Berlín - Evropská filmová akademie znovu překvapila, s jakou rychlostí vyhlásila nejlepší dokument starého kontinentu. Teprve před čtyřmi dny informovala o desítce nominovaných a v pondělí už stojí na oficiálních stránkách název švýcarského filmu Bzučení hmyzu: Zápisky mumie, jehož autor Peter Liechti dostane cenu Prix ARTE.
Pro českou kinematografii to znamená, že nenaváže na loňský úspěch, kdy vyhrála Helena Třeštíková s filmem René a tato cena - udělovaná akademií ve spolupráci s kanálem ARTE - poprvé putovala do Česka. I letos byl totiž v soutěži zástupce s českou stopou.
Mezi desítku nominovaných na nejprestižnější filmovou cenu pro dokument v Evropě se dostal film Petera Kerekese Jak se vaří dějiny, který vznikl ve slovensko-česko-rakouské koprodukci. Neuspěl naopak dokument Martina Duška a Ondřeje Provazníka Poustevna, das ist Paradies! - který v kategorii dokumentů doporučili k přímé nominaci čeští akademici.
Čtěte také:
O evropského Oscara bojuje dokument s českou účastí
Tobruk postupuje v boji o evropského Oscara
O dokumentárních kandidátech rozhoduje zvláštní komise, jež vybere sestavu nominovaných. Vítěze pak vybere tříčlenná porota; jeho jméno je oznámeno ještě před hlavním ceremoniálem, není ale stanoveno pevné datum. Loni to bylo krátce po nominacích hraných snímků, ale i tak rychlost výběru překvapila Helenu Třeštíkovou skoro stejně jako zpráva, že vítězkou je právě ona.
Letos to bylo ještě skoro o měsíc dřív. I letošní vítěz ovšem převezme cenu až 12. prosince na ceremoniálu v německém Bochumi, kde budou vyhlášeni i držitelé cen v kategorii hraných filmů. Tady postoupil do užšího výběru válečný snímek Tobruk. Film Václava Marhoula je ve skupině 48 snímků z 25 zemí, jež zveřejnila Evropská filmová akademie.
Nyní dvě tisícovky evropských akademiků hlasují o nominacích v jednotlivých kategoriích. Jejich výběr má být zveřejněn na festivalu v Seville 7. listopadu.
Vítězný dokumentární snímek Petera Liechtiho znají někteří tuzemští diváci, byl totiž uveden na letošním karlovarském festivalu. Všestranný filmař v něm zpracoval příběh, který začal náhodným nálezem mumifikovaného těla čtyřicetiletého muže uprostřed lesa.
Z detailních zápisků mrtvého vyšlo najevo, že několik měsíců předtím se rozhodl spáchat sebevraždu dobrovolným vyhladověním. Jako východisko snímku posloužil režisérovi román japonského spisovatele Masahika Šimady Než se stanu mumií zpracovávající skutečnou událost na základě nalezeného textu.
Sugestivní rekonstrukce posledních týdnů života tajemného muže nabízí autorovy typické prostředky. Esejisticky předestřený literární text doprovázejí stylizované obrazy zachycující přírodu (stékající kapky deště) i imaginaci tvůrce.
Akademie ho ocenila právě „za zručné prozkoumávání minimalistických prostředků, jimiž vypráví výjimečný příběh mezi životem a smrtí".
„Nikdy nekončící hledání originální formy se často přibližuje experimentálnímu filmu, aniž však ztratilo ze zřetele námětovou linku," popisuje film karlovarský program.
Liechti (1951) studoval dějiny umění a je diplomovaným učitelem kreslení. Od roku 1986 se věnuje filmařské profesi na volné noze, jeho snímky získaly ceny na mnoha festivalech.
Jeho road movie pro pěší Prosťáček Hans byla uvedena v dokumentární soutěži na karlovarském festivalu v roce 2004. K jeho dalším dílům patří Výlet do hor, Kick That Habit, Hole in the Hat, Martha's Garden , Namibia Crossings či Hardcore Chambermusic.
