Rytmus v patách je název televizního filmu, který podle příběhu Josefa Škvoreckého Malá pražská matahára natočila scenáristka a režisérka Andrea Sedláčková. Obsadila do něj Vojtěcha Dyka, Mariku Šoposkou, Vojtěcha Kotka, Bereniku Kohoutovou, Jana Medunu, Lukáše Příkazkého, Maria Kubaše, Františka Němce, Jana Přeučila a Tomáše Kluse.
Film, jehož premiéru uvede Česká televize 14. března, vypráví o konci jedné jazzové kapely. Ústředním hrdinou je známý Škvoreckého hrdina Danny Smiřický, člen pražského kavárenského orchestru. Miluje krásnou dívku, která ale nemá správný třídní původ a přes své mládí dává Dannymu morální lekce. Ani další členové kapely nejsou před komunistickým režimem bez "viny". StB proto nedá velkou práci, aby kolem nich upředla síť, v níž uvíznou skoro všichni. Danny sám vyklouzne a s jedním z osnovatelů obvinění se setká až po svém návratu do vlasti v naší současnosti.
"Jde o příběh z raných 50. let, kdy ještě existovaly poslední relikty svobodného světa, jako například americká tisková agentura či kavárenské jazzové kapely, a kdy vzaly za své i naivistické demokratické představy těch, kteří patřili ke světu první republiky," uvedla po dnešní pracovní projekci v Praze Sedláčková.
Původní Škvoreckého příběh je odrazem skutečných událostí, ale jeho stylizace je pro autora příznačná. Sedláčková to nepodstatné vynechala, k podstatnému doplnila motivace a dosáhla toho, že autor předlohy je prý s výsledkem velmi spokojen.
Podle dramaturgyně Heleny Slavíkové napsal Škvorecký scénář Malé pražské mataháry pro Českou televizi podle svých Povídek tenorsaxofonisty skoro před deseti lety. Nenašel však režiséra. "Dala jsem ho relativně nedávno přečíst Andree Sedláčkové, kterou zaujal, jenže ho chtěla zásadně přepracovat. Poslala jsem proto Škvoreckému její poslední filmy, a ten pak souhlasil, aby napsala podle jeho textu vlastní scénář," vysvětlila.
Film se natáčel 25 dnů, protože se však příběh odehrává v různých ročních obdobích, byly práce rozděleny na několik částí. Ze zajímavých lokací lze jmenovat například kino Ořechovka, které se proměnilo v kavárnu, budovu dopravního podniku, kde se natáčely interiéry kanceláří StB a vysoké školy, či palác Lucerna.
Dobový snímek obsahuje hodně hudby. Z toho vyplývá složité pátrání po vhodných písních, jejichž užití komplikovala licenční práva. Také herce bylo nutné vybírat z těch muzikálně založených. Proto byl obsazen Vojtěch Dyk, který má s filmem i hudbou velmi úzký vztah. Nelze přehlédnout Jana Medunu, který mimochodem nazpíval veškeré vokály za Vojtěcha Kotka. O aranžmá se postaral skladatel Emil Viklický.
Škvorecký psal své povídky v první polovině 50. let. "Byla to nejhorší doba mého života. Neodvážil jsem se je propašovat na Západ, navíc poslední povídka bylo ryzí zaštítění pro případ, že by rukopis padl do rukou StB. Padl pouze do rukou jedné dámě, a místo trampot politických měl jsem jiné, horší," vyjádřil se v tiskové zprávě autor. Svůj původní scénář zpracoval literárně, knižně vyšel v Literární akademii, která nese jeho jméno.
Sedláčková studovala ve druhé polovině 80. let scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU. Pak emigrovala do Paříže, kde pokračovala ve studiu na filmové škole. V celovečerním filmu debutovala v roce 2000 psychologickým dramatem Oběti a vrazi, o dva roky později představila hořkou komedii Musím tě svést.
