Los Angeles - Třetí díl Krotitelů duchů se měl natáčet už v zimě 2009, jak sdělil představitel jedné z postav Dan Aykroyd. Pak zase v létě 2010, jak řekl další z herecké party Harold Ramis. Režisér Ivan Reitman potvrdil, že již existuje scénář a bude se moci natáčet, ale ne dříve než na začátku roku 2011. V oborovém tisku Production Weekly se objevilo, že natáčení začne v květnu 2011. A stále nic - kromě toho, že se pořád neví, zda se zúčastní i nejpopulárnější člen krotitelského týmu Bill Murray.
Nyní v rádiu v pořadu Dannyho Millera vystoupil opět Dan Aykroyd a tvrdí: „Ano, budeme tento film dělat a doufejme, že i s panem Murrayem. Máme výtečný scénář. Musíme si uvědomit, že Krotitelé duchů byli něco víc než jeden prvek, ačkoli Bill byl jasný tahoun. Nicméně přispěli jsme všichni, režisér, Harold, já a Sigourney Weaverová. Koncept je mnohem větší než role jednotlivců."
Nová krev
Slib, který dávají Krotitelé duchů 3, prý je, že dosavadní eliminátoři problémů s nadpřirozenem předají výbavu mladším. Aykroydova postava Ray je na jedno oko slepá a nemůže už řídit cadillac, navíc má špatné koleno a nehodlá vláčet postroj na zádech. Egon je zase příliš tlustý a nezapne si ani pásy u kombinézy. „Potřebujeme tedy mladou krev a předat jí žezlo," říká Aykroyd.
Předchozí zprávy tvrdily, že jedním z nových členů bude syn Dany Barrettové (tuto roli hrála Sigourney Weaverová), zatímco jeho otec Peter Venkman (Bill Murray) se objeví jen jako duch. Aykroyd nicméně v interview prohlásil jen to, že casting na nové členy týmu ještě neproběhl - pouze se ví, že jej budou tvořit tři chlapci a jedna dívka. Jemu osobně by se do jedné z rolí líbil Matthew Gray Gubler známý ze seriálu Myšlenky zločince. Každopádně nemá jít o film, kde budou pouze mladí krotitelé, spíše půjde o „rozšíření týmu".
Natáčení na jaře 2012 už prý mnoho nebrání. Scénář od Lee Eisenberga a Gene Stupnitskyho si chválil v rozhovoru pro MTV i režisér Reitman, který se v poslední době věnuje hlavně produkci, ale možnost znovuoživit legendu ho láká. Rovněž Ramis, který z herecké dráhy mezitím přešel spíše k režii, bere Krotitele duchů jako srdeční záležitost.
Zatím se neví nic o posledním členovi týmu, „černošském maskotovi" Ernie Hudsonovi. Naproti tomu o slovo se oficiálně hlásí Rick Moranis, který by si chtěl zopakovat roli protivného skrčka Tullyho. Za jistou nechutí Billa Murraye stát se znovu Peterem Venkmanem stojí pravděpodobně to, že herec se dal v posledních letech spíše na nezávislé umělecké snímky a chce být spisovatelem.
Krotitelé duchů představují jeden z největších popkulturních fenoménů 80. let. Základem úspěchu tohoto filmu bylo, že v sobě spojoval několik žánrů (komedie, horor, akční film, romance) a byl přesně vyvážen tak, aby mohl být přístupný dětem, a přitom byl dostatečně strašidelný, sprostý a necudný, aby si teenageři měli o čem vykládat.
Mánie s poltrgeisty
Film navíc doprovázel neuvěřitelně chytlavý ústřední song, jenž se dodnes v různých remixech hraje v rádiu. Výrazným tahákem byla i lehce apokalyptická atmosféra, jíž byla 80. léta nasáklá. Amerikou tehdy také kromě strašáka atomové války (již lehce připomnělo finále filmu) obcházela mánie s domácími duchy - poltergeisty.
První film z roku 1984 následovalo pokračování v roce 1989; pak se o třetím díle jen dlouho mluvilo, neustále se odkládal, zatímco běžel animovaný televizní seriál nebo vznikla počítačová hra. Zda ovšem třetí díl Krotitelů duchů opravdu vznikne, nebude jasné, dokud nepadne první klapka.
