"Lajf je velká režijní výzva. Jednak musíme najít přesné dávkování humoru v situacích, které jsou vlastně mrazivé. A za druhé, polovina filmu se odehrává uvnitř interiéru osobního auta, které se tak vlastně stává jeho šestým hrdinou," říká režisér Jiří Strach. Připomíná, že kameraman Martin Šec proto vyvinul se svým týmem speciální technologii, kterou bude prostor dynamicky snímaný.
"V krátkém sledu, po dramatu Máma, točím další scénář Marka Epsteina. A opět je úplně jiný," doplňuje režisér a připomíná, že v brněnském studiu ČT se v minulosti společně podepsali také pod film Osmy nebo pohádku Šťastný smolař.
V černé tragikomedii se potkává pět hrdinů na blíže neurčeném místě, aby společně ukončili svůj život. Každý z nich má jiný důvod, proč nechce dál žít, ale sám svoje pozemské bytí uzavřít nedokáže. Cesta se navíc začne absurdně komplikovat, neboť staré auto, kterým jedou, má své vrtochy. A aby toho nebylo málo, každý z pětice má jinou představu, kam vlastně vyrazit.
Rasistický násilník Troškár (Jan Kolařík) se nedokáže porovnat s Gáborem (Ivo Gogál) s romskými kořeny. Stará paní Bertoldová (Božidara Turzonovová) chce mít pod kontrolou poslední okamžiky svého života, které koncipuje jako malou osobní pomstu. Podnikatel Kamil (Jiří Mádl) zase utíká před rakovinou i nedořešeným vztahem s přítelkyní. A mladičká Pepé (Sophia Šporclová) si nese trauma kvůli nepřijetí svými vrstevníky. Ostatně, smířit se nedokáže ani sama se sebou.
"Zdálo by se, že téma odchodu ze života se vzpírá komediálním situacím. Přesto se Marku Epsteinovi podařilo napsat scénář, který na mnoha místech rozesměje, na jiných zase bolí. Tak jako jsou s odstupem směšné, tragické i dojímavé naše vlastní životy," zamýšlí se kreativní producentka Jiřina Budíková.
Náročné role, které vyžadují spojit komediální situace s ponorem do existenciálního nitra, jsou opravdovou výzvou pro každého z ústřední pětice. Film totiž nemá jednoho hlavního hrdinu, pětice postav je zcela rovnocenná. Sophia Šporclová se například kvůli roli za půl roku naučila hrát na saxofon.
"Styl Markova scénáře mi připomněl například kultovní německou tragikomedii Klepání na nebeskou bránu, která končí smrtí hrdinů. Přesto se jedná o film laskavý a vtipný. Marek Epstein ve svém příběhu dokonale skloubil absurditu, komiku i osudovost," dodává dramaturg Ivo Cicvárek.
Děj filmu je zasazený do neurčité krajiny, pro natáčení však štáb zvolil okolí Brna, včetně netradičního, téměř neznámého pohledu na hrad Veveří. Diváci ČT snímek uvidí v roce 2026.
