"Pamatuji si každý okamžik, který jsem v tom divadle strávil," vzpomíná karlovarský rodák Savka na začátek 90. let minulého století. Tehdy Semafor sídlil v pražském Karlínku, což byl prostor pod Hudebním divadlem Karlín. "Vzaly mě tam máma s tetou. Máma mi v semaforském krámku koupila takovou velkou retro bankovku, na jejíž druhé straně byl text a noty písně Pramínek vlasů," líčí zpěvák a herec.
Po povodních z roku 2002 se Semafor přestěhoval do Dejvic. A právě sem teď Tomáš Savka vrátí hudební komedii Jonáš a tingl-tangl, s jejíž inscenací zažívá od loňského prosince mimořádný úspěch v ostravském Národním divadle moravskoslezském.
Byl to jeho ředitel Jiří Nekvasil, kdo přišel s nápadem oživit hudební kabaret ze začátku 60. let. Chopil se také režie a navrhl, aby roli Jiřího Šlitra ztělesnil hudební šéf ostravského muzikálového souboru Jakub Žídek a postavy Jiřího Suchého aby se ujal Savka.
Ten přijal s nadšením. "Hrozně jsem se zaradoval, protože Semafor je moje dětství a nemyslím, že jen moje. Přijít tam dnes s Jonášem a zahrát ho tam bude pomyslné zakončení oblouku, který od mých deseti let visí v mém vesmíru," shrnuje představitel hlavní role. Hru předtím neznal.
Jonáš a tingl-tangl se roku 1962 stal milníkem v Semaforu, jejž krátce předtím opustily pěvecké hvězdy Waldemar Matuška nebo Eva Pilarová. Soubor neměl stálou scénu a kočoval po Praze. Částečně z nouze začal Jiří Suchý vytvářet pásmo písní a komických vyprávění, monologů či anekdot, při němž se v černé buřince a s červenými kšandami poprvé před mikrofon jako komik odvážil klavírista Jiří Šlitr.
Právě Jonášem a tingl-tanglem s jeho leitmotivem, skladbou Vyvěste fangle, se Suchý a Šlitr etablovali coby klaunská dvojice. Inscenace měla v Semaforu 250 repríz a po její derniéře v roce 1967 lidé podepisovali petice, aby byla obnovena.
O šedesát let později k ní přišel Tomáš Savka. Za nejobtížnější na Jonášovi a tingl-tanglu označuje text. "Bylo nutné a nezbytné dodržet, co si Jiří Suchý napsal takříkajíc do pusy, a vzít to za své. To se ukázalo nejtěžší. Moje snaha byla nekopírovat jeho projev. Vyjít z moudrosti, z podstaty toho textu, a jen ho ctít ve vlastním postoji," popisuje zpěvák a herec.
Ten na sebe poprvé upozornil roku 2003, kdy se umístil čtvrtý v první řadě televizní soutěže Česko hledá Superstar. Rok nato vydal debutové album a začal účinkovat v muzikálech. Později tento obor vystudoval na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka. "I po dvaceti letech se vždycky najde někdo, kdo mi řekne, že mě zná ze Superstar a že mi posílal hlasy," ohlíží se Savka, který je za to ale rád. "Paradoxně spousta mých kolegů v divadle, se kterými pracuji a pomalu denně vystupuji na jevišti, se už narodila později než v roce 2004, takže mou Superstar nezažili," poznamenává.
Sám z tehdejší slávy dávno nečerpá. Dnes je uznávaným interpretem, držitelem tří cen Jantar v kategorii muzikál a opereta. Má za sebou velké činoherní výzvy jako Hamleta, kterého hrál na Letních shakespearovských slavnostech, taneční dril v Pomádě uvedené pražským Kalichem nebo náročné hlavní role v muzikálech Sunset Boulevard a Evita. Ten druhý, v němž zpíval Cheho, mu vynesl Cenu Thálie.
Při ostravských zkouškách Jonáše a tingl-tanglu Savka s kolegy vycházeli z dobových nahrávek. "Měli jsme k dispozici tři audiozáznamy z různých let. Bylo vzrušující pozorovat, jak se představení vyvíjelo a nakolik autoři text postupem doby přizpůsobovali," všímá si.
Tvůrci jednotlivé verze na zkouškách různě kombinovali, až došli k jakési syntéze. "Je pravda, že nám během zkoušení pár nových věcí vzniklo a ty nejlepší z nich v představení jsou, protože odpovídají duchu hry. Ale je tak dobře napsaná, že se lidi smějí na stejných místech jako v šedesátých letech," dodává.
Základ inscenace stojí na dvou hercích, které doplňují kontrabasista, bubeník a herečka.
Jakuba Žídka, jenž hraje glosujícího klavíristu, Savka označuje za skvělého dirigenta i komedianta v nejlepším slova smyslu. "Nejednou mě skvěle vedl v rámci nastudování nové role. Tady jsme parťáci na jevišti a máme tu výhodu, že se známe, víme, jací jsme, slyšíme na sebe a troufnu si říct, že máme stejný humor," říká.
Znají se zhruba od roku 2014, kdy Tomáš Savka do ostravského divadla přišel. Toto rozhodnutí si zpětně pochvaluje. "Publikum v Ostravě je neuvěřitelné. Jsou to patrioti, chodili mezi covidem, chodili hned po covidu a chodí pořád. Mají srdce a váží si toho, jakou si Ostrava vybudovala krásnou divadelní scénu," poznamenává.
Poetiku Národního divadla moravskoslezského budou moci návštěvníci Semaforu posoudit příští neděli, kdy tu ostravský soubor představí Jonáše a tingl-tangl. "Kdyby u toho byli přítomen Jiří Suchý a Jitka Molavcová, budu vrnět jako kočka na okně," dodává v narážce na známou semaforskou píseň Tomáš Savka.
Video: Vedou nás psychopati a lidem hrabe. Je jich moc, říká Dyk
