Recenze: Anthropoid se až nepochopitelně nepovedl. Heydricha zabil příliš brzy, na emoce nezbyl čas

Martin Svoboda Martin Svoboda
2. 7. 2016 9:06
Anthropoid měl potenciál dostat konečně kus českých dějin do popkultury. Nejde sice z pohledu angloamerické kinematografie o „velkou“ produkci, kdyby se ale vydařila, šeptanda by se spojila se silou jmen Jamieho Dornana a Cilliana Murphyho a snímek o atentátu na Heydricha by mohl získat slušnou pozornost po celém světě. Více v recenzi Martina Svobody.
Anthropoid - trailer | Video: LD Entertainment

Umně sestříhaný trailer očekávání ještě umocnil, mnozí mluvili o české Valkýře (film s Tomem Cruisem). Ale velkými nadějemi to bohužel končí. Anthropoid se nepovedl, a nepovedl se až nepochopitelným způsobem vzhledem k tomu, že Sean Ellis je rozhodně talentovaný autor (režisér, scenárista, kameraman i producent), který dokázal odvyprávět i svérázný thriller Střepy v hlavě, v němž se nebál pouštět do celkem divokých experimentů s vyprávěním.

Aňa Geislerová, Cillian Murphy
Aňa Geislerová, Cillian Murphy | Foto: LD Entertainment

Tentokrát má v rukou na pohled jednoduchou látku. Z historických faktů tu děj vyloženě vyskakuje, není pro něj třeba nic přespříliš překrucovat ani upravovat. Účastníci i konflikty Anthropoidu jako by už ze své podstaty nabývali archetypální hodnoty, přitom zbývá místo pro atraktivní relativizování. Zdálo by se, že příběh o odvaze, víře, zradě, klidně i lásce se napíše a zrealizuje skoro sám.

Mnoho a málo

Ellis ale udělal zásadní chybu v samém počátku, kdy se rozhodl Heydricha zabít už zhruba v polovině stopáže, Takže veškerá charakteristika postav, vztahy mezi nimi i konflikty musí být představeny, rozehrány a prakticky ukončeny po jedné hodině, protože tehdy se parašutisté vydají skryjí krypty a už toho moc nového nevymyslí, mohou jen pasivně čekat na nevyhnutelné.

Z dramaturgického hlediska jde o sebevraždu. Za pouhou hodinu je nezbytné vysvětlit celý konflikt (pro Nečecha neznámý) a zároveň odvyprávět veškerý děj. Žádná z postav tedy nemá dostatek prostoru, vše se odbývá v obrovském časovém presu a nelze uvěřit jediné lidské emoci. Nálady se střídají lusknutím prstu, nic nestíhá doznít.

Láska tu vzniká z minuty na minutu, lidé ztrácejí naději dřív, než pochopíme, že už se začali o něco pokoušet, osudy postav se musí vejít do jedné věty, Heydrich je anonymním zloduchem. Když se na konci v kryptě zjevuje Aňa Geislerová, aby Gabčíka dovedla do nebe (vypadá to vkusněji, než zní), jsme leda překvapení, kde se vzal tak silný vztah hrdiny k této vedlejší postavě, s níž měl tak trochu pletky.

A proč to vše? Pro nepříliš zajímavě nasnímanou a úmorně dlouhou přestřelku? Samozřejmě jde i takto kontrastně vystavět plnohodnotné drama, ale Ellis to nedokázal. Uspěchanost první poloviny a prázdnota druhé nevyznívají jako záměrně budované protiklady. Není naznačeno, co by z nich mělo vyplývat.

Navíc vypadá Anthropoid podfinancovaně. Jako by štáb neměl na pořádné záběry Prahy, tak je většina scén koncipována ve velmi stísněných detailech a polodetailech, aby nebylo nutné zabírat okolí. Opět platí, že filmař by v tuto chvíli mohl záměrně budovat klaustrofobní dojem uzavřenosti na konkrétním místě, ale s prostorem tu rozhodně není pracováno takto koncepčně. A zvlášť když druhá polovina je založena na ukrývání, u první (v níž se hrdinové volně pohybují po městě) by dávalo smysl spíš, kdyby nabídla trochu prostoru.

