Zatímco Chruščov mluvil o pokroku a socialistickém blahobytu, oni v Sovětském svazu, Polsku, Jugoslávii a východním Německu viděli a fotografovali zničená města, která se ještě nevzpamatovala z válečných škod, a chudý venkov, zavádějící kolektivistické hospodaření.
Kuchyňská debata se odehrála na Americké národní výstavě v Moskvě. Zahajoval ji tehdejší viceprezident Richard Nixon a sovětský vůdce Chruščov ho doprovázel. Jejím cílem bylo ukázat lidem v Sovětském svazu, jak žijí Američané. Výměna názorů se odehrála v kuchyni modelového domu, který byl vybaven myčkou nádobí, ledničkou a sporákem. Expozice měla ukázat, jak vypadá obydlí, ve kterém žije běžný americký dělník.
"Chci vám ukázat tuto kuchyň," řekl Nixon a ukázal na myčku. "Takové věci máme taky," opáčil Chruščov.
"To je nejnovější model, který je nainstalován v tisících amerických domech. U nás se snažíme ženám usnadnit život," konstatoval Nixon. Chruščov mu odpověděl kritikou kapitalistického přístupu k ženám, který se v Sovětském svazu nevyskytuje.
Nixon pak začal vysvětlovat, že podobný dům si může pořídit například kterýkoliv z tehdy stávkujících dělníků v amerických ocelárnách, a to za 14 tisíc dolarů (dnes by to bylo 148 tisíc dolarů, tedy zhruba 3,5 milionu korun). Myslel tím koupi na hypotéku. Chruščov reagoval slovy: "Máme oceláře a rolníky, kteří si také mohou dovolit utratit 14 tisíc dolarů za dům. Vaše americké domy mají ale životnost pouhých dvacet let, aby stavební firmy mohly prodávat pořád nové a nové domy. My stavíme poctivě. Stavíme pro naše děti a vnuky."
Pak Chruščov prohlásil: "Američané si vytvořili vlastní obraz sovětského člověka. Ale on není takový, jak si myslíte. Myslíte si, že ruský lid bude ohromen, když uvidí tyto věci, ale… Faktem je, že nově postavené ruské domy mají už teď všechno toto vybavení."
Nixon během debaty připustil, že jsou oblasti, ve kterých jsou Sověti před Amerikou. Jako příklad uvedl technické parametry kosmických raket. Pak ovšem ukázal na barevnou televizi a řekl: "V tomto jsme zase před vámi my."
Chrušov nesouhlasil: "Ne, nikdy. V raketách jsme vás předběhli a v této technologii jsme před vámi také." Vysvětlil zároveň Nixonovi, že brzy bude Sovětský svaz před Spojenými státy úplně ve všem. "Řekněme, že Amerika existuje sto padesát let a tady je její úroveň. My existujeme téměř čtyřicet dva let a za dalších sedm budeme na stejné úrovni jako Amerika. A pak půjdeme dál. Až vás budeme cestou míjet, přátelsky vám zamáváme," konstatoval.
Jak to viděli fotoreportéři amerického časopisu
V době, kdy proběhla tato "kuchyňská debata", doprovázeli Richarda Nixona na cestě po Sovětském svazu a jeho satelitních socialistických zemích i fotoreportéři Warren Leffler a Thomas O'Halloran z časopisu U. S. News & World Report Magazine. Navštívili v roce 1959 Sovětský svaz, Polsko, Jugoslávii a také Berlín, rozdělený na západní a východní část. Zda jejich snímky cíleně reagují na "kuchyňskou debatu", nebo se jen snažili zachytit běžný život ve východní Evropě, už dnes nevíme. Patrně bude hrát roli obojí.
Ze stručných popisků pod fotografiemi je však poznat, že některé skutečnosti tyto novináře zaskočily. Například když se Warren Leffler dostal do prodejny (patrně šlo o prodej zemědělských produktů), která byla součástí moskevského kolchozu Gorkij 2. Kolchozy byly zemědělská družstva, podobná našim JZD. Leffler jakoby si nechtěl připustit, že skutečně vidí obchod. Do popisku k fotografii napsal: "Ženy a chlapec stojí před pultem v malém pokoji s regály na kolektivní farmě Gorkij 2. Na pultu leží zelí, váhy a počítadlo."
Snímky fotoreportérů z východní a střední Evropy často zachycují prašné ulice bez asfaltu, domy stále rozbité po druhé světové válce, koňské povozy mezi auty a chudý venkov. Pozitivnější vyznění mají jen záběry pořízené v tehdejší Jugoslávii a z centra Moskvy.
Československo na fotkách není, ale Polsko ano
Československo na snímcích není, ale část z nich ukazuje sousední Polsko. Návštěva amerického viceprezidenta Nixona tam měla velký ohlas, i když si to tamní komunistická vláda nepřála.
V Polsku byla (a dodnes je) silná římskokatolická církev, mnoho Poláků nemělo rádo Rusy a byly tam silné protikomunistické nálady. Tehdejší polská vláda, podléhající sovětskému vlivu, se Nixonovy návštěvy obávala. Nechtěla, aby propukly veřejné manifestace přátelství k Americe. Nixon proto nemohl přistát na varšavském civilním letišti, ale na vojenském polním letišti za městem. Polská vláda tajila, kudy pojede Nixonova limuzína a u silnic neumístila americké vlajky, i když to u zahraničních návštěv bývalo zvykem.
Trasu ovšem zveřejnilo ve svém vysílání rádio Svobodná Evropa. A tak se více než sto tisíc Poláků z vlastní iniciativy vydalo přivítat amerického viceprezidenta, prvního vysokého západního představitele, který navštívil komunistickou východní Evropu.
Fotografie pocházejí z archivu společnosti U.S. News & World Report, která je věnovala knihovně amerického Kongresu (Library of Congress) a převedla na veřejnost veškerá práva, která k těmto snímkům měla. Jak se uvádí na stránkách knihovny, u těchto konkrétních fotografií nejsou známa žádná omezení, která by bránila v jejich publikování.
