Jaká je skutečná cena oblečení? Režisér hledal odpověď v indické továrně, našel novodobé otroky

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
14. 3. 2017 10:30
Režisér Rahul Jain se vydal do textilní továrny na západě Indie, aby zjistil, jaké pracovní podmínky mají dělníci vyrábějící pestrobarevné látky. Za dvanáctihodinovou fyzicky náročnou směnu dostanou dělníci pracující v nezdravém prostředí tři dolary. Zaměstnavatelé drží chudé a zadlužené dělníky v šachu. Proto si většina z nich nedovolí proti nelidským podmínkám práce protestovat a odbory nezakládají.
Dokument Stroje ukazuje, jak vypadá novodobé otroctví. Lidé se nechávají za těchto otřesných podmínek zaměstnat "dobrovolně", donuceni okolnostmi. | Video: Jeden svět

Špína, hluk, dusno a vlhko, desítky hodin strávených u strojů. Odměna? Méně než almužna. Tak vypadá prostředí, ve kterém vznikají pestrobarevné indické látky. Režisér Rahul Jain ve svém snímku Stroje z roku 2016 nechává diváka nahlédnout pod pokličku textilní továrny v západoindickém státě Gudžarát.

Kilometry hedvábných látek zde zpracovávají muži ve věku 13 až 50 let. Za dvanáctihodinovou směnu, během které přesouvají tři těžké barely chemikálií, holýma rukama nanáší barvy či dýchají škodlivé zplodiny, dostávají tři dolary. Obchodníci pak látky prodávají za stovky dolarů.

Pracuji, abych mohl splatit dluhy

Někteří dělníci pracují i dva dny v kuse. "Musíte se otáčet a přetrhnout, abyste ušetřili paisu (zhruba 0,01 dolaru) nebo dvě," říká asi 50letý dělník mezi hromadou látek. "Přicházím v osm ráno a odcházím v osm večer. Pak mám hodinu na odpočinek, abych se najedl, a vracím se na další směnu od devíti večer," dodává.

Stroje (Machines, Rahul Jain, 2016)
Stroje (Machines, Rahul Jain, 2016) | Foto: archiv Jednoho světa 2017

Za prací do továrny v Suratu přijel - stejně jako řada dalších - z několik stovek kilometrů vzdálených míst. "Ujel jsem 1600 km, abych tady mohl pracovat. Bylo to mé vlastní rozhodnutí, nikdo mě nenutil. Máme dluhy, proto zde pracuji, abych je mohl splatit. A takových je nás tisíce," popisuje dělník.

Ačkoliv pracuje v nezdravém prostředí za extrémně nízkou mzdu, tvrdí, že se vykořisťovaný necítí. "Nikdo mě nevykořisťuje. Sám jsem si vzal půjčku, abych sem mohl přijít pracovat."

Když začneš dělat problémy, vyhodí tě

Mnozí dělníci se rekrutují z řad farmářů. Vlivem sucha ztratili příjem a tak se uchylují do továren, aby vydělali na obživu své rodiny.

Zaměstnavatelé drží chudé a zadlužené dělníky v šachu. Proto si většina z nich nedovolí proti nelidským podmínkám práce protestovat a odbory nezakládají. "Kdyby se pracovníci spojili, byli by schopni vyjednat si lepší podmínky," říká do kamery jeden z aktivistů za lepší pracovní podmínky Indů. "Mohli bychom mít dovolenou, bonusy a lepší plat. Ale tak to nefunguje, odpracuješ si svoje, dostaneš plat a jdeš. Když začneš dělat problémy, dají ti facku a vyhodí tě," mluví o překážkách.

Stroje (Machines, Rahul Jain, 2016)
Stroje (Machines, Rahul Jain, 2016) | Foto: archiv Jednoho světa 2017

60 milionů litrů vody denně na jednu továrnu

Oblast města Sachin je od 60. let 20. století postižena neregulovanou industrializací. Poseta je především textilními továrnami, které mají ničivé dopady na místní životní prostředí. Ve filmu Rahula Jaina se zbytky chemických barev, kusy látek a špinavé barely válí na skládce, ve které se přehrabují děti.

Server Apparel Resources přinesl v únoru zprávu o tom, že této indické industriální zóně dochází voda. Každá továrna přitom spotřebuje zhruba 60 milionů litrů vody denně.

Moderní otroctví

Ale Indie není zdaleka jedinou zemí, ve které kvůli módě trpí životní prostředí a dělníci jsou oběťmi moderního otroctví.

Současná minimální mzda např. v Bangladéši pokrývá jen 60 % nákladů na život ve slumu. A server Broadly například loni v květnu přinesl reportáž o tom, že ženy v Indii a Kambodži, které vyrábí oblečení pro švédskou značku H&M, dostávají v případě nemoci nebo těhotenství výpověď.

"Lidi sem jen přijedou, podívají se na naše problémy a odjedou. Ale nikdo nic neudělá. Ptáte se na naše problémy. Proč nic neuděláte, když vám je sdělíme?" apeluje na režiséra Jaina v jeho filmu Stroje jeden z dělníků.

Film je k vidění v rámci festivalu Jeden svět 2017

Dokument Stroje ukazuje, jak vypadá novodobé otroctví. Lidé se nechávají za těchto otřesných podmínek zaměstnat "dobrovolně", donuceni okolnostmi. | Video: Jeden svět
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy