Nejnovější snímek uznávaného výtvarníka, scenáristy a režiséra Jana Švankmajera Hmyz bude uveden na prestižním Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu. Uskuteční se od 24. ledna do 4. února. Na plátnech českých kin se objeví 19. února, oznámila Hedvika Petrželková z Českého filmového centra.
"Český režisér je na této přehlídce pravidelným hostem, celkem tu bylo v průběhu minulých let uvedeno jedenáct jeho filmů. V Rotterdamu měl premiéru i jeho předcházející film Přežít svůj život, který tam už v roce 2006 prezentoval na koprodukčním trhu," uvedla.
Dlouho připravovaný projekt Hmyz, jehož základem je scénář z roku 1970, který tehdy barrandovské studio nepřijalo, přichází osm let po předchozím filmu. V Rotterdamu bude představen v sekci Deep Focus: Signatures zaměřující se na nová díla zavedených tvůrců.
Podle Švankmajera má jeho nejnovější projekt dost složitou strukturu. Jednak je v něm příběh divadelních ochotníků, postavený na půdorysu oidipovského komplexu. Dále jde o druhé jednání hry bratří Čapků Ze života hmyzu a nakonec i o dokumentární záběry z natáčení filmu. Také se v něm vypráví sny.
"Volil jsem tuto formu proto, protože jako surrealista považuji tvůrčí proces za podstatnější než finální výsledek. Otevřel jsem tedy tento proces a nechal do něho diváka nahlédnout co nejvíc to šlo, aniž by to narušilo dramatičnost děje," uvedl o svém snímku třiaosmdesátiletý Švankmajer. Film natočil převážně ve vlastním ateliéru - v prostorách starého biografu v Knovízi u Slaného, který je bývalou hospodou. Vznikly tam všechny poslední jeho filmy. Rozpočet snímku, ve kterém se objeví Jiří Lábus, Norbert Lichý, Kamila Magálová, Ivana Uhlířová, Jaromír Dulava a Jan Budař, činil 40 milionů korun.
"Hra Ze života hmyzu je misantropická hra. Můj scénář jen tuto misantropii prohlubuje, tak jako se prohlubuje podobnost člověka s hmyzem a této civilizace s mraveništěm," podotkl dále Švankmajer. Podle něj by se také nemělo zapomínat na poselství Kafkovy Proměny, jejíž hrdina se změní v obludný hmyz.
Švankmajerovy snímky získaly řadu zahraničních i domácích ocenění a jsou pravidelně uváděny na prestižních zahraničních festivalech jako Berlinale, Benátky či Rotterdam. Z berlínského filmového festivalu si v roce 1993 odnesl Zlatého medvěda za krátkometrážní film Možnosti dialogu. Dvakrát se účastnil festivalu v Cannes, kde v roce 1994 představil v sekci Un Certain Regard film Lekce Faust a v roce 1965 získal třetí cenu za krátkometrážní snímek J. S. Bach - Fantasia g moll. Film Lekce Faust získal v roce 1994 na karlovarském festivalu Zvláštní cenu poroty. O pět let později tam režisér převzal Křišťálový glóbus za celoživotní dílo. I tehdy jako velký skeptik projevil svůj netradiční názor na oceňování.
"Celý život jsem si jenom hrál a nějaká česká nebo světová kinematografie mi mohla být ukradená. Sobeckost by se tedy podle mě neměla odměňovat. Nicméně za cenu festivalu děkuji," uvedl a rozesmál celý sál.
