není co ztratit.

Při čekání na jméno nového představitele nejslavnějšího agenta se můžeme zabavit tím, že si budeme představovat, jak by důsledný producent koncipoval dokonalého hrdinu na tělo českých mas. Za čím by stál? Proti komu by bojoval? Při pohledu na to, jak davy tleskají misogynní komedii Teorie tygra či obhajují zpravodajství TV Prima... těžko říct.

Autoři nového snímku s Jamesem Bondem si řekli, že to už nebude jen zábava, ale i velký film, ve kterém se řeší agentova traumata, glosuje Kamil Fila. | Video: Kamil Fila
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Krmenčíkův gól opět pomohl PAOK k výhře nad AEK Atény

Útočník Michael Krmenčík se střelecky prosadil ve druhém utkání PAOK Soluň za sebou a opět proti AEK Atény. Svým čtvrtým gólem v řecké fotbalové lize pomohl k výhře 2:1, kterou si jeho tým upevnil druhé místo za už jistým mistrem Olympiakosem Pireus.

Po téměř měsíci Krmenčík nastoupil v základní sestavě a ve 47. minutě otevřel skóre zápasu svým osmým soutěžním gólem za PAOK, kde od od ledna hostuje z belgických Brugg. Vzápětí zvýšil Stefan Schwab z penalty na 2:0, domácí v nastaveném čase už jen snížili rovněž z pokutového kopu.

Minulý týden Krmenčík skóroval proti AEK v poháru a pomohl svému týmu k postupu do finále.

před 4 hodinami

Nymburk podlehl Karsiyace 73:84 a v Lize mistrů končí opět ve čtvrtfinále

Basketbalisté Nymburka prohráli na závěrečném turnaji Ligy mistrů s tureckým týmem Pinar Karsiyaka 73:84 a stejně jako loni se rozloučili se soutěží ve čtvrtfinále. V pátém ročníku si svěřenci trenéra Orena Amiela vyrovnali svůj nejlepší výsledek. Karsiyaku čeká v pátek boj o nedělní finále se Zaragozou, která zdolala pořádající Nižnij Novgorod 86:78.

Nymburku nepomohl k úspěchu ani double double Stephena Zimmermana za 11 bodů a 10 doskoků či 14 bodů Hayden Daltona. Třetí tým turecké ligy dotáhli k úspěchu 19 body Sek Henry a dva hráči s double double Rayman Morgan (18 bodů a 16 doskoků) a Metecan Birsen (12 bodů a 13 doskoků).

Další zprávy