Praha - Režisérka Drahomíra Vihanová převzala dnes večer ve Dvořákově síni pražského Rudolfina Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. Udělila jí ho Česká filmová a televizní akademie na slavnostním večeru předávání těchto výročních cen.
Tvůrkyně dokumentárních i hraných snímků Drahomíra Vihanová byla členkou generace "zlatých šedesátých", k filmu zběhla od hudby. Vystudovala FAMU, pracovala po boku Jana Špáty a Františka Vláčila, působila také jako pomocná režisérka Otakara Vávry. Pozornost vzbudila svým celovečerním debutem Zabitá neděle z roku 1968, který však byl pro svou "beznadějnost" zakázán a na dvacet let skončil v trezoru.
Vihanová oslaví letos v létě pětaosmdesátiny. Pochází z Moravského Krumlova, před odchodem do Prahy vystudovala v Brně hudební vědu, estetiku a konzervatoř.
Za normalizace se pustila do "náhradní" filmařiny, dokumentaristiky a stala se váženou představitelkou tohoto oboru. Mezi její dokumenty patří Hledání o Františku Vláčilovi či Proměny přítelkyně Evy o Evě Olmerové, po sametové revoluci pak ceněný snímek Denně předstupuji před tvou tvář.
K hrané tvorbě se vrátila až téměř po čtvrtstoletí díky existenciálnímu filmu Pevnost (1994). Spíše rozporuplně byl přijat její další snímek Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba z roku 2000, jež řešil problematiku viny a trestu a soužití "bílé" většiny s romským etnikem.
V roce 2011 převzala Vihanová Zlatou medaili Akademie múzických umění za významný přínos české filmové kultuře a pedagogické působení na Filmové a televizní fakultě.