V posledních měsících (a letech) se to totiž jen hemží zprávami o různých pokračováních, remacích či restartech slavných filmů z 80. let - čemuž by měla přát také současná retro atmosféra. Po triumfálním návratu Star Treku se už do kin dostal například druhý díl dramatu Wall Street, horory Noční můra v Elm Street a Pátek třináctého či sci-fi Tron - zde šlo dokonce o unikátní přímé pokračování po 30 letech.
Přestože se pokračování a předělávky zdají být jistou zárukou komerčního úspěchu, o jejich vzniku se v zákulisí nerozhoduje vždy rychle a snadno. Mnohá pokračování nakonec nespatří světlo světa přes ohlášení tvůrců a spekulace diváků, kteří na webových fórech pravidelně sestavují žebříčky filmů, jež by si remake nejvíc zasloužily.
V různém stádiu úvah a rozpracování se nachází Šílený Max, Robocop, Policajt z Beverly Hills, Honba za diamantem, Rudá Sonja, Rudý úsvit, Nekonečný příběh, Total Recall, Číslo 5 žije či Hříšný tanec. Mluvilo se o remaku či pokračování ikony osmdesátek - Top Gunu. Potvrzena je ale jen část titulů. Šílený Max se kvůli počasí a nutné změně lokací na chvíli odkládá; nicméně už je schválen, herci jsou obsazeni a režírovat bude opět George Miller.
V 3D kabátku se pokusily zaujmout nový Souboj Titánů, Piraňa či Barbar Conan. Souboj Titánů je sice dnes přijímán jako ukázka, jak se nemá dělat 3D, nicméně svezl se na vlně úspěchu Avatara a Alenky v říši divů a pravděpodobně vznikne pokračování. Piraňa 3D využila na maximum atraktivitu 3D formátu a film se vyloženě vyžíval v legrační lascivnosti a násilí. Nejhůře dopadl Barbar Conan, který se přibližuje Souboji titánů, ale publikum už na laciné předělávky tak snadno neslyší.
Kulturní status
Divácky se příliš neuchytila akční komedie A-Team podle slavného seriálu a prakticky jediným vyloženým hitem mezi remaky s osmdesátkovým feelingem zůstává Karate Kid. Zcela bez zájmu naopak prohučela kiny například předělávka muzikálu Fame (Sláva). Z již hotových filmů se do kin chystají během podzimu Věc (The Thing) a Strašáci (Straw dogs - originál je již ze 70. let).
Remaky z 80. let se tak nakonec ukazují ne zcela zaručená cesta k úspěchu a zdá se, že lépe se jeví spíše remaky filmů starších (aktuálně například Zrození planety opic, které je koncipoováno jako "předpokračování").
Novým trendem se stává přetáčení filmů stejnými režiséry, kdy se tvůrce vrací do stejného fikčního světa a hodlá ho rozšířit - takto momentálně jedná Ridley Scott se sérií Vetřelec (která mu přerostla v nový projekt Prometheus) a Blade Runnerem.
Každopádně fenomén návratu ke známému provází kinematografii od počátku; pouze se proměnil jeho kulturní status.
Pokračování úspěšných filmů byl především fenomén rané němé kinematografie, dobrodružných příběhů á la Fantomas i ztřeštěných burlesek.
V klasickém období Hollywoodu od 30. do 60. let se natáčela hlavně u áčkových i béčkových filmů s monstry, sériovou povahu měly i westerny. Prestiž sequelů stoupla od 70. let; Kmotr 2 se v roce 1974 stal prvním pokračováním, které dominovalo udílení Oscarů. Boom pokračování pak nastal v 80. letech, kdy se značka filmového titulu (především akčních filmů) dostala na úroveň libovolného jiného značkového zboží. Pokračování však stále byla chápána spíše jako odvar.
Teprve s nástupem (předem koncipované) trilogie Pán prstenů publikum definitivně přijalo, že všechny filmy série mohou a mají být stejně hodnotné. V případě comicsových sérií, jako jsou X-Men či Batman, se dokonce mluví o stoupající úrovni druhých dílů.
Éra remaků na rozdíl od sequelů nemá jasné datování; ale každopádně remaky nikdy netvořily tak velkou součást produkce jako v dnešní době.
