Jaká je skutečná cena oblečení? Režisér hledal odpověď v indické továrně, našel novodobé otroky

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
14. 3. 2017 10:30
Režisér Rahul Jain se vydal do textilní továrny na západě Indie, aby zjistil, jaké pracovní podmínky mají dělníci vyrábějící pestrobarevné látky. Za dvanáctihodinovou fyzicky náročnou směnu dostanou dělníci pracující v nezdravém prostředí tři dolary. Zaměstnavatelé drží chudé a zadlužené dělníky v šachu. Proto si většina z nich nedovolí proti nelidským podmínkám práce protestovat a odbory nezakládají.
Dokument Stroje ukazuje, jak vypadá novodobé otroctví. Lidé se nechávají za těchto otřesných podmínek zaměstnat "dobrovolně", donuceni okolnostmi. | Video: Jeden svět

Špína, hluk, dusno a vlhko, desítky hodin strávených u strojů. Odměna? Méně než almužna. Tak vypadá prostředí, ve kterém vznikají pestrobarevné indické látky. Režisér Rahul Jain ve svém snímku Stroje z roku 2016 nechává diváka nahlédnout pod pokličku textilní továrny v západoindickém státě Gudžarát.

Kilometry hedvábných látek zde zpracovávají muži ve věku 13 až 50 let. Za dvanáctihodinovou směnu, během které přesouvají tři těžké barely chemikálií, holýma rukama nanáší barvy či dýchají škodlivé zplodiny, dostávají tři dolary. Obchodníci pak látky prodávají za stovky dolarů.

Pracuji, abych mohl splatit dluhy

Někteří dělníci pracují i dva dny v kuse. "Musíte se otáčet a přetrhnout, abyste ušetřili paisu (zhruba 0,01 dolaru) nebo dvě," říká asi 50letý dělník mezi hromadou látek. "Přicházím v osm ráno a odcházím v osm večer. Pak mám hodinu na odpočinek, abych se najedl, a vracím se na další směnu od devíti večer," dodává.

Stroje (Machines, Rahul Jain, 2016)
Stroje (Machines, Rahul Jain, 2016) | Foto: archiv Jednoho světa 2017

Za prací do továrny v Suratu přijel - stejně jako řada dalších - z několik stovek kilometrů vzdálených míst. "Ujel jsem 1600 km, abych tady mohl pracovat. Bylo to mé vlastní rozhodnutí, nikdo mě nenutil. Máme dluhy, proto zde pracuji, abych je mohl splatit. A takových je nás tisíce," popisuje dělník.

Ačkoliv pracuje v nezdravém prostředí za extrémně nízkou mzdu, tvrdí, že se vykořisťovaný necítí. "Nikdo mě nevykořisťuje. Sám jsem si vzal půjčku, abych sem mohl přijít pracovat."

Když začneš dělat problémy, vyhodí tě

Mnozí dělníci se rekrutují z řad farmářů. Vlivem sucha ztratili příjem a tak se uchylují do továren, aby vydělali na obživu své rodiny.

Zaměstnavatelé drží chudé a zadlužené dělníky v šachu. Proto si většina z nich nedovolí proti nelidským podmínkám práce protestovat a odbory nezakládají. "Kdyby se pracovníci spojili, byli by schopni vyjednat si lepší podmínky," říká do kamery jeden z aktivistů za lepší pracovní podmínky Indů. "Mohli bychom mít dovolenou, bonusy a lepší plat. Ale tak to nefunguje, odpracuješ si svoje, dostaneš plat a jdeš. Když začneš dělat problémy, dají ti facku a vyhodí tě," mluví o překážkách.

Stroje (Machines, Rahul Jain, 2016)
Stroje (Machines, Rahul Jain, 2016) | Foto: archiv Jednoho světa 2017

60 milionů litrů vody denně na jednu továrnu

Oblast města Sachin je od 60. let 20. století postižena neregulovanou industrializací. Poseta je především textilními továrnami, které mají ničivé dopady na místní životní prostředí. Ve filmu Rahula Jaina se zbytky chemických barev, kusy látek a špinavé barely válí na skládce, ve které se přehrabují děti.

Server Apparel Resources přinesl v únoru zprávu o tom, že této indické industriální zóně dochází voda. Každá továrna přitom spotřebuje zhruba 60 milionů litrů vody denně.

Moderní otroctví

Ale Indie není zdaleka jedinou zemí, ve které kvůli módě trpí životní prostředí a dělníci jsou oběťmi moderního otroctví.

Současná minimální mzda např. v Bangladéši pokrývá jen 60 % nákladů na život ve slumu. A server Broadly například loni v květnu přinesl reportáž o tom, že ženy v Indii a Kambodži, které vyrábí oblečení pro švédskou značku H&M, dostávají v případě nemoci nebo těhotenství výpověď.

"Lidi sem jen přijedou, podívají se na naše problémy a odjedou. Ale nikdo nic neudělá. Ptáte se na naše problémy. Proč nic neuděláte, když vám je sdělíme?" apeluje na režiséra Jaina v jeho filmu Stroje jeden z dělníků.

Film je k vidění v rámci festivalu Jeden svět 2017

Dokument Stroje ukazuje, jak vypadá novodobé otroctví. Lidé se nechávají za těchto otřesných podmínek zaměstnat "dobrovolně", donuceni okolnostmi. | Video: Jeden svět
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy