Člověku je, míněno zcela neironicky, líto, když vidí výsledek upřímné snahy talentovaných lidí, jak se rozpadá pod tíhou chyb a nedokáže zužitkovat ani povedené aspekty, které bychom v Anthropiudu jistě našli.
Přítomní byli ale shovívaví a mluvili o filmu do značné míry, jako by ho ještě neviděli. Padaly otázky shodné s těmi z konference během minulého ročníku, na níž se projekt představoval.
Několik novinářů se z Jamieho Dornana pokoušelo dostat informace o Padesáti odstínech šedi (často přezdívaného jako „porno pro mamky“), ale nepříliš přívětivý herec o svém nejlukrativnějším projektu neřekl ani slovo. „To sem vážně nepatří, kvůli tomuhle filmu tu nejsme,“ odvětil vždy.
Sdílnější byl jen, když vysvětloval své motivace pro výběr natolik odlišných rolí, jako je ta milionáře Greye a parašutisty Kubiše: „Není to tak, že by role v malém filmu měla kompenzovat účast v mainstreamu, takhle vůbec neuvažuju. Anthropoid jsem vzal, protože mě zaujal sám o sobě.“
Překvapila jeho odpověď na otázku zahraničního novináře, zda snímek nemůže být vnímán jako podpora terorismu. Otázka se zdá našinci zcela nemístná, protože Anthropoid byl válečnou operací, útokem na vojenského představitele nepřátelské síly – s definicí terorismu opravdu nemá mnoho co do činění.
Dornan každopádně velmi nešťastně odpověděl, že snímek nejde označit za oslavu terorismu, protože hrdiny neglorifikuje. Což je chyba na dvou úrovních. Za prvé z odpovědi vyplývá, že čin parašutistů vlastně teroristický byl, pouze za něj nejsou oslavováni, a za druhé, Anthropoid činy hrdinů glorifikuje na úrovni, která byla pro některé diváky nesnesitelná. A na glorifikaci není nic špatného, pokud ji tvůrci nepopírají. Tohle herci ujelo.
Režisér Sean Ellis pak vysvětloval, proč ve filmu nejsou žádní Židé. Prý v něm být měli, dokonce v celé podzápletce, ale (nejspíš rozumně) nakonec usoudil, že se tato rovina tematicky do snímku nehodí.
Mluvil i o svém zaujetí látkou a o tom, co jí může jako cizinec dát. „Někdy je potřeba pohled člověka zvenčí. Češi si možná ani neuvědomují, o jak významnou událost jde, protože ji automaticky přijímají jako běžný fakt. Já, jako člověk plný obdivu k Anthropoidu, jim můžu tu důležitost připomenout. Vím ze zkušenosti, že k vlastním dějinám je člověk netečnější – já jako Angličan třeba nikdy nebyl v Britském museu. To je skoro zločin, vím to!“
Herec Toby Jones přiznal, že patří mezi ty, kteří o Anthropoidu neslyšeli, dokud jim pod rukama nepřistál Ellisův scénář. „Ten příběh je úžasný, je v něm jak archetyp, tak i život. A právě ve spojení těchto dvou rovin spočívá filmařina.“ Navázal tak na připomenutí scény s mučením syna, jemuž byla ukázána uřízlá hlava jeho matky – Ellis tvrdil, že k události nejspíš došlo, on ale musel vybrat verzi, k níž se přikloní.
Čeští koproducenti v čele s Davidem Ondříčkem si spolupráci samozřejmě chválili. Přesto není jasné, kdy bude snímek uveden u nás – snad do konce roku. V Americe se ho diváci dočkají již 12. srpna, tak uvidíme, jestli se bude opakovat případ Nesnesitelné lehkosti bytí, která si získala od zahraničního publika i kritiky značné uznání, zatímco u nás byla téměř jednohlasně odmítnuta.
Aktuálně.cz poskytne Sean Ellis zítra rozhovor, takže se snad k Anthropoidu ještě něco dozvíme.
