Recenze: Morávek hledá revoluci. I za zvuků Škroupova šlágru

Nina Tiliu
12. 12. 2014 17:50
Národní divadlo zase oslovuje národ. V inscenaci 1789 aneb Dokonalé štěstí dokázal režisér Vladimír Morávek přenést vážnost své hry o revolucích i do polemických hovorů mezi diváky.
Gabriela Vermelho zpívá emblematický song Marty Kubišové.
Gabriela Vermelho zpívá emblematický song Marty Kubišové. | Foto: ND - Martin Špelda

Recenze - Vladimír Morávek, režisér hry Dokonalé štěstí aneb 1789, použil dvě divadelní předlohy od Ariane Mnouchkinové na téma revoluce jako východisko k monumentální inscenaci, která není jen o Velké francouzské revoluci, ale také o převratu, který se odehrál před pětadvaceti lety u nás.

„Na tyto dny se v dějinách lidstva nikdy nezapomene. Odhalily v hloubi lidských duší takovou možnost mravního rozvoje, jaký si žádný politik do té doby neuměl představit. I když sledovaného cíle nakonec dosaženo nebylo, neztrácejí tyto hodiny svobody nic na své převratné hodnotě. Změnily napříště vše,“ napsal Immanuel Kant o Velké francouzské revoluci.

Podívejte se na ukázku z představení 1789 aneb Dokonalé štěstí v Národním divadle.
Podívejte se na ukázku z představení 1789 aneb Dokonalé štěstí v Národním divadle. | Video: ND

Souvislost mezi revolučními ideály Morávek na úvod připomíná nejen tímto Kantovým textem, ale i emblematickou písní Marty Kubišové Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Fotografie zaplněného hlediště Národního divadla z 19. listopadu 1989 promítnutá na obrovskou jevištní oponu vytvoří zvláštní sjednocující atmosféru nejen mezi revolucemi, ale také mezi „tam“ a „tady“, „tehdy“ a „ted“. A pamětník se jen těžko brání, aby na velké fotografii nehledal známé tváře.

Jak dosáhnout revolučního apelu

Po této ouvertuře čas oponou trhne a otevře se před námi hloubka jeviště Národního divadla, které jako by ani nikde nekončilo. Postavy v historických kostýmech se vynořují odevšad: přicházejí z dalekého horizontu, z portálů, z hlediště, z lóží, herci či hudebníci hrají v parteru i na poslední galerii.

Dojem propojenosti často oddělených světů posiluje výtvarník Martin Chocholoušek „molem“, které vede hluboko do řad v parteru, publikum nejen vidí, ale je viděno, neboť režisér Vladimír Morávek zhasne světlo v hledišti jen na pár minut před koncem představení.

1789 aneb Dokonalé štěstí.
1789 aneb Dokonalé štěstí. | Foto: ND - Martin Špelda

„Poslouchejte, jak nás napadlo udělat revoluci,“ anebo “Ukážeme vám, jak to bylo,“ říká se na různých místech inscenace, a tyto věty uvádějí děj. Stejně důležitou součástí Morávkova textu jsou reflexe. Existuje více vypravěčských perspektiv a zemí, „na kterou se stejně už asi nepamatujete“, může být stejně tak dobře Francie anebo socialistické Československo.

Sub specie aeternitatis, viděno z nadhledu, v přednášce o rojivosti včel se říká: "Lze tedy konstatovat, že rojení je důkazem přítomnosti vyššího principu v životě včel – a je to zcela a úplně TAJEMSTVÍ."

Titul výborně zapadá do současného společenského kontextu. Po čtvrtstoletí, které uplynulo od sametové revoluce, jako by i v politických kruzích i mezi historiky akceleroval boj o pravdivý pohled na klíčové listopadové události. Morávek v Národním ukazuje svou víru v sílu idejí, v žádném případě však nevytváří plakát.

1789 aneb Dokonalé štěstí.
1789 aneb Dokonalé štěstí. | Foto: ND - Martin Špelda

Text Mnouchkinové vznikl na základě improvizací a Morávek na tuto tradici navazuje přinejmenším tím, že pokud se během zkoušení vyskytly pochybnosti o smyslu celé výpovědi, zveřejňuje je a bere do hry. Energie členů Národního divadla i umělců z Divadla Na provázku je nakažlivá. Desítky herců, kejklířů, hudebníků hrají hru o revoluci vážně a tato vážnost se po představení přenáší i do polemických rozhovorů mezi diváky.

Na herce klade inscenátor velké nároky. Jsou obsazeni do mnoha rolí, což (nejsem si jista, jestli vždy úmyslně) zvyšuje revoluční zmatek, naznačuje převlékání kabátů nebo upozorňuje na opakující se typologickou podobnost.

Zaměřeno na fakta aneb Koho a co vidíme?

Francouzská revoluce je revolucí třetího stavu. Zástupci pětadvaceti milionů bojují proti králi, duchovenstvu, šlechtě. Bouří se lid, který neumí psát, který má hlad, který je na pokraji fyzických sil. Kromě událostí, živelných, někdy až komicky, sledujeme zároveň jednání několika lidí bez ideálů, zato s velkým talentem postrkovat události na revoluční šachovnici za účelem osobního zisku. Ti pak zákonitě zpochybňují revoluční ideály, neboť sami je nikdy neokusili.

Češi jsou takoví nepozorní požárníci. Nevšimli si, proč nás na pidisekundu obdivoval v roce 1989 celý svět. Musíme si proto připomínat 25 let od sametové revoluce, říká režisér Vladimír Morávek.
12:12
Češi jsou takoví nepozorní požárníci. Nevšimli si, proč nás na pidisekundu obdivoval v roce 1989 celý svět. Musíme si proto připomínat 25 let od sametové revoluce, říká režisér Vladimír Morávek. | Video: DVTV

Jedním z reprezentantů revolučního pragmatismu jsou postavy v podání Václava Postráneckého. Jejich charakter jako by patřil jediné celistvé figuře. Rysy sjednocující více postav předvádí také Jan Hartl jako kněz, biskup a poslanec. Ženy v podání Martiny Preissové jsou křehké a naivní, Eva Salzmannová má roli zdravě uvažující ženy z lidu, kterou zůstane i během zcizujícího vstupu: „Jestli to má být o desiluzi – tak je to z dnešního hlediska málo! Na to člověk nemůže říct než ano, ano – souhlasím! Ale to je málo – že se řekne, kde se co stalo! To nemá smysl! Hrajme o smyslu, prosím! O neudržitelnosti toho všeho, co tu teď máme! O hrozném ponížení už zas mluvme!“

Atmosféru soumraku a nebezpečí, ticha před bouří a hrozbu smrti má v sobě každý krok herečky v černém (Gabriely Vermelho), která prokládá ticho, vřavu i dialogy ostatních vysokými vokály, číhá na situace, v nichž tuší nebezpečí smrti, její zásluhou zaslechneme varování před smrtí již předem.

Revoluční balábile umí režisér zpomalit a zvýraznit v něm detail, je vypravěčem, kterému někdy až příliš záleží na pochopení, takže jednu informaci sdělí textem, písní i situací, zvláště v prvé půlce si dává záležet na tom, abychom rozuměli příběhu.

hra Vladimíra Morávka 1789 Dokonalé štěstí
hra Vladimíra Morávka 1789 Dokonalé štěstí | Foto: Národní divadlo

Historie je zároveň již tolikrát popsána, že mnozí z aktérů i komentátorů chodí po jevišti na koturnech z historických knih. I přesto se chvílemi část publika v tolikerých vjemech ztrácí, tápe, ale v žádném případě se nenudí. Vidíme vraždu dítěte, i ohromnou veselici s rozdáváním trikolór, suverénní a nákladná výtvarná podobenství, blyštivé kostýmy, pečlivé líčení, pro mocnější divadelní účinek se často zpívá. O to účinnější jsou pak výroky, které zazní do úplného klidu.

Například od člověka, který zavírá burzu: „Malinkatá revoluce by vůbec neškodila.“ A kdosi další se podiví: „Kdo by to byl řek, že zrovna my dva uděláme revoluci.“ Těžko se pak vyznat v tom, kdo je hybatelem, kdo vítězem, kdo obětí. Leccos nám Morávek připomene i o pauze: v přízemním foyeru zní Kryl, z reproduktorů máme možnost slyšet audiozáznam ze setkání zástupců Občanského fóra s Adamcem, hledištěm znějí varhany.

Kde domov můj přebitý Marseillaisou

Ve druhé půlce večera přichází na řadu velká parlamentní debata na téma lidských práv a napětí s každým dalším projevem roste. „Článek 1. Všichni lidé mají nepřekonatelný sklon k tomu, aby si hledali štěstí, cílem každé vlády musí proto být vždy a za každých okolností blaho lidu. Článek 2. Z této nepopiratelné pravdy vyplývá: že vláda je v zájmu těch, kterým vládne, a ne v zájmu těch, kteří vládnou. Žádná veřejná funkce nesmí být napříště považována za vlastnictví toho, kdo ji vykonává, anýbrž za službu. Princip každé svrchovanosti spočívá v národě. Článek 3. Lidé se rodí svobodní a rovní si ve svých právech. Sociální rozdíly mají být založeny na obecné prospěšnosti nikoli na dogmatech – a to jakéhokoliv druhu.“

Aby nebylo pochyb, o čem se dnes večer hraje, jedna z postav začne zpívat Kde domov můj. Pak se opraví a spustí Marseillaisu.

1789 aneb Dokonalé štěstí.
1789 aneb Dokonalé štěstí. | Foto: ND - Martin Špelda

Dialogy, argumenty, boj o pozice, ochrana vlastních zájmů, nové pravidlo, že poslancem může být jen ten, kdo má dost peněz, a v roce 1791 zákon o stanném právu... V Národním divadle se nehraje kus pro diváka, který usedne do plyšového křesla s cílem „hlavně se bavit“. Divadelní událost je opřena o sílu obrazů i sílu slov.

Autorkou posledního zcizujícího monologu na téma revoluce je Hannah Arendt: „Takřka nic z toho, co mělo v moderních lidských dějinách cenu, neobešlo se bez krveprolití – a bez lži. Násilí a lež jsou naším počátkem. Jakékoliv bratrství, jehož jsme schopni, vyrostlo pokaždé znovu a znovu z bratrovraždy. Na počátku novodobé evropské civilizace tedy nebylo slovo - na jeho počátku byl zločin. Nebýt ho, nenašli by Meleville ani Dostojevskij odvahu připravit Krista o svatozář. Nebyli by schopni napsat věty, které nám - když jsme si je přečetli - daly sílu učinit skutkem moderní civilizaci. A tak je tedy naším údělem pořád dokola nabývat, pořád dokola ztrácet. Spouštěcí mechanismus tohoto ztrácení je přitom okamžik, když tuto svou svobodu začneme vnímat ne jako dar, ale jako jakýsi nárok. Jako svou prebendu. V tomto ohrožení zbývá člověku jediné – nalézt pokoru. V odvaze nechtít změnit nic a přijmout vše – jest pak nalezení smyslu."

Cestou domů je o čem přemýšlet a k výměně názorů je určen také debatní cyklus, který Národní divadlo pořádá v návaznosti na tuto inscenaci ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Cyklus je nazvaný Všechno, co potřebujeme, je pravda. Hledejme ji.

1789 aneb Dokonalé štěstí.
1789 aneb Dokonalé štěstí. | Foto: ND - Martin Špelda

Dokonalé štěstí aneb 1789. Předloha: Ariane Mnouchkinová. Režie Vladimír Morávek. Překlad: Milena Tomášková, Josef Tomášek. Režie: Vladimír Morávek. Scéna: Martin Chocholoušek. Kostýmy: Sylva Zimula-Hanáková. Dramaturgie: Martin Urban, Marta Ljubková. Hudba: Matěj Kroupa. Pohybová spolupráce: Václav Jelínek. Hrají: Kateřina Holánová, Martina Preissová, Eva Salzmannová, Gabriela Vermelho, Eva Vrbková, Jan Bidlas, Jan Hartl, Jan Kačer, Radúz Mácha, Petr Motloch, Martin Pechlát, Václav Postránecký, Alexej Pyško, Filip Rajmont, Milan Stehlík, Ondřej Bauer, Martin Davídek, Ladislav Frej, Jiří Kniha, Robert Mikluš, Vladimír Polívka, Václav Hanzl. Premiéry 4. a 5. prosince 2014. Nejbližší představení 15. a 28. prosince 2014.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Tipsport ligu vyhráli Bohemians

Fotbalisté Mladé Boleslavi triumf v Tipsport lize neobhájili. Středočeský prvoligový tým v závěrečném třetím utkání skupiny A jen remizoval s Varnsdorfem 2:2 a po první ztrátě v přípravném turnaji přišel o šanci na celkové prvenství. Tipsport ligu poprvé od roku 2014 vyhráli Bohemians Praha 1905

Bohemians ovládli ligu díky vyššímu počtu vstřelených branek, něž mělo rovněž bodově stoprocentní Brno ve skupině E. Pražané za triumf dostanou odměnu 200 tisíc korun. Celkem 20 účastníků 26. ročníku turnaje bylo rozděleno do pěti čtyřčlenných skupin, celkový vítěz Tipsport ligy vzešel z jedné společné tabulky..

před 1 hodinou

Radě OSN pro lidská práva bude poprvé předsedat Čech. Od 1. ledna se funkce ujme velvyslanec Bálek

Stálý představitel Česka při Organizaci spojených národů (OSN) v Ženevě Václav Bálek se od Nového roku stane předsedou Rady OSN pro lidská práva. Poprvé jí bude předsedat Čech, uvedlo v páteční tiskové zprávě ministerstvo zahraničí.

Česká republika v radě v květnu nahradila Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou radu opustila.

Předsedu volí členové rady ze svých řad vždy na období jednoho roku, Bálek vystřídá Argentince Federica Villegase. O tom, že Česko usiluje o pozici předsedy rady, informovala česká diplomacie už na konci června.

"Zvolení pana velvyslance Bálka je vyústěním dlouhodobého zájmu Česka o lidská práva, našeho aktivního angažmá v Radě pro lidská práva i důrazu, které na ochranu a podporu lidských práv klade současná vláda," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Bálek poznamenal, že se bude snažit o to, aby rada plnila svoji preventivní roli a aby skrze dialog a spolupráci předcházela porušování lidských práv. "Budeme klást důraz na to, aby rada fungovala efektivně a aby se jejího fungování mohli zúčastnit všichni relevantní aktéři, včetně zástupců malých zemí a občanské společnosti," podotkl velvyslanec.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlakové expresy zvládnou nově cestu z Prahy do Budějovic za hodinu a 40 minut

Vlakové expresy zvládnou od neděle, kdy začne platit nový jízdní řád, cestu z Prahy do Českých Budějovic za hodinu a 40 minut. Z Prahy do Tábora to bude 59 minut. Cesta tak bude asi o 20 minut rychlejší. Jde o rekordní časy v historii zdejší železniční dopravy, vyplývá z tiskové zprávy Českých drah (ČD). Rychlost na trase bude skoro 100 kilometrů za hodinu. Zrychlí se i cestování do Milevska, Bechyně či Jindřichova Hradce, tedy do dalších zastávek na 4. železničním koridoru i mimo něj.

"Cesta vlakem mezi Prahou a jihočeskou metropolí bude zhruba o 20 minut kratší než v končícím jízdním řádu. Oproti 80. letům se však jízdní doba zkrátila dokonce na polovinu. Tehdy se cestovalo z Prahy do Českých Budějovic zhruba tři a půl hodiny. Nové cestovní časy tak umožňují pohodlnější denní dojíždění za prací nebo do školy na trase České Budějovice - Tábor - Praha a zpět," řekl člen představenstva ČD a náměstek pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

U všech spojů EuroCity a InterCity sjednotil národní dopravce maximální rychlost na 160 kilometrů za hodinu. Ve vlacích bude jídelní vůz, wifi nebo zásuvky pro dobíjení cestovní elektroniky. Linka Ex 7 Jižní expres bude patřit k nejrychlejším v Česku a podle ČD konkurovat provozu na silnicích, kde často vznikají kolony. Cestovní průměrná rychlost vlaků dosáhne 98 kilometrů za hodinu. Mezi Prahou a Táborem překročí 100 kilometrů za hodinu. "Cesta vlakem tak bude rychlejší než autem. Lidé se navíc vyhnou častým kolonám na silnici I/3 a na dálnici D1 a problémům s parkováním v aglomeracích, ve kterých vlaky zastavují," uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rumunsko se zlobí kvůli zablokování vstupu do Schengenu, povolalo si velvyslance v Rakousku

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru.

Rakousko na čtvrtečním zasedání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie odmítlo podpořit vstup Rumunska do Schengenu. Rozhodnutí zdůvodnilo tím, že přes Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči pašují migranty do EU a do Rakouska. Vídeň také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Spolu s Rumunskem musí na vstup dál čekat také Bulharsko, obě země přitom podle Evropské komise splňují potřebné podmínky už více než deset let.

"Vzhledem k postoji Rakouska hlasovat proti přistoupení Rumunska do schengenskému prostoru byl povolán ke konzultacím mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rumunska v Rakouské republice Emil Hurezeanu," uvedla v prohlášení rumunská diplomacie. Snížení úrovně diplomatických vztahů je podle ministerstva "politickým gestem, které zdůrazňuje rozhodný nesouhlas s jednáním Rakouska".

Zdroj: ČTK
Další zprávy