reklama
 
 

Nepovolená retuš dávno před Photoshopem: upravená je i slavná fotka migrující matky

18. 3. 2019 8:55
Snímek nazvaný Migrující matka od Dorothey Langeové se zapsal do historie umění. Odráží drsné časy hospodářské krize ve 30. letech. Snímek je skvělý, byl však také kritizovaný za nepovolