Z deníků fotografa Koudelky: Dobrá fotografie je zázrak - a těch se mnoho neděje

Z deníků fotografa Koudelky: Dobrá fotografie je zázrak - a těch se mnoho neděje
Deníky fotografa Josefa Koudelky, které postupně vznikaly během posledních padesáti let. V nich napsal: "Dobrá fotografie je ta, co se ti dostane do mozku, ta, na kterou nezapomeneš, která se stává s časem lepší a lepší." Právě takovými snímky si sám vydobyl celosvětové renomé.
Obálka knižního vydání Koudelkových deníků, které vzniklo ve vydavatelství Torst.
Zápisky z deníku: "Když máš možnost být svobodný, nebuď otrokem, buď svobodný. Domov je tam, kde seš."
Deníkové zápisky prozrazují mnohé o Koudelkově životě, o fotografii, o přátelství i o vztazích se ženami.
Foto: Lukáš Bíba
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
18. 11. 2021 9:33
V jednom ze svých mnoha deníků fotograf Josef Koudelka napsal: "Dobrá fotografie je ta, co se ti dostane do mozku, ta, na kterou nezapomeneš, která se stává s časem lepší a lepší." Právě takovými snímky si vydobyl celosvětové renomé. Teď nakladatelství Torst připravuje knižní vydání jeho deníků. Vypráví o životě ve svobodě, o fotografii, o přátelství i o vztazích se ženami.

Josef Koudelka (*1938) během posledního půlstoletí naplnil svými zápisky 68 deníků. Jsou velkým zdrojem informací nejen o jeho životě a tvorbě, ale také o světové fotografii od konce šedesátých let do současnosti. Lze je ovšem číst také jako příběh exulanta, který hledá svou roli v cizím prostředí a nechce obětovat to jediné, co ztrátou domova získal, tedy vlastní svobodu.

Do exilu odcházel Koudelka po roce 1968 jako poměrně vážený fotograf, známý především souborem Cikáni. Ten vzbudil ohlas i na Západě, ovšem ještě silnější dopad měl jeho soubor fotografií z okupace Československa Sovětskou armádou a vojsky Varšavské smlouvy. Brzy se stal členem legendární agentury Magnum Photos, což je ta nejvyšší meta každého dokumentárního a reportážního fotografa.

Deníky fotografa Josefa Koudelky, kteréé vznikly během posledních padesáti let.
Deníky fotografa Josefa Koudelky, kteréé vznikly během posledních padesáti let. | Foto: Nakladatelství Torst

Koudelka o legendárním Henri Cartier Bressonovi

V deníku popisuje samozřejmě i přátelství se zakladatelem agentury Magnum Henrim Cartier-Bressonem, který je považován za otce moderní fotožurnalistiky.  Roku 1974 si Koudelka zaznamenal kousek konverzace z jednoho ze svých setkání s Bressonem. "Říká, že Gijon Mili (významný fotograf - pozn. red.) byl někdy velice destruktivní ke svým žákům Já jsem mu říkal: Ty taky. Tys byl velice destruktivní k celému Magnu, všichni jsou tebou zatížení, mají problém, nechtěli být jako ty." Pak Bressonovi vysvětluje, že většina členů Magna se dostala k fotografování pod vlivem jeho práce a s obdivem k ní. 

Zdá se v tom být rozpor - obdivovali ho, ale nechtěli být jako on. Jenže není. Fotografové uctívali Bressona a vycházeli z něj, jenže zároveň si uvědomovali, že nemohou kopírovat jeho styl, ale musí být sami sebou a pracovat po svém.

Pak Koudelka Bressonovi vysvětluje, že on jím ovlivněn není.  "Tys neměl vliv na to, že já jsem začal fotografovat. Já jsem tvoje fotky na začátku mého fotografování neznal, a když jsem je později viděl, tak na mne nepříliš zapůsobily a tvoje myšlenka o neřezání fotografií - s ní nesouhlasím doteďka. Já jsem nikdy neměl problém být jiný."

Pak ještě Koudelka připojil k poznámce jeden dovětek: "Odjíždím z Paříže, říkám HCB (zkratka pro Henriho Cartier-Bressona - pozn. red.), díky za vše a on: Díky, že seš."

O zázraku zvaném fotografie

Josef Koudelka: Deníky. Ukázka z knihy
Josef Koudelka: Deníky. Ukázka z knihy | Foto: Nakladatelství Torst

Kniha deníkových zápisků je koncipována jako provázaný celek, v němž se v chronologickém sledu propojují autorovy záznamy s přetisky dvoustran z rukopisů deníků i s dosud nepublikovanými fotografiemi. Je tam také mnoho úvah o fotografii a poznámek ke Koudelkově vlastní fotografické tvorbě.

Například v roce 1971 si zapsal: "Kdekoliv seš, musíš mít vždy pověšenej foťák na krku a fotit - metro, když jedeš někam, vlak, loď, spící lidi, loučení. VŠE." 