Odcizení všemu

Asi největším krokem vedle se ale ukazuje být vedení herců k šíleným přízvukům, který je navíc u každého jiný (hodně záleží, jestli jde o Čecha snažícího se mluvit dobře anglicky, nebo naopak o Angličana snažícího se mluvit svou řečí špatně). Spolu s nijakostí exteriérů vzniká zvláštní dojem toho, že se na neznámém místě setkali cizinci odkudsi zdaleka a z nějakého důvodu tu chtějí zabít významného nacistu.

Gabčík i Kubiš své jazyky samozřejmě ovládali, členové odboje tím spíš. Pokud tu tedy za češtinu a slovenštinu zaskakuje angličtina, což je zcela legitimní filmařský postup, mělo by jít o angličtinu bez přízvuku (nanejvýš s přízvukem pro slovenštinu jako jazyk podobný, ale jiný). O jazyk znějící přirozeně a mateřsky. Český divák nad tím možná mávne rukou, ale anglicky mluvícího toto zcela nesmyslné rozhodnutí vytrhne ze zážitku a možná i vyvolá zmatení. Nemusí být jasné, že ti lidé zápolící s výslovností mají být na domácí půdě.

Vrcholí dojem zcizení, pro snímek typický. Dojem nesourodosti, nekompaktnosti a odtažitosti jak Anthropoidu vůči divákovi, tak i jednotlivých jeho prvků k sobě navzájem.

Opět se můžeme zamyslet nad tím, jestli tyto emoce, nebo absence jiných emocí mohou být autorským záměrem. Ovšem proč by příběh o atentátu na Heydricha měl ze všech emocí vyvolat zrovna dojem absolutního odcizení, zvlášť když "papírově" tento dojem nereflektuje, naopak se svým „magickým“ závěrem a inklinací k efektním, i když mírně patetickým berličkám (citace Shakespeara, sfouknutá svíce...) po krůčcích zkouší vzbuzovat dojetí? Nedává to příliš smysl. Mnohem pravděpodobnější je, že snímek se prostě nevydařil.

Hodnocení: 50 %

 

Právě se děje

před 36 minutami

Ministryně financí Schillerová zvažuje zrušení několika daňových výjimek

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zvažuje zrušení několika daňových výjimek. Jedna z nich se týká takzvaného časového testu při prodeji investičních bytů. Další v dnešní Partii televize Prima Schillerová upřesnit nechtěla, protože nebyly projednány s koaliční sociální demokracií. Totéž se týká daňového osvobození příjmů z prodeje bytů.

Příjmy z prodeje investičních bytů se nedaní v případě, že je majitelé vlastní nejméně pět let, uvedla ministryně. Lhůtu by chtěla prodloužit na 15 let. Opatření by podle ministryně mohlo podpořit vlastnické bydlení lidí, kteří by byt také skutečně užívali, stát by mohl získat kolem 600 milionů korun ročně.

"Mám tam ještě tři, čtyři věci," uvedla Schillerová. Pokud by na nich byla v koalici shoda, ukončení těchto daňových výjimek by přineslo podle ní dvě až tři miliardy korun.

Koalice se nedávno dohodla na zavedení nedaněného stravenkového paušálu pro zaměstnance, který by měl fungovat vedle klasických stravenek. Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den. Změna kritizovaná zejména odbory má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021.

před 46 minutami

Na cenách Goya uspěl Almodóvarův film Bolest a sláva

Sedm španělských cen Goya včetně těch za režii a nejlepší film získalo Bolest a sláva režiséra Pedra Almodóvara. Sošku za herecký výkon na galavečeru ve své rodné Malaze převzal Antonio Banderas. V Bolesti a slávě hraje stárnoucího režiséra, jehož předobrazem byl sám Almodóvar. Pět cen dostalo drama ze španělské občanské války Mientras dure la guerra (Dokud je válka) režiséra Alejandra Amenábara. Nejlepší herečkou je Belén Cuestaová z dramatu La Trinchera Infinita (Nekonečný zákop), jež vypráví o muži skrývajícím se za frankistické diktatury ve svém domě. Cenu pro nejlepší evropský film si odnášejí Bídníci francouzského režiséra malijského původu Ladje Lye.

Zdroj: ČTK
Další zprávy