V bývalém Národním shromáždění parkují Hitlerovy sáně

Ivan Adamovič
3. 1. 2012 10:30
Výstava Vynálezci a vynálezy mohla být vynalézavější
Tatra V885 Aerosáně.
Tatra V885 Aerosáně. | Foto: Archiv NM

Recenze - Nevíte, kde si uprostřed korupčního marasmu spravit náladu? Jděte na výstavu Vynálezci a vynálezy, jež má potenciál posílit národní sebevědomí. Klidně by mohla mít podtitul Co daly naše země lidstvu. A není toho málo.

Rychle, hbitě a střelhbitě sáňky moje poletíte

Rozsáhlá expozice je jednou z nejvýraznějších instalací Národního muzea uskutečněných v jeho nové budově - sídle bývalého Národního (federálního) shromáždění. Reklama v médiích lákala především na unikátní aerosáně Tatra V 855. Je to vskutku nádherný kus, umístěný pro svou velikost přímo ve vstupní hale hned za vchodem do budovy. Krasavec vycházející z karoserie vozu Tatry 87 jako by sem zavítal z chlapeckého sci-fi románu 40. let.

Foto: Archiv NM

Také z té doby pochází - byl vyroben pro wehrmacht a určen k nasazení na ruskou frontu. Elegantní vůz, který by slušel i Jamesi Bondovi, pohání vzadu umístěná vrtule. Pohled do kabiny odhalí dvojitý volant - jednou částí se ovládala přední náprava lyží a druhou částí zadní. Další pohonnou pomůckou byl vzorkovaný buben, jenž umožňoval i couvání vozu nebo brzdění. Při zkouškách dosahovaly aerosáně rychlosti 80 km/h. Vystaven je jediný vyrobený prototyp, který se jinak nachází v kopřivnickém muzeu. Podle některých informací je však i on z větší části replikou.

Není to však jediný podivný dopravní prostředek výstavy. Pokud se vám líbily „Hitlerovy sáně", zaujme vás možná také bizarní „dálník" - pokus o křížence mezi automobilem a motocyklem. Vytvořil jej ve volném čase konstruktér Jan Anderle prakticky ve stejné době, kdy vznikaly aerosáně.

Prototyp dálníku je tu také vystaven a zájemci si na něm mohou dokonce zakusit jízdu díky počítačovému simulátoru. Dálníky se Anderle zabýval vždy v dobách, kdy se nemohl věnovat svému povolání zkušebního pilota - za války a po věznění v komunistickém žaláři. Nikdy se však jejich české výroby nedočkal; v roce 1967 emigroval na Západ a věnoval se nadále letadlům.

Procházka učebnicí

Tyto exponáty jsou bohužel spíše výjimečnými radovánkami na jinak poněkud školometsky se tvářící výstavě (otevřena je do 30. dubna 2012). Návštěvníky čeká hodně popisků a mnoho fotografií učených českých vědců a techniků. Rozdíl mezi vědou a technikou se zde mimochodem docela stírá; máme například průkopníka plastické chirurgie Františka Buriana či objevitele krevních skupin Jana Janského považovat za vynálezce? (Janský mimochodem svůj objev učinil jako nečekaný vedlejší produkt jiného, neúspěšného výzkumu - zda se dá podle krve identifikovat duševní choroba.)

Foto: Archiv NM

Závažnost a šíře tématu vedly autory výstavy k tomu, že vytvořili cosi jako zvětšenou učebnici. Ne že by bylo něco špatného na učebnicích, ale méně by někdy bylo více. Místo exponátů leckde převažují vysvětlující texty; vše podstatné je navíc muzeálně nedotknutelné a atraktivita je doháněna vcelku nepodstatnými doplňky, jako jsou například školní lavice v sekci věnované egyptologii, hlavy určené k domodelování plastelínou (plastelína = plastická chirurgie, chápete) či velké papírové kulisy s nazvětšovanými obrázky zdobící výstavní sály.

Nemůžeme říct, že by kurátoři nebyli vynalézaví, životy vybraných odborníků jsou třeba ilustrovány i formou komiksu. Jen mám pocit, že by se přece jen dalo vytěžit z tématu podstatně více a že by mohla výstava zanechat na mladé návštěvníky hlubší dojem. Stačilo by se více zaměřit na vynálezy samy a ne na životopisné pomníčky jejich tvůrců. Přesto získala výstava Vynálezy a vynálezci na sklonku roku 2011 první místo v kategorii Expozice v soutěži nejlepších aktivit popularizujících vědu uspořádané Akademií věd ČR.

Foto: Archiv NM

Pokud neodpadnete únavou, zjistíte leccos zajímavého, například jak pokrokoví byli Češi ve vývoji tiskařských technik. Pravda, není to tak zábavné jako číst si o vynálezci ornitoptéry Čeňku Chalupském. U vystavených exponátů občas nahlédnete slavným objevitelům pod ruku - a zjistíte třeba, že Heyrovský si vedl i osobní deník v anglickém jazyce.

Od kubismu ke kubickému cukru

Zajímavou sekcí je soubor českých vynálezů, které možná nemají u svého zrodu tak výrazné osobnosti, zato se trvale zapsaly do našich životů. U některých si jen ověříte, že to víte: remoska, český architektonický kubismus, semtex, kostkový cukr. Ale věděli jste, že českým prvenstvím byla i síťovka, nohejbal, stan s podsadou nebo verzatilka?

Tak třeba tašku síťovku vynalezl pan Vavřín Krčil ze Žďáru nad Sázavou v roce 1926. Původně vyráběl a vyvážel i do ciziny síťky na vlasy, ale podnikání mu brzy zhatila móda krátkých vlasů. Ovšem i krátkovlasé ženy chodí nakupovat - a vynález byl na světě.

Na výstavu můžete přijít i s dětmi. Na konci expozice na ně čeká „laboratoř", kde si mohou vyzkoušet svůj um v sestavování stavebnic či práci s mikroskopem. Většina stolků s těmito zábavami je ale tak vysokých, že ani šestileté dítě nemá šanci.

V době, kdy bude opravována hlavní budova Národního muzea, je třeba brát Národní shromáždění jako jisté - byť architektonicky zajímavé - provizorium. Prostory nejsou úplně ideální pro větší muzejní provoz, za dveřmi byste čekali spíš kanceláře. Přesto je tu prostor ke zlepšování. Není třeba škoda, že k takto pracně vybudované výstavě nevyšel katalog, ba ani tenký průvodce?

A ještě jedna věc, byť s recenzovanou výstavou přímo nesouvisející: nabídka muzejní prodejny u pokladny připomíná spíše pokleslou prodejnu suvenýrů pro ruské turisty než cokoliv souvisejícího s účelem muzea.

Vynálezci a vynálezy. Národní muzeum, Praha. Výstava trvá do 30. dubna 2012.

Foto: Archiv NM
Foto: Archiv NM

 

Právě se děje

před 58 minutami

Junosť Minsk obhájil titul v běloruské hokejové lize

Hokejisté týmu Junosť Minsk obhájili titul v běloruské lize a získali právo účasti v nadcházejícím ročníku Ligy mistrů. V pátém finále zdolali doma Salihorsk 3:2 v prodloužení a ovládli sérii 4:1 na zápasy. Běloruská liga jako jediná z hokejových soutěží pokračovala i při současné pandemii koronaviru.

O zisku devátého titulu v historii pro Junosť rozhodl v čase 67:54 obránce Vladislav Jerjomenko. Obhájce titulu tak navázal na triumfy i z let 2004 až 2006, 2009 až 2011 a 2016. Junosť zaplnila poslední volné místo v Lize mistrů po ročník 2020/21, kde budou startovat i tři české kluby - Liberec, Třinec a Sparta.

Přehled účastníků hokejové Ligy mistrů pro ročník 2020/21:

Frölunda, Lulea, Färjestad, Rögle, Skelleftea (všechny Švédsko), Curych, Zug, Davos, Ženeva, Biel-Bienne (všechny Švýcarsko), Kärpät Oulu, Lukko Rauma, Tappara Tampere, Ilves Tampere (všechny Finsko), EHC Mnichov, Mannheim, Straubing, Eisbären Berlín (všechny Německo), Bílí Tygři Liberec, Oceláři Třinec, Sparta Praha (všechny ČR), Salcburk, Bolzano, Vídeň (všechny EBEL), Aalborg (Dánsko), Banská Bystrica (Slovensko), Cardiff (Velká Británie), Grenoble (Francie), Stavanger (Norsko), Tychy (Polsko), Junosť Minsk (Bělorusko), SönderjyskE (vítěz Kontinentálního poháru).

Zdroj: ČTK
Další zprávy