Dan Poláček,
Magazín
12. 11. 2024 12:19
Narážení na kůl, lámání kolem nebo vaření zaživa. I když si lidskou vynalézavost spojujeme s pozitivními přínosy, historie je o dost temnější. Lidstvo svou invenci použilo k zdokonalení dovedností, které mu nejdou k užitku. Například k efektivním popravám, galerie dějiny usmrcovaní přináší.
Gilotina
Gilotina se stala jedním z nejznámějších symbolů Velké francouzské buržoazní revoluce, ačkoliv podobné popravčí stroje existovaly již ve středověku. První zmínky o mechanickém stínacím zařízení pocházejí dokonce z českých zemí, kde se používalo k popravě násilníků.
Doktor Joseph-Ignace Guillotin, francouzský lékař a politik, nebyl ve skutečnosti vynálezcem tohoto stroje, jak se často mylně uvádí. V roce 1789 pouze navrhl vytvoření mechanického popravčího nástroje s cílem zajistit rychlou a "humánní" smrt pro všechny odsouzence bez ohledu na jejich společenské postavení.
Skutečným konstruktérem gilotiny byl německý tesař Tobias Schmidt, který spolupracoval s francouzským chirurgem doktorem Louisem. První veřejná poprava gilotinou se uskutečnila 25. dubna 1792 v Paříži. Popraveným byl zloděj Nicolas Jacques Pelletier.
Během období jakobínského teroru se gilotina stala nástrojem masových poprav. Pod její čepelí skončili mimo jiné král Ludvík XVI., Marie Antoinetta i sám Robespierre. V letech 1792-1795 skončilo jen v Paříži pod gilotinou přes 2 498 lidí.
Poslední oficiální poprava gilotinou se udála 10. září 1977 v Marseille. Popraveným byl vrah mladé ženy Hamida Djandoubi. Trest smrti ve Francii definitivně zrušili v roce 1981.