"Žloutek od domácích slepic chutná jinak." V Česku zažívají boom komunitní zahrady

"Žloutek od domácích slepic chutná jinak." V Česku zažívají boom komunitní zahrady
Hana Fořtíková žije s rodinou v Jablonci nad Nisou. Začátkem března se stala součástí komunity v Kokoníně, která na okraji obce chová slepice. Volná parcela, která má zhruba pět set metrů čtverečních, je oplocená elektrickým ohradníkem a za ním lehce našlapuje jednatřicet slepiček.
"O chov slepic se nás stará celkem sedm rodin. Každý má svůj jeden den v týdnu, kdy sem zajde, nakrmí slepice, zkontroluje kurník, poklidí a za odměnu si odnese nakladená vajíčka," vysvětluje Hana Fořtíková.
Slepice si komunita pořídila začátkem karantény. "Bylo to skvělé. Muži nám předtím postavili kurník a elektrickou ohrádku, děti celé dny trávily venku a my krmily slepice a sledovaly, jak se jim daří. Dokonce jsme tu později měli společně piknik," říká ředitelka komunity Zdenka Drobníková.
Slepice komunita krmí zrním a tím, co zbude od jídla. "Nejraději mají, když jim rozdrtíme kosti. Teď ale dostaly třeba i meloun a sousedi nám schovávají skořápky," vysvětlují matky z Jablonce.
Foto: Aktuálně.cz
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
29. 6. 2020 18:00
Zájem Čechů o pěstování vlastní zeleniny je ve městech největší za posledních deset let. Jen od roku 2018 se počet komunitních zahrad téměř zdvojnásobil. Po záhoncích a chovných zvířatech touží hlavně lidé, kteří nemají zahradu, bydlí v bytech nebo chtějí zlepšit své sousedské vztahy. Na Liberecku spolu rodiny chovají i slepice, zachraňují je z klecových chovů a každý den se za to těší z vajíček.

Hana Fořtíková žije s rodinou v Jablonci nad Nisou. Začátkem března se stala součástí komunity v Kokoníně, která na okraji obce chová slepice. Volná parcela, která má zhruba pět set metrů čtverečních, je oplocená elektrickým ohradníkem a za ním lehce našlapuje jednatřicet slepiček. 

"O chov slepic se nás stará celkem sedm rodin. Každý má svůj jeden den v týdnu, kdy sem zajde, nakrmí slepice, zkontroluje kurník, poklidí a za odměnu si odnese nakladená vajíčka," vysvětluje Hana Fořtíková. Její sousedka Zdenka Drobníková, kterou si komunita zvolila do svého čela, si na chovu nejvíc pochvaluje, že na slepice není sama. 

"Už dříve jsme s manželem přemýšleli, že bychom si slepice pořídili k sobě domů na zahradu, nicméně jsme nechtěli, aby nám ji celou zaneřádily," vysvětluje éterická žena, která má doma pět dětí a k tomu ještě několik zvířat. Na komunitním chovu slepic se ženám líbí, že jim nepřeroste přes hlavu a zároveň mají důvod k tomu, se společně stýkat.

Duchovní matkou sousedského chovu slepic je Anna Hudská z turnovské komunitní zahrady ZAzemí. Cílem je poskytnout kvalitní život slepicím z klecových chovů.
Duchovní matkou sousedského chovu slepic je Anna Hudská z turnovské komunitní zahrady ZAzemí. Cílem je poskytnout kvalitní život slepicím z klecových chovů. | Foto: Aktuálně.cz

"Slepice máme asi tři měsíce, přivezli jsme je na začátku karantény, což bylo skvělé, protože jsme všichni díky tomu měli rozptýlení. Muži nám předtím postavili kurník a elektrickou ohrádku, děti celé dny trávily venku a my krmily slepice a sledovaly, jak se jim daří. Dokonce jsme tu později všichni měli i piknik," říká Zdenka. 

Duchovní matkou sousedského chovu slepic je Anna Hudská z turnovské komunitní zahrady ZAzemí. Cílem je jednak poskytnout kvalitní život vyřazeným slepicím z klecových chovů a také v městech zlepšit sousedské vztahy. V Jablonci jsou v současné chvíli dva chovy, jen jednomu se však podařilo sehnat slepice včas a zdravé.

"V Jablonci ve Mšeně budovali sousedi kurník pomaleji než my, a tak březnový výkup slepic nestihli. Nevyšlo jim to ani napodruhé, protože se u drůbeže objevili čmelíci (agresivní roztoči, pozn. red.)," říká Fořtíková a dodává, že v Jablonci o chov slepic zájem je, problém je však sehnat pozemek. "Kvůli byrokratickým procesům je to s městem na dlouhé lokte, jediná možnost je přemluvit nějakého soukromníka."

Žloutek od domácích slepic vypadá a chutná jinak, říkají chovatelky

Slepice si komunita pořídila v březnu, a jak vzpomíná Zdenka Drobníková, zpočátku na ně nebyl veselý pohled. Počáteční čtyřicítka slepic z klecového chovu byla zvyklá na velmi malý prostor, neznala trávu, slunce ani stromy. "Slepice vypadaly dost zuboženě, neměly peří, všeho se bály a pořádně nejedly. Aby se dostaly samy do kurníku, musely jsme je do něj učit chodit po žebříku. Bylo to jak s malými dětmi."

Komunita brzy přišla na to, že mít pravidelnou snůšku vajíček vyžaduje určitou zkušenost. "Slepice se musí cítit v bezpečí, jedině pak začnou snášet, kam mají. Museli jsme jim v kurníku vytvořit těsné prostory, hnízda, a do nich narafičit umělé vajíčko. Ze začátku nám kvůli změně prostředí a ochlazení snášely jen osm vajec denně, dnes jich míváme i přes dvacet," pyšní se chovatelky.

Snůšku si bere vždy ten, kdo má zrovna službu, a jak chovatelky samy říkají, volská oka vypadají o dost jinak než ta z vajec z velkochovu. "Je to úplně jiná barva, struktura i chuť. Čerstvá vejce se rozplývají na jazyku, a když z nich něco upečete, má to pak skutečnou zlatavou barvu." 

Foto: Hana Fořtíková

Hana Fořtíková, rodačka od Kolína, která se do Jablonce přestěhovala teprve před pár lety, si navíc nemůže vynachválit, jak se jí ve městě zlepšily sousedské vztahy. "Nejen mezi námi chovatelkami, ale také s obyčejnými lidmi z okolí. Je hezké, když sem přijdete a kolemjdoucí se vás ptají, jak se mají slepičky. Lidé nám dokonce nabízejí zbytky od jídla a naši kamarádi nám do pytlíčku schovávají skořápky a kosti," říká.  

Komunitních zahrad v Česku přibývá

Pěstování zeleniny a chov nenáročných zvířat ve městě je v Česku stále populárnější. V Praze je v současné době 53 zmapovaných komunitních zahrad, přičemž nejvíce jich vzniklo v uplynulých dvou letech, říká Radka Pokorná, ředitelka organizace Kokoza, která stála u zrodu prvních komunitních zahrad v Česku. 

"Nárůst je velmi dynamický, a ještě větší je poptávka ze strany samotných zahradníků. Loni se nám například do jedné zahrady průměrně hlásilo 25 lidí, letos už máme i 80 zájemců o záhonky v jedné zahradě. Po komunitních zahradách touží hlavně lidé, kteří bydlí v bytech a nemají, kde pěstovat zeleninu nebo se potkávat se sousedy," vysvětluje Pokorná.

Zahrady nevznikají jen v hlavním městě, zájem o pěstování v komunitě je například v Brně, Kladně, Olomouci, Ostravě, Plzni, Táboře, Liberci, Rakovníku nebo Kutné Hoře. Na interaktivní mapě Česka je dnes zaznamenaných 106 komunitních zahrad, což je víc než předloni. Funkce komunitních zahrad se různí, některé mají za cíl produkovat zeleninu v bio kvalitě, jiné se zaměřují na sociologický aspekt vzdělávání.

"V Praze loni vznikla zahrada Botanicula, která se zaměřuje na seniory. Známý akademický sochař Čestmír Suška zase rozjel v Řeporyjích zahradu plnou uměleckých děl. Jinde se cvičí jóga nebo se pořádají kurzy pro děti," vysvětluje ředitelka organizace, která zahradníkům předává know-how a pomáhá jim s výběrem pozemků a legislativními procesy.

Ve městech mají pozemky velikost od 500 do 4000 metrů čtverečních. Rozptyl a druh zahrad je velký, někde je jen pár bedýnek, jinde jsou záhony a zvířata.
Ve městech mají pozemky velikost od 500 do 4000 metrů čtverečních. Rozptyl a druh zahrad je velký, někde je jen pár bedýnek, jinde jsou záhony a zvířata. | Foto: Anna Šolcová, Kokoza

Komunitní zahrady stojí a padají na tom, jak velká je vůle města propůjčit organizacím nevyužité pozemky a na jak dlouho. V některých případech se komunita dohodne se soukromými investory a na několik měsíců či let si propůjčí pozemek, na kterém se v budoucnu má stavět.

"Více než legislativa brání zahradám spíš lidský faktor a častá snaha zastavovat zelené plochy nebo je proměňovat na parkoviště. Primárně žádný limitující zákon není. Samozřejmě, že vyhlášky, které by umožňovaly jednodušší využívání i dočasně nevyužívaných pozemků, by byly prospěšné. Za posledních několik let ale vidíme ze strany měst výrazný posun k lepšímu," říká Pokorná.

Komunitní zahrady mají smysl, vzdělávají a zapojují lidi, říká studie

Podle studie z roku 2012, která zkoumala komunitní zahrady ve vztahu k městu a jeho obyvatelům, má pěstování zeleniny a chov zvířat řadu benefitů. "Některé zahrady se snaží integrovat znevýhodněné osoby zpět do společnosti, na okrajích velkých měst nebo v rozvojových zemích je zase jejich hlavním cílem zajištění lokálních kvalitních potravin a oživení nevyužívaných městských ploch. Studie také ukazuje, že v okolí zahrad často klesá kriminalita," vysvětluje Pokorná. 

Radka Pokorná je ředitelkou Kokozy, která propaguje komunitní zahrady v Praze a předává know how dalším zahradníkům.
Radka Pokorná je ředitelkou Kokozy, která propaguje komunitní zahrady v Praze a předává know how dalším zahradníkům. | Foto: Anna Šolcová, Kokoza

Dle lékařských výzkumů působí zahradničení i jako prevence proti duševním onemocněním, která pro lidi ve městě představují stále větší riziko. Zahradničení posiluje srdce a cévy a má pozitivní vliv na děti, jejich vztah k přírodě a zdravému způsobu života. Podle studie je proto pěstování plodin a chov zvířat důležitým nástrojem pro vzdělávání v oblasti ekologie. 

"Některé zahrady v Čechách organizují kurzy a workshopy, které inspirují a vzdělávají obyvatele měst v oblasti pěstování, kompostování nebo chovu včel. Matěj Petránek, zakladatel komunitní zahrady Prazelenina, s oblibou
říká, že v komunitní zahradě se spíše než samotná zelenina pěstují sousedské vztahy. A největší radost z toho mají samozřejmě děti," říká Pokorná.

Majitelky slepičího chovu v Jablonci slova ředitelky vesměs potvrzují. Kvůli dětem ke kurníku chodí častěji, než musí. "Jsou ze slepic nadšené, pořád se na ně chtějí chodit dívat. Pro nás je dobré, že jsou děti venku v přírodě a učí se rozumět tomu, co pro naše předky bylo dříve přirozené. Jediné, co jsme jim zatím zakázaly, je mít kohouta. Myslíme si, že by nám ty vztahy se sousedy zase rychle ochladly," smějí se Hana Fořtíková a Zdenka Drobníková.

Video: Žil v Karibiku na plachetnici, teď pase stádo koz uprostřed Prahy

Kozy otevírají lidem srdce, říká městský pastýř, pasoucí své stádo uprostřed Prahy | Video: Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Národní pouť k výročí sv. Ludmily pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát

Národní pouť k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku v sobotu pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Jde o jednu z hlavních částí programu. Přijelo několik tisíc věřících. Mše se konala na louce na kraji obce. Dopravu návštěvníků zajišťovala i kyvadlová autobusová doprava, přijeli také lidé v Moravy, někteří byli v krojích.

Starosta Tetína a předseda spolku Svatá Ludmila Martin Hrdlička při zahájení mše řekl, že čeští historici a genealogové zjistili, že je kardinál Schönborn přímým potomkem svaté Ludmily. "Proto jsme připravili certifikát, který tuto skutečnost dokládá," dodal Hrdlička. Schönborn se narodil na zámku Skalka, v roce 1945 byla jeho rodina vysídlena v rámci odsunu Němců, poté žila převážně v Rakousku.

Pouť začala v pátek přivezením lebky české světice z Prahy, dnes odpoledne bude vystavena v místním kostele svaté Ludmily. Dnešní program doplní koncert, výstava i vyhlášení celosvětového srazu Ludmil a Bořivojů. Přemyslovský kníže Bořivoj byl Ludmiliným manželem.

Příběh zakladatelky přemyslovské dynastie a babičky svatého Václava dnes připomene i prezentace poutní cesty po stopách Ludmiliných potomků nebo loutkové ztvárnění legendy o této světici. Národní pouť pokračuje i v neděli.

Ludmila byla horlivou stoupenkyní křesťanské víry, kterou pomáhala dále šířit. Patří k patronům země české, podle legendy proslula vlídností a spravedlností, pomáhala chudým. Před 1100 lety, zřejmě v noci na 16. září 921, byla uškrcena na hradišti Tetín.

Spolek Svatá Ludmila 1100 let, jehož členy jsou obce, města i farnosti, zahájil přípravy na výročí v roce 2015. Starosta Tetína už dříve uvedl, že výročí Ludmiliny smrti je pro obec největší událostí století.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

V Paříži dokončili zabezpečovací práce na katedrále Notre-Dame

V Paříži skončily práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily v sobotu francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

"Práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, které začaly 16. dubna 2019 (den po požáru), byly úspěšně završeny v souladu se stanoveným harmonogramem," citovala agentura AFP z úředního komuniké. Katedrála je nyní zcela zabezpečená. Předchozí fáze zahrnovala odstranění lešení, které bylo na místě v době požáru, odmontování a odvoz velkých varhan, zkoušky čištění ve dvou kaplích, instalaci opěr pod oblouky, zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin.

Souběžně s tím se připravovala fáze obnovy, uvádí komuniké. První restaurační práce by měly začít nadcházející zimu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že rekonstrukce katedrály by měla být hotova do pěti let. Podle AFP už je ale jasné, že se stavební práce nepodaří ve stanovené lhůtě dokončit.

V hlavní lodi katedrály se má 16. dubna 2024 znovu sloužit mše, jak loni v prosinci oznámil generál Jean-Louis Georgelin. Tohoto bývalého náčelníka generálního štábu Macron před časem pověřil dohledem nad rekonstrukcí chrámu. Nyní se připravuje vypsat řízení na výběr podniků, které se budou na obnově chrámu podílet. Na začátku září také podle komuniké začalo hloubkové čištění interiérových stěn a podlah.

Světoznámou architektonickou a církevní památku v srdci Paříže zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části této středověké budovy. Příčina požáru ještě nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci nebo nedopalek cigarety. Památku chráněnou organizací UNESCO před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.

Při požáru se uvolnilo několik desítek tun olova z konstrukce gotické budovy, které i v podobě toxického olověného prachu zamořilo okolí. Prostranství u katedrály proto muselo projít hloubkovým čištěním.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Seznam zakázaných anabolik se rozroste o 53 nových látek. Počítá s tím návrh, který v pondělí projedná vláda

Nově budou na seznamu například buserelin, deslorelin a gonadorelin, které jsou součástí registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Změna reaguje na nové látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, které odhalují policisté a celníci. Jejím cílem je zabránit jak nabídce, tak i zneužívání těchto preparátů. 

Nové látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem zneužívají podle předkladatelů návrhu nejen profesionální, ale i amatérští sportovci a další veřejnost. "Výroba těchto látek probíhá nelegálně bez kontroly státních orgánů, čímž je významně zvýšeno riziko ohrožení zdraví jejich uživatelů, a to zejména z dlouhodobého hlediska," uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Připomnělo, že dopingové látky mohou mít vedlejší účinky, které se nemusí projevit hned, ale až o několik let později.

Výroba, přechovávání, nabízení, prodej či poskytnutí anabolik obsažených v příslušném nařízení vlády je trestným činem, za který hrozí v základní sazbě až roční vězení. Při spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí lze pachateli uložit až 12 let odnětí svobody.

Stávající seznam zakázaných anabolik nabyl stejně jako trestní zákoník účinnosti 1. ledna 2010 a od té doby na něj žádné nové látky nepřibyly. "Naopak na trhu s látkami s hormonálním účinkem dochází k velmi rychlému a neustálému vývoji," upozornilo ministerstvo.

Seznam nových látek ministerstvo konzultovalo s policií, celníky a Antidopingovým výborem ČR. Vychází také ze seznamu, který vede Světová antidopingová agentura (WADA). "Tyto látky nemají využití v chemickém, farmaceutickém či jiném průmyslu. Jejich případné využití pro výzkumné, vědecké či velmi omezené terapeutické účely bude umožněno pouze v konkrétně stanovených případech," uzavřel úřad. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy