Klasika i progrese, porno i asketa. Lákavý mix letošní LFŠ

Martin Svoboda Martin Svoboda
24. 7. 2014 17:20
Bresson nebo Greenaway, Španělsko či Anglie, horor nebo komedie? Tady si musí vybrat každý.
Peter Greenaway.
Peter Greenaway. | Foto: Profimédia

U letošního jubilejního čtyřicátého ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti, probíhajícího mezi 25. červencem a 2. srpnem, si rozhodně nemůžeme stěžovat na stereotypní program; povedlo se namixovat opravdu zajímavou směs.

Největším lákadlem je nepochybně přítomnost vynikajícího britského tvůrce Petera Greenawaye, který svými silně stylizovanými filmy obohacuje kinematografii už od osmdesátých let o něco, čemu bychom jen stěží hledali alternativu. Jeho filmy postupně stále více porušují vyprávěcí i technické standardy, aby testovaly hranici média.

Plný protikladů

Poslední roky se totiž Greenaway netají přesvědčením, že klasický film je mrtvý a je potřeba ho posunout na novou, multimediální úroveň. Jeho poslední počin Goltzius a společnost Pelikán z roku 2012, který Greenaway spolu s několika svými klasickými kousky uvede, už velmi agresivně směřuje diváka k vyjití z jeho tradičního vnímání filmů a nutí vnímat sebe sama ne jako „film“, ale jako zcela nový objekt. Bude jistě zajímavé poslechnout si vše, co má Greenaway ke své svébytné tvorbě říct.

Aby Hradiště nezapřelo svůj letošní velký záběr, dalším z režisérů, kteří se dočkají retrospektivy, je i Robert Bresson. Snad ani nelze najít větší opak ke Greenawayovi. Jeho dílo mnohdy působí asketicky, někdy až příliš chladně a precizně, ale zároveň se věnuje silným a třeba i kontroverzním tématům od náboženství po sociální otázky. Velký klasik světové kinematografie se dočká promítnutí všech svých celovečerních počinů, jako jsou Kapsář, Peníze nebo A co dále, Baltazare.

Režisér Todd Solondz.
Režisér Todd Solondz. | Foto: Jiří Herman / www.hermina.cz

Retrospektivy se dočká i režisér Todd Solondz, ač se nejspíš dozvíme, že vynikajícím dramatem Štěstí skutečně výrazně převýšil zbytek svého díla.

O půlnoci si pak divák může zajít na něco ze současného španělského hororu a přesvědčit se, proč se strašení z Pyrenejí těší neutuchající světové oblibě.

Krom půlnočních hororů se dočkáme i celé podsekce věnující se současné španělské kinematografii, čehož se dočká i kinematografie anglická. Například výraznými sociálními dramaty Fish Tank a Sobecký obr.

Sex a smích

Proč se obliby dostává pornu, asi lze vytušit, sekce porn-art snad obzory přesto rozšíří. V jejím rámci se promítnou třeba již kultovní a samozřejmě kontroverzní počiny Shortbus a Devět písní, které testují možnosti kinematografie při otevřenosti zobrazování sexu a nahoty. Je sex na plátně jen audiovizuální atrakce zastavující vyprávění, nebo může sám o sobě nést příběh? Třeba si v tom uděláme jasno.

Výraznou sekcí je i ta věnující se klasické hollywoodské screwballové komedii z dob klasického Hollywoodu, takže uvidíme i kultovní počiny Jeho dívka pátek, Stalo se jedné noci, Příběh z Filadelfie a mnoho dalších. Screwballové komedie přinesly ve své době značné pozdvižení, šlo o příchod agresivního humoru jak fyzického, tak nově i slovního, který otevíral, samozřejmě nijak explicitně, i ostřejší témata.

Ještě víc do historie se podíváme s Divami němého filmu, kdy budou němé klasiky doprovázeny živou hudbou, jak tomu bylo v době jejich uvedení.

Svůj prostor dostanou i studentské počiny, aktuální česká i slovenská produkce. Retrospektiva bude věnována Alexanderu Hackenschmiedovi, nepříliš známému režisérovi českého původu, který po emigraci do Ameriky na konci třicátých let ovlivnil vznik formátu IMAX. V letním kině se pak bude skládat pocta Oldřichu Lipskému prostřednictvím jeho filmů jako Limonádový Joe, Čtyři vraždy stačí, drahoušku a další.

Zaujme i sekce Visegrádská sci-fi, dokazující, že ačkoliv vědeckofantastický žánr nebyl v našich zemích nikdy všudypřítomný, svou stopu zanechal.

Samozřejmě se pak objeví i snímky z Projektu 100, kdo si tedy nechal ujít Kubrickovu Vesmírnou odyseu, bude mít šanci to ještě napravit.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy