Jak píše agentura AFP, od prvního vydání v roce 1923 se anglicky napsaného Proroka prodaly miliony výtisků a tato básnická próza se dočkala překladu do více než stovky jazyků včetně češtiny.
"Umí oslovit každého, ať pochází odkudkoliv, ať je křesťan, muslim, nebo žid," tvrdí ředitel muzea Joseph Geagea. Podle něj se Džibránův text dotýká "duchovních otázek, smrti, života, přátelství, lásky, dětí" i dalších témat.
Prorok se skládá z 26 poetických esejů. Vypráví o "vyvoleném a milovaném" učiteli životní moudrosti Almustafovi, jenž 12 let v jednom městě čekal na loď, která ho odveze domů. Teď, když ji konečně spatřil připlouvat mlhou, se loučí s místními a před odjezdem s nimi hovoří o věcech, na něž se sami ptají: od manželství přes jídlo, pití, práci a oblečení až po modlitby, zákony nebo zločin a trest.
Podle agentury AFP se kniha v době vydání dočkala odsudků za přílišná zjednodušení či moralizování. Mnohé výroky z Proroka však zároveň zlidověly a coby široce srozumitelná poselství moudrosti či lásky bývají dodnes citovány na křtech, svatbách nebo pohřbech po celém světě.
"Kniha je napsaná hodně biblickým stylem," řekl při nedávném autorském čtení libanonský spisovatel Alexandre Nadžár, který v symbolickém, sugestivním textu vnímá také vlivy mystické formy islámu zvané súfismus. Džibrán se narodil do rodiny maronitských křesťanů, což je původem libanonská katolická církev.
Nadžár připomíná, že byť Prorok poprvé vyšel před 100 lety, novou vlnu zájmu vzbudil v 60. letech minulého století. S větami jako "Vaše děti nejsou vašimi dětmi, procházejí vámi, ale nevycházejí z vás" se identifikovali studenti i příslušníci tehdejšího hnutí hippies.
Chalíl Džibrán se narodil v Bšarré roku 1883, kdy byl ještě Libanon součástí Osmanské říše. Většinu života pak spisovatel strávil v USA, kde s přáteli založil literární spolek Svaz pera, šířící arabskou literaturu na Západě. Zemřel roku 1931 v důsledku rakoviny jater, bylo mu 48 let.
Jeho odkaz připomíná muzeum právě v Bšarré. Protože se nachází v nadmořské výšce 1500 metrů, nabízí zároveň i pohled na údolí Kadíša, které je díky zdejším historickým klášterům zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Muzeum obsahuje část autorovy pozůstalosti, více než 150 jeho maleb či kreseb nebo první vydání Proroka v různých světových jazycích od 20. let minulého století.
"Džibrán opustil Bšarré jako dvanáctiletý. Vždy se ale chtěl jednou vrátit," tvrdí ředitel muzea. To vzniklo přestavbou novějšího kostela z 18. století, jejž mniši spolu s dalšími pozemky prodali Džibránově sestře po spisovatelově smrti. Dnes si sem připomenout populárního spisovatele jezdí okolo 50 tisíc lidí ročně, uzavírá agentura AFP.
K českým čtenářům se Prorok prvně dostal roku 1932, kdy vyšel v překladu Oldřicha Hlaváče. Znovu se pak těšil přízni po sametové revoluci, kdy se objevil v převodech Elišky a Borise Merhautových, Dagmar Steinové, Pavly Piňosové nebo Jany Žlábkové. Zejména koncem 90. let se díky stále novým vydáním v Česku řadil k bestsellerům. Zájem je o něj ale pořád, naposledy ho vydala vloni Leda a znovu letos Karmelitánské nakladatelství.