"Když se díváš na svoje fotky a soudíš je, musíš bejt osvobozenej od emocí, který jsi měl, když jsi to fotografoval. K tomu dopomáhá čas + lidi, kteří ty emoce nemají." 

Podobných postřehů je v knize mnoho. A Koudelka tam také vysvětluje, proč je skutečně dobrých fotografií málo. "Dobrá fotografie je zázrak - a zázraků se mnoho neděje." (2002)

O proměnách světa a osahávání revolveru mezi ženskými prsy

Fotograf také zaznamenává své pocity ze světa, kterým prochází, a neobyčejné zážitky, které ho potkávají. V roce 1981 si na Krétě zapsal: "Tady ještě všechny změny neproběhly. Dělej rychle, hezcí strejci, ti, co přijdou po nich, budou jinačí. Tady ještě existují vesnice, kam nevedou cesty. Tady ještě lidé nosí starodávné obličeje."

A o kousek dál najdete v textu skutečně neobvyklý zážitek z Kalábrie: "Řekla ti žena, dej mi ruku mezi prsa. Neznals ji dobře, necítils potřebu a nelíbila se ti moc. Dej mi ruku mezi prsa - dal a cítils ne prsa, ale pistoli. Pak se na tebe podívala a řekla - Tam ji policajti hledat nebudou."

O proměnách Prahy a krajině kolem Mostu

Proměny vidí i v Praze, kam se po listopadové revoluci opět mohl vrátit. V roce 1992 si do deníku poznamenal: "Praha začíná být dělaná pro turisty. Stalo se jí to, co se stalo nebo stane všem krásným místům na této zeměkouli: Byla objevena její krása, byla objevena turisty a ti ji změní, připraví ji když ne o celou, tak o pořádný kus toho půvabu, co způsoboval její krásu."

Ve stejném roce také píše o krajině na Mostecku: Vždyť já vlastně tady tu strašnou krajinu mám rád. Jinak bych ji asi nemohl fotografovat, kdybych k ní nic necítil. Je strašná ta krajina. Ale zároveň v té strašnosti má sílu. A v té síle hrůznosti je zároveň něco, co se může nazývat krásou. Možná hrůznou krásou."

O svobodě a domovu

Deníky také odrážejí pocity člověka, který se dlouho nemohl podívat do své rodné země a který ani netušil, jestli se mu to ještě někdy v životě povede. "Když máš možnost být svobodný, nebuď otrokem, buď svobodný," zapsal si. "Domov nosíš v sobě. Domov je tam, kde seš."

Josef Koudelka: Deníky

Josef Koudelka: Deníky (ukázky z knihy, kterou vydává nakladatelství Torst)
Foto: Nakladatelství Torst

Knihu zápisků slavného fotografa, které vznikly v posledních 50 letech, připravuje nakladatelství Torst. Publikace vyjde do konce listopadu a její doporučená cena bude 599 korun. Má 416 stran, rozměr 148×210mm a flexo vazbu. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Dubovská dojela v Killingtonu osmnáctá, Shiffrinová vyrovnala Stenmarka

Lyžařka Martina Dubovská skončila ve slalomu Světového poháru v Killingtonu osmnáctá. I pátý slalom v historii v americkém středisku ovládla domácí Mikaela Shiffrinová a v nejtočivější disciplíně vyrovnala 46. triumfem Švéda Ingemara Stenmarka.

Shiffrinová byla po prvním kole druhá, ale zajela dobře druhé, zatímco její největší soupeřka Petra Vlhová chybovala. Slovenská obhájkyně velkého křišťálového glóbu, která minulý týden dvakrát kralovala v Levi, tak skončila druhá. Třetí místo obsadila Švýcarka Wendy Holdenerová.

Dubovská jela mezi elitou po devadesáté. V prvním kole ztratila na Vlhovou více než dvě sekundy a byla šestnáctá. Do druhé jízdy se pustila razantněji, pozici ale neudržela a propadla se o dvě pozice. Nenavázala tak na životní šesté místo z minulého týdne ve Finsku.

V Killingtonu se dosud konaly čtyři slalomy a všechny vyhrála Shiffrinová. Před týdnem Američanka v obou závodech ve Finsku brala za Vlhovou vždy stříbro a na druhé místo to po prvním kole vypadalo i letos. Po druhé jízdě si ale tentokrát pozice vyměnily.

Pro Američanku je Killington prakticky domácím svahem a před rozhovorem dojatá emocemi plakala a chvilku trvalo, než dokázala mluvit. "Jsem šťastná, jak jsem jela druhé kolo. Neudělala jsem tak velkou chybu jako Petra. Bojovala jsem. Hodně to pro mě znamená," řekla Shiffrinová, která ve Světovém poháru celkově oslavila 71. vítězství.

Na rozdíl do Dubovské se nedostala do bodované třicítky Gabriela Capová. Z 63 slalomářek obsadila v 1. kole 51. místo s mankem více než pěti sekund na nejlepší.

Další slalom SP je na pořadu až za měsíc 29. prosince v rakouském Lienzu. Příští týden se rozjedou v kanadském Lake Louise rychlostní disciplíny s Ester Ledeckou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy