Los Angeles - Kritikou i diváky velmi dobře přijímané filmy o Jasonu Bourneovi dosud vydělaly pět set milionů dolarů. Amerika tak o víkendu očekává velmi zajímavý souboj: třetí příběh agenta s amnézií se postaví proti Simpsonovým.
Žlutá rodinka za minulý víkend vyrabovala americká kina a utržila 70 milionů dolarů, celkem už vydělala přes dvě stě milionů dolarů. Bourneovo ultimátum je každopádně jediným filmem, který má reálnou šanci simpsonovské tažení zastavit: nasazen bude do 3660 kin.
Agent Matta Damona i ve třetím díle bojuje se svou minulostí. Když novináři uveřejní tajné materiály o praktikách CIA, které se zmiňují i o jistém Jasonu Boureoovi, minulost hlavního hrdiny se opět přihlásí o slovo. Bourne se znovu zaplete do nebezpečných programů tajných organizací a bude prchat.
Třetí díl znovu režíruje Paul Greengrass, jehož paradokumentární styl s kontaktní kamerou, syrovými záběry a hektickým střihem v prvním díle jasně vymezil poetiku celé série. Pak s ní bodoval i v Letu č. 93.
"Nenabízíme počítačově generovanou grafiku nebo kouzlení. Vždy jsme se snažili natočit to co nejvíce realisticky," říká Matt Damon, jinak také jeden z Dannyho parťáků.
První díl z roku 2002 uvedl na scénu muže, kterého najdou polomrtvého rybáři na moři. Ukáže se, že Bourne býval cvičeným zabijákem a rozhodne se bojovat s minulostí. Přijít na to, co se mu stalo a kdo mu usiloval a usiluje o život.
Snímek, který se zčásti natáčel v Praze, vydělal 213 milionů dolarů; a protože autor knižní předlohy věnoval Bourneovi několik románů, bylo jasné, že se schyluje k druhému dílu.
Ten se stal komerně osmým nejúspěšnějších filmem roku 2004 a stejně jako první díl se dočkal nadmíru příznivých recenzí; producenti tak okamžitě zahájili přípravy dalšího dílu.
První i druhý díl podnítil k úvahám porovnávajícím Bournea s Jamesem Bondem. Společných bodů se dá najít několik. Oba mají stejné iniciály, v obou případech jde o adaptaci klasické špionské literatury vzniklé v době studené války.
Jak Ian Flemming, tak Robert Ludlum, autor série o Bourneovi, vytvořili své muže pod vlivem světa rozděleného železnou oponou. A v obou případech jde o špičkově vycvičené agenty svých zemí: Bond pracuje pro Její veličenstvo, Bourne pro CIA.
"Všechny podobnosti vnímám," uznává Greengrass. "Ale to platí to jen na povrchu, uvnitř jsou to zcela jiné postavy."
Zatímco Bonda obléká Armani a prohání se stylovým Aston Martinem DB5, Bourne vezme za vděk pojízdným autem a pobíhá po světě v konfekci od H&M a Levi´s. Bond je obklopen ženami, Bourne truchlí za zemřelou přítelkyni Marii.
Asi nejpodstatnější rozdíl nachází sám Greengrass. "Bond nemá pochyby a výčitky, že zabíjí lidi. Bourne už nechce nikdy nikoho v životě zabít, opovrhuje špiónskou mašinérií, pro kterou pracoval. Bondovskou sérii respektuji, ale nelíbí se mi," dodává režisér.
Podle profesorky Wendy Teaysové, která vyučuje filosofii filmu, bourneovská série dokonale odráží neurotickou, paranoidní a sebezpytnou kulturní estetiku a atmosféru americké společnosti po 11. září.
"Bourne nebojuje se zločinem," říká. "Svádí boj se sebou, snaží se odpojit od své minulosti a dobrat se pravdy. Zjišťuje, že to, co odkrývá, ho nevykresluje jako zrovna dobrého člověka - aspoň toho, kým byl dříve."
Pokud bude třetí díl stejně úspěšný, dá se předpokládat, že se Damon do role ohroženého agenta ještě vrátí. "Nikdy neříkám nikdy," odpovídá po bondovsku. "Ale nevím, jestli Bourne ještě má co říct. Nechtěl bych točit film o tom, že ztratil klíčky od auta."
Do českých kin vstoupí třetí díl Bournových dobrodružství 30. srpna.
