Oázy rychle mizí a voda se stává vzácným zbožím, ukazují fotky z World Press Photo

Oázy rychle mizí a voda se stává vzácným zbožím, ukazují fotky z World Press Photo
Oáza Fint nedaleko Ouarzazate v jižním Maroku. Žije tam nyní přibližně 1500 lidí.
Mohammed patří k posledním čtyřem rodinám, které ještě zůstaly ve vylidňující se vesnici Ait M'hanned poblíž oázy Tighmert v Maroku.
Vodárenská věž v marocké Zagoře. Tyto věže často staví a financují sdružení rodin, aby si zajistily stabilnější dodávky vody.
Rozvádění vody uživatelům pomocí kamenných přepážek a hliněných kanálů v oáze Figuig.
Foto: M’hammed Kilito, World Press Photo 2023
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
7. 4. 2023 12:59
Významná fotožurnalistická soutěž World Press Photo ukázala, jak velký význam lidé přikládají problémům životního prostředí. Fotografové, kteří se na tuto tematiku zaměřili, vyhráli kategorii vypsanou pro dlouhodobé fotografické projekty v evropské, africké, asijské i jihoamerické části soutěže. Jejich práci si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Kategorie dlouhodobých dokumentárních projektů patří k jedněm z nejvýznamnějších v rámci soutěže World Press Photo. Letos porota vyhlašovala její vítěze pro každý světadíl. V Evropě, Africe, Asii i jižní Americe přitom vyhrála témata zaměřená na ekologii a životní prostředí. 

Africké oázy pohlcuje poušť 

Africkým vítězem se stal Maročan M’hammed Kilito, který dokumentuje postupné zanikání oáz. "Jsou závislé na křehké rovnováze tří prvků: na dostatku vody, kvalitní půdě a datlovnících. Fungují jako ostrovy biologické rozmanitosti a bariéry proti rozšiřování pouští. V Maroku tento ekosystém v současnosti narušuje ničivá lidská činnost a globální oteplování," vysvětluje Kilito. Jeho dokument reaguje na to, že zhruba dvě třetiny marockých oáz zmizely kvůli neustále rostoucí teplotě, požárům a nedostatku vody.

"Degradace oáz má samozřejmě dopad na jejich obyvatele. Klesá zemědělská produkce, roste chudoba a dříve obydlené oblasti se vysidlují," vysvětluje fotograf. 

Střední Asie trpí nedostatkem vody 

Asijská vítězka Anush Babajanyanová se v souboru Rozbouřené vody změřila také na problémy s vodou. "Tádžikistán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Kazachstán jsou čtyři vnitrozemské středoasijské země, které se potýkají s klimatickou krizí a nedokážou dostatečně koordinovat svůj postup v oblasti společných zásob vody a v užívání energetických zdrojů," vysvětluje fotografka. Neudržitelné využívání vody a nedávná intenzivní sucha podle ní problémy zmíněných zemí ještě umocňují. 

Snímky Anush Babajanyanové zachycují mimo jiné i osmnáctiletou Dinaru, která žije v Mujnaku u v Uzbekistánu. Kdysi to byl přístav u Aralského moře, nyní je Mujnak vzdálen více než 150 kilometrů od pobřeží. 

Don Tino drží svého syna Sebastiana (18), který se narodil postižený hydrocefalií.)
Don Tino drží svého syna Sebastiana (18), který se narodil postižený hydrocefalií.) | Foto: Cristopher Rogel Blanquet, World Press Photo 2023

Krásný jed: květiny si kupuje celý svět, lidé trpí 

Jihoamerický vítěz v kategorii dlouhodobých projektů Rogel Blanquet z Mexika se zaměřil na problémy s používáním pesticidů při masovém pěstování květin. Jeho soubor nese název Krásný jed.  

"Evropská unie, Čína, USA a další země zakázaly v zemědělství některé chemikálie kvůli zdravotním a environmentálním rizikům. Jenže samy stále prodávají tyto látky do zemí, kde je levná pracovní síla, a pak dovážejí vypěstované produkty. Přestože mexická vláda už proti tomu zasahuje, některé toxické pesticidy zůstávají na trhu a pokyny pro jejich používání nejsou vždy dodržovány," vysvětluje Blanquet. Snažil se dokumentovat životy rodin, které pěstují ve velkém květiny v oblasti Villa Guerrero, aby zvýšil povědomí o dopadu chemikálií na životní prostředí a zdraví lidi v v takzvaném mexickém květinovém pásu. 

Na jednom ze snímků například zemědělec drží svého syna Sebastiana (18), který se narodil postižený hydrocefalií. Poblíž stojí žena Marisela, která prožila dva porody mrtvého dítěte. Také další členové rodiny se potýkají se zdravotními problémy, které pravděpodobně souvisejí s chemikáliemi, používanými v zemědělství.

Evropa hledá cestu k omezení skleníkových plynů

I evropský vítěz Simon Tramonte z Itálie pracoval na tématu, spojeném s ekologií. Fotografoval obnovitelné zdroje energie, nové technologie pro výrobu potravin a hospodaření, které směřuje k omezení produkce skleníkových plynů. "Změna klimatu způsobená člověkem je největší a nejrozsáhlejší hrozbou pro přírodní prostředí a společnost, jakou kdy svět zažil," říká Tramonte. 

 

Právě se děje

Další zprávy