Recenze - Danny a jeho parťáci se potřetí vracejí do akce a není to z finanční zištnosti; ostatně většina má po předešlých akcích slušně vyděláno. Steven Soderbergh povolává hvězdný lupičský tým, aby lidstvu připomněl, že přátelství je cennější než všechny peníze světa.
Komerčně úspěšné snímky postavil Soderbergh na výrazné retro stylizaci do 70. let, na nadsázce a především na neopakovatelné konstelaci těch dost možná nejhvězdnějších jmen, jaká jsou k mání. Všichni tu tak trochu hrají sami sebe a "užívají si to" s bezelstnou bezprostředností, jako by film splnil bulvární sen fanoušků nakouknout na luxusní večírek prominentních tváří.
Motivy a pohnutky, se kterými se parťáci pouštěli do akce, byly v předchozích dílech osobní. Nejdříve chtěl Danny Ocean převézt lasvegaského majitele casina Terryho Benedicta; přijít si na jedenáct milionů dolarů a především mu přebrat zpět svou ženu. Druhý díl se točí okolo Benedictovy pomsty a sérié loupeží, kterými museli Danny a jeho parta vykoupit životy.
A osobní je to i ve třetím díle. Lasvegaský matador Reuben Tishkoff, přítel Dannyho parťáků a jejich mecenáš, je na stará kolena podveden Willie Bankem, který vtrhl do zábavního byznysu a s okatou arogancí porušuje nepsaná pravidla.
Nebohý Reuben se zhroutí a přestává komunikovat; Danny tak s komplici zosnuje plán, jehož cílem není nic menšího než přímo za provozu v otevírací den Bankovi uštědřit lekci krádeží milionů dolarů a diamantů.
Zase se rozjíždí fascinující kolotoč příprav na velkolepý podvod, Danny a jeho parťáci samozřejmě čelí mnohonásobné nepřízni osudu a jsou nuceni improvizovat. Až sem další variace na důmyslnou akční zábavu funguje bezchybně.
Co výsledný dojem trochu kazí, je těžkopádný sentiment. Jakoby Soderbergh chtěl do příběhu vpašovat přidanou morální hodnotu. A ta snaha přerůstá místy do křečovitých rozměrů. Že jsou Danny & spol vlastně milá parta, to jsme věděli, ale režisér se teď pouští do monumentálního pomníku Dannyho lidumilství. Aby bylo jasné, že je to Arsen Lupin, Jánošík a Robin Hood dohromady.
Občas to dělá chytře, komická nadsázka některým scénám dodává švih: třeba když Danny a Rusty s dojetím sledují charitativní show Oprah Winfreyové. Jindy se ale všechna ta melancholie, sentiment a vzpomínání na staré dobré časy převalují jako mlha a film zpomalují.
Jakoby si Soderbergh a jeho tým nebyli jistí, že kombinace plejády hvězd, vychytralého scénáře a atraktivní loupeže budou stačit, a sázeli na to, že retrem se dnes nic nepokazí.
V čem jsou Dannyho parťáci silní, zčásti zůstává. Soderbegh s režijní jistotou rozehrává mnohovrstevný příběh a pečlivě dávkuje informace. Loupežné postupy odkrývá až v akci a diváky vodí za nos, jak se mu zlíbí.
Manipulace s divákem je jednou ze základních vlastností filmového vyprávění. Jenže Soderbegh ji tentokrát povyšuje až na všespásný princip, který je nakonec ve své programové záludnosti velmi čitelný. Podobné je to z celým filmem; jako by byl částečně paralyzován sám sebou. Sentiment a melancholie bezesporu stály i za rozhodnutím natočit ještě jeden díl a pořádně si to užít.
Divák do třetího dílu vpadne spíše coby do epizody televizního seriálu. Všichni se znají, všichni vědí, o co jde. I ten, kdo neviděl předchozí díly, se zorientuje - ale pocitu, že sleduje přehlídku insiderských vtípků, se úplně nezbaví.
Překvapení, které parťáci prvním dílem vzbudili, těžko napodobit. Ale i tak se tu moc hraje se jistotu. Nové dobrodružství pořád patří k jednoznačnému nadprůměru a kdo si zamiloval první dva díly, u toho ani těžkotonážní dávka sentimentu nepřehluší nadšené výkřiky. Ale do další akce už by se Dannyho parťáci neměli pouštět. Je čas přestat, než se série stane nechtěnou parodií sebe samé.
Dannyho parťáci 3 (Ocean´s Thirteen), USA 2007. Režie Steven Soderbergh, hrají George Clooney, Brad Pitt, Matt Damon, Ellen Barkin, Al Pacino, Bernie Mac, Casey Affleck, Scott Caan, Elliott Gould, Don Cheadle, Andy Garcia, Carl Reiner, Vincent Cassel a další. stopáž 122 minut, distribuce Warner Bros.
