Brisbane - Krokodýly si zpravidla spojujeme s břehy velkých afrických řek. Tito velcí plazi obývají ale také mořská pobřeží. A především, jsou schopni se v oceánu přemisťovat na mnohasetkilometrové vzdálenosti.

Australští vědci z Queenslandské univerzity nyní přišli na to jak.

Dvě desítky krokodýlů mořských vybavili satelitními vysílačkami a vypustili je v ústí přílivové řeky North Kennedy na severu Austrálie.

Jedno ze zvířat sledovali v moři až na západní pobřeží poloostrova Cape York. Dostalo se tam přes Torresův průliv, oddělující nejmenší kontinent zeměkoule od Nové Guiney. Během 25 dní urazil krokodýl 590 kilometrů.

Další z plazů se za dvacet dní přemístil o 411 kilometrů. Nový domov si našel v řece Wenlock.

Ukázalo se, že obě zvířata využíla k cestě kolem nejsevernějšího cípu Austrálie sezónní mořský proud, který vzniká během letního monzunu v Karpentarském zálivu. Čekala přitom v ústí Nort Kennedy přesně na okamžik, kdy začne odliv, který by je odnesl na širé moře.

Když se v Torresově průlivu setkala s protiproudem, schovala se pro změnu v jedné z pobřežních zátok a počkala si, až se směr mořského proudění změní.

"Mezi nejúžasnější věci, jichž jsou některá zvířata schopna, patří putování na dlouhé vzdálenosti," tvrdí autoři studie uveřejněné v časopise Journal of Animal Ecology.

Ačkoliv krokodýl mořský stráví většinu svého života ve slané vodě a má mezi prsty zadních končetin plovací blánu, není pokládán za dobrého plavce.

"(Zvířata) přežívají dlouhá období bez potravy jen díky tomu, že využívají příhodného mořské proudění," říká jeden ze spoluautorů studie, doktor Hamish Campbell.

Mořští krokodýlové dorůstají délky až šesti metrů a váhy přes jednu tunu. Neověřené zprávy hovoří o jedincích dlouhých i deset metrů.

I tak se jedná o největší žijící plazy. Jejich počet se v Austrálii odhaduje na 100 000 tisíc kusů. Tento druh krokodýla obývá ale také Indonésii, Malajsii a Filipíny a východní pobřeží Indie.

Tak jako velké druhy afrických krokodýlů může být člověku nebezpečný.