Akce za účasti víc než dvou desítek přednášejících se uskuteční v nymburském kině Sokol od 25. do 27. dubna.
"Často je Hrabal vnímán jako pijan, pábitel, vypravěč hospodských historek. Podstata většiny jeho prací ale tkví jinde - v hluboké vzdělanosti a až metafyzickém přesahu," říká ředitel nymburské knihovny Jan Červinka. Podle něj má konference upozornit právě na další rysy Hrabalových textů, které bývají českými čtenáři přehlíženy.
Součástí programu budou příspěvky českých literárních vědců a historiků, odborníků a překladatelů Hrabalových knih z Francie, Japonska, Německa nebo Polska, kde Hrabal patří k nejčtenějším autorům. Konkrétně promluví například Anna Kareninová, Jiří Pelán, Xavier Galmiche, Josef Fulka, Pavel Hošek nebo Sylvie Richterová.
"Cílem konference je hledat a nalézat pozapomínaný obraz Hrabalova díla jakožto literatury vážné, netriviální, interpretačně nesnadné, sémanticky bohaté a rozmanité. Sjednocujícím tématem by mohla být určitá neidyličnost Hrabalova díla, jeho filozofický přesah a zakotvení, ale též jeho ironizující vztah k historickým událostem a v první řadě k sobě samému," doplňuje literární vědec Jakub Češka, garant programu konference z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Konference bude po registraci přístupná i širší veřejnosti. Součástí doprovodného programu má být například komentovaná literární procházka Nymburkem, exkurze do Kerska nebo vystoupení bratislavské kapely Tornádo Lue, která zhudebnila mimo jiné Hrabalovy básně. Podrobný program lze nalézt na webu.
Bohumil Hrabal žil v letech 1914 až 1997. Do roku 1963, kdy se stal spisovatelem z povolání, brněnský rodák vystřídal řadu povolání včetně divadelního kulisáka, obchodního cestujícího a baliče papíru ve sběrných surovinách. Za života byl vedle Milana Kundery světově nejznámějším soudobým českým prozaikem, jeho dílo se dočkalo překladu do tří desítek jazyků.
"Hrabal jedinečně zachytil kouzlo periferie a hlas těch nejopovrhovanějších," napsal o něm literární vědec Michal Jareš, podle nějž Hrabal pokusem zachytit mluvený jazyk navždy ovlivnil českou literaturu a "hospodská historka" se na dlouho stala jedním z rozpoznatelných a poetických principů poválečné české prózy.
V poslední době Hrabala připomněla mimo jiné publikace polského bohemisty Aleksandera Kaczorowského. Vystavěna je na motivu Hrabalovy sebevraždy. Stopy nutkání skoncovat s vlastním životem autor hledá v Hrabalově osudu až do posledních měsíců. "Líčení je čtivé, ale plyne jaksi po povrchu," vytknul knize literární kritik Petr A. Bílek.
