Podle Zubova je lepší bojovat a čekat, než bude mít svět v Rusku normálního partnera. "Pak bude čas vyjednávat," říká.
Na literárním festivalu Knihy v Brně akademik tento týden uvedl svou novou publikaci nazvanou The Russian Catastrophe and Chances to Overcome It (Ruská katastrofa a možnosti, jak ji překonat), ve které se zabývá příčinami ruského vpádu na Ukrajinu i možným budoucím vývojem. Kořeny agrese podle Zubova sahají až do roku 1917, kdy se v jeho vlasti moci chopili bolševici a vybudovali "gangsterský, kriminální" režim, jenž v podstatě trvá dodnes.
Pro bolševiky i současného prezidenta Vladimira Putina, který na ně podle Zubova navazuje, byla ideologie vždy jen zástěrkou. Ve skutečnosti jim šlo o něco jiného. "Gangy nemají žádnou ideologii, sledují jednoduché principy: získat co nejvíce peněz a moci," uvažuje Zubov.
Podle něj ruská válka na Ukrajině není jen výsledkem Putinova rozhodnutí. Kdyby prezident zešílel, i v autoritářském režimu by jej odstavili od moci. "Ta hloupá a krvavá válka byla na počátku akceptována většinou ruské společnosti," připouští historik. Pokud se má Rusko přiblížit demokracii, musí prodělat důkladnou dekomunizaci, která tam nikdy ani nezačala, dodává.
Nová kniha shrnuje přednášky, které měl Zubov na Masarykově univerzitě vloni na podzim. Exilový historik v Brně působí i nadále, téma kurzu je ale v každém semestru jiné.
Letos na jaře mluvil o ruské společnosti ve 20. století, politických postojích, církvi a kultuře, na podzim o ruské zahraniční politice. Na příští jaro chystá kurz o moderní ruské historii od Stalinovy smrti do současnosti, včetně ruského vpádu na Ukrajinu.
Jedenasedmdesátiletý Zubov je historik, religionista a politolog, absolvent a někdejší profesor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, dříve také vedoucí katedry dějin náboženství na Ruské pravoslavné univerzitě.
Napsal několik monografií, po Alexandru Solženicynovi převzal úlohu hlavního redaktora Dějin Ruska 20. století. Kvůli kritice ruské politiky ale ztratil možnost svobodně pracovat ve vlasti, proto loni odešel do Česka. Stalo se tak v době, kdy po ruském napadení Ukrajiny zesílil tlak i na akademiky na vysokých školách. Ti se už nesmí vyjádřit proti válce nebo studentům říkat pravdu, jinak jim hrozí vyhazov nebo vězení.
Zubov vloni v srpnu uprchl do Finska. Využil poslední šance opustit vlast, se svou ženou, synem a kočkou překročili hranice těsně předtím, než je ten den o půlnoci Finsko uzavřelo. Cesta autem mu trvala dva týdny. "Měl jsem dvě možnosti. Buď mlčet, nebo jít do vězení," zdůvodnil pro Aktuálně.cz vynucenou emigraci. Vybral si Brno, kde poprvé učil už v roce 2014 a pět let nato zde obdržel čestný doktorát.
"Jsme rádi, že je v Brně, ale současně mu přejeme, aby zde nemusel být natrvalo, aby se mohl vrátit domů, do Ruska jiného, než jaké je v současné době," doplňuje Jiří Hanuš, prorektor pro akademické a kulturní záležitosti Masarykovy univerzity.
Zubovovu novou knihu vydalo univerzitní nakladatelství Munipress v angličtině. K českým čtenářům se naposledy předloni dostala autorova publikace Rusko 1917: Katastrofa, kterou v překladu Jitky Komendové vydalo Argo.
