Bochum - Evropským filmem roku byl v sobotu v německé Bochumi vyhlášen snímek Bílá stuha. Přestože za největšího favorita byl považován francouzský vězeňský příběh Prorok, jednoznačným vítezem je nakonec právě kruté černobílé historické drama rakouského režiséra Michaela Hanekeho.
Kromě hlavní kategorie podtrhly jeho triumf ještě další dvě zásadní ceny - pro Hanekeho jako nejlepšího evropského režiséra i nejlepšího scenáristu. Snímek o kořenech nacistického zla v Rakousku zvítězil v květnu v Cannes a uchází se o cizojazyčného Oscara za Německo.
Loni byla podobně úspěšným vítezem italská Gomorra, jež proměnila všech pět nominací. Film Mattea Garronea podle bestselleru Roberta Saviana přinesl zasvěcenou zprávu o praktikách italské mafie. I letos tedy Evropská filmová akademie pokračuje ve vyzdvihování snímků, jež ohledávají neuralgické body starého kontinentu.
Gomorra dostala od poroty Velkou cenu v Cannes loni, Prorok letos. Na evropských Oscarech se ale snímek režiséra Jacquesa Audiarda musel nakonec spokojit s trofejí za zvuk (opravdu je sugestivní) a s hereckou cenou pro Tahara Rahima, jenž ztvárnil mladého Araba, který nastupuje do vězení. Postupně získává důvěru šéfa korsického gangu, jenž zde vládne, a buduje si vlastní postavení.
Čtěte také: Recenze: Přísnost musí bejt, tvrdí psychoteror Bílá stuha Zlatou palmu si z Cannes odváží film o kořenech zla |
Ženská herecká cena patří Kate Winsletové za roli v Předčítači, která už jí na jaře vynesla Oscara. Ve filmu Brita Stephena Daldryho podle knihy Bernharda Schlinka ztvárnila někdejší dozorkyni Hannu, ženu s temnou nacistickou minulostí, o které se dozvídá mladík, jenž se do ní zamiloval.
Diváci vybrali Milionáře z chatrče
Cenu Carla di Palmy za kameru získal Anthony Dod Mantle, který stojí za dvěma vizuálně působivými, ale jinak zcela odlišnými snímky: Antikristem Larse von Triera a Milionářem z chatrče. Druhý jmenovaný snímek, který si letos odnesl osm Oscarů, zvolili filmem roku diváci.
Cenu kritiků FIPRESCI získal polský režisér Andrzej Wajda, jeho britský kolega Ken Loach dostal cenu za celoživotní přínos kinematografii. Za zásluhy o světový film byla pak oceněna Francouzka Isabelle Huppertová.
Cenu za hudbu má Alberto Iglesias (Rozervaná objetí) a animovaným filmem roku je francouzský snímek Mia and the Migoo. Objevem roku je pak maďarsko-britsko-rumunský film Katalin Varga.
Evropské filmové ceny jsou považované za protiváhu Oscarů. Ani letos se mezi jejich držitele nedostalo Česko. Válečné drama Tobruk režiséra a scenáristy Václava Marhoula nepostoupilo do užších nominací, přestože byl film v zahraničí poměrně dobře přijat.
Příliš velký rozptyl
Shortlist kandidátů oznámila akademie na festivalu v Seville; poté dvě tisícovky evropských akademiků hlasovaly o vítězích 22. ročníku v jednotlivých kategoriích.
O ceny soupeřily jak efektně nablýskané snímky hollywoodského střihu, tak filmy programově minimalistické a asketické. Také tematický rozptyl jednotlivých děl je příliš velký, aby se z korpusu nominovaných dal určit nějaký trend; nicméně většina adeptů se pyšní cenami z velkých festivalů.
Typická pro umělecké tituly je každopádně reflexe minulosti (Bílá stuha, Předčítač, Rozervaná objetí) a sociálních podmínek chudších vrstev (Milionář z chatrče, Fish Tank).
Většina kategorií má šest kandidátů. Na evropský film roku spolu s Bílou stuhou a Prorokem aspiroval Fish Tank od Britky Andrey Arnoldové, Daldryho Předčítač, Milionář z chatrče Dannyho Boylea a horor Ať vejde ten pravý švédského režiséra Tomase Alfredsona.
Na evropského režiséra roku akademici kromě Audiarda nominovali Almodóvara, Arnoldovou, Boylea, Hanekeho a dánského režiséra Larse von Trier za Antikrista.
Předem favorizovaný Prorok do českých kin přišel 3. prosince po Festivalu francouzského filmu. Syrové vězeňské drama vypráví v pomalu plynoucím tempu netradiční zločineckou ságu.
Film měl šest nominací ve všech zásdních kategoriích, po něm následoval britský Milionář z chatrče, který měl pět aspirací. Čtyřikrát byla nominována vítězná Bílá stuha. Shodně po třech nominacích měl Fish Tank, který se letos představil ve Varech, stejně jako Rozervaná objetí Pedra Almodóvara a Předčítač.
Tradiční český neúspěch
V kategorii hraných filmů se Čechům už "tradičně" nedaří a skupina 48 snímků z 25 zemí se nakonec stala maximem i pro Tobruk, který měl devět nominací na Českého lva a tři sošky získal.
Do užšího výběru se před lety propracoval jen Saša Gedeon za scénář ke snímku Návrat idiota a film Babí léto Vladimíra Michálka. Loni neuspěli Karamazovi. O cenu diváků - která se volí z desítky kandidátů na webu - se v roce 2006 neúspěšně ucházelo Štěstí a loni pak Menzelův Anglický král.
Česko letos nezopakovalo ani loňský dokumentární úspěch. Minulý rok se stal dokumentem roku celovečerní René Heleny Třeštíkové, a Evropská filmová cena tak vůbec poprvé putovala do České republiky.
Letošním vítězem - o kterém rozhoduje zvláštní porota v dřívějším termínu - je švýcarský film Bzučení hmyzu: Zápisky mumie od Petera Liechtiho.
Filmy aspirující na ceny musí vzniknout v evropské produkci a mít první oficiální premiéru po 1. červenci 2008. Akademie je složená z 1850 filmařů a odborníků; největší zastoupení mají velké kinematografie starého kontinentu - což někdy vede ke spekulacím o jejich protekci. Současným prezidentem akademie je režisér Wim Wenders.