Ale Apocalypto je film o několik tříd lepší. Hned od úvodní scény lovu na tapíra vás vtáhne do svého nitra - jako bezedná džungle, kde se většina snímku odehrává.
O "odehrávání" se tu však moc mluvit nedá, protože děje je minimum. Ale co Apocalyptu chybí v příběhu, to vynahrazuje intenzitou diváckého prožitku.
Ve středoamerickém pralese poklidně žijí obyvatelé divošské vesničky. Jednoho dne je přepadnou lovci lidí, někoho pobijí a zbytek odvlečou do hlavního města Mayů, kde vesničany čeká trh s otroky nebo krvavé obětování bohu Slunce.
Mladíkovi jménem Jaguáří tlapa se však podaří uniknout. Cestou domů za ženou a dítětem, které ukryl v propasti, likviduje jednoho pronásledovatele za druhým. A celé to má skoro dvě a půl hodiny.
Apocalypto předem budí kontroverzi - ale tu by vyvolalo cokoliv, na co by Gibson sáhl. Zatímco Statečným srdcem zvedl mandle hlavně historikům, kteří poukazovali na svévolné zacházení s dějinami, jeho jatka s Ježíšem v hlavní roli rozdělila publikum na nesmiřitelné poloviny. Gibsonovi nepomohl ani incident, kdy po zatčení za řízení v opilosti častoval policisty antisemitskými výroky.
Teď se tedy nadchl pro film z doby úpadku mayské říše, těsně před invazí Španělů. Natočil ho s pomocí univerzitních expertů tak, aby působil maximálně autenticky. Obsadil do něj výhradně Indiány a nechal je mluvit mayským nářečím. Přesto se nevyhnul obviněním z toho, že překrucuje historii a dělá z Mayů krvelačné divochy.
Gibson by si se svým filmem nedal takovou práci, kdyby do něj nechtěl vložit nějaké poselství. "Podobnost naší současnosti s přírodní nerovnováhou a devalvací hodnot, jež ničily říši Mayů, je zcela očividná," říká. Jenže Apocalypto si nejvíc užijete, když cit pro ekologické a politické přesahy odložíte v šatně.
Coppola o své Apokalypse řekl, že ji "natočila sama džungle". Něco podobného se stalo Herzogovi s jeho filmy Aguirre, hněv Boží a Fitzcarraldo. Apocalypto spojuje téměř hmatatelnou intenzitu a halucinativní obraznost těchto opusů s přímočarostí akčních videoher. A díky tomu nenechá diváka ani na chvíli vydechnout.
Jedinou výjimkou, kdy Gibsonův sadismus začne otravovat, je sekvence s transportem zajatců. Přestože při ní nedochází k těm největším ukrutnostem filmu, je brutální samoúčelně. Kdykoliv jindy režisérova posedlost zprostředkováním fyzických pocitů slouží věci.
A skutečně není od věci mluvit o posedlosti. Tolik energie, pečlivosti a píle, kolik je v Apocalyptu vloženo do výpravy, kostýmů a masek, se hned tak nevidí.
Když je k dokonalosti dovedeno každé tetování, každý piercing nebo korálek na krku, nepřekvapí pak ani monumentální pyramidy či velkolepé účesy městské honorace; ale stejně nad nimi zůstávají oči dokořán a rozum stát.
Nejvíc však Apocalypto strhne tím, jak dokáže v divákovi vzbudit pocit, že v "tom" jede s Jaguáří tlapou. Už první polovina filmu přetéká precizní filmařinou, ale teprve když se člověk ztotožní s jediným hrdinou, Apocalypto skutečně triumfuje. Protože je to jeho pot, jeho krev, jeho únava a jeho touha, co najednou divák bere za vlastní a nemůže kvůli Jaguáří tlapě nedrtit palce doběla.
Ano, finále balancuje na hraně parodie a hlavní hrdina přežije víc zranění, než by skolilo menší armádu. Ale neodolatelná kombinace těkající kamery, skvělého střihu a magie džungle, v níž je Jaguáří tlapa tak doma, jakékoliv pochybnosti rozmetá. Apocalypto je film, kterému jeho tepající srdce nikdo zaživa nevyrve.
Apocalypto, USA 2006. Scénář Farhad Safinia, Mel Gibson, režie Mel Gibson, hrají Rudy Youngblood, Dalia Hernandez, Jonathan Brewer, Morris Birdyellowhead, Carlos Emilio Baez. Distribuce Bioscop, 139 minut.
