Praha - Lidé se v anketě ohledně poodhalení tajemství zapečetěných beden Bohuslava Jiruše vyslovili proti jejich průzkumu. Národní muzeum tak Jirušovu podmínku v závěti o otevření až v roce 2101 dodrží a bedny se stále neznámým obsahem vystavuje v rámci expozice Vynálezci a vynálezy v Nové budově.
Na to, co Jiruš do beden ukryl, se nyní badatelé pokusí přijít klasickými historickými metodami a začnou pátrat v archivech Národního muzea. Dle odborníků se totiž Jiruš mohl před svými kolegy a přáteli o jejich obsahu zmínit.
"Mohl jim takové informace poskytnout ústně, ale také je mohl vložit do korespondence," domnívá se ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera.
Rozšířená výstava Vynálezci a vynálezy tak zatím alespoň přibližuje postavu šlechtice a vědce žijícího v druhé polovině 19. století. K vidění jsou vedle rozměrných dřevěných schrán i jeho osobní předměty a dobové archiválie. Na jednom skleněném poháru je dokonce detailně vyvedena Jirušova podobizna.
Kdo byl Bohuslav Jiruš?
Jiruš se narodil 17. října 1841 v Praze a vystudoval lékařství. Od roku 1875 byl profesorem botaniky na univerzitě v Záhřebu, posléze profesorem farmakologie v Praze. Na sklonku života se stal dvorním radou a jednatelem Muzea království Českého.
V průběhu života podnikl řadu výzkumných cest, na nichž sbíral poznatky pro své botanické a farmakologické publikace. Pravděpodobně nejznámější je jeho vědecké dílo věnované rostlinným jedům.
V závěti Muzeu odkázal celý svůj majetek, ovšem s podmínkou, že bedny s pozůstalostí mohu být otevřeny až dvě století po jeho smrti. Jiruš zemřel 16. listopadu roku 1901.
Vynálezci a vynálezy
Odkaz vědce Bohuslava Jiruše je součástí rozsáhlejší expozice Vynálezci a vynálezy, která představuje významné i opomíjené vynálezce a objevitele s úzkou vazbou na české země. Návštěvníky seznamuje s osudy více než 20 osobností působících v mnoha oborech lidské činnosti - například v technice, lékařství, zemědělství, biologii, chemii, ale i v humanitních vědách.
Konkrétně se jedná o jména jako Josef Ressel, Otto Wichterle, bratranci Veverkové nebo Karel Klíč ad. Výstava je přizpůsobena především dětem a obsahuje množství interaktivních prvků.
V Nové budově Národního muzea bude k vidění až do 31. května.
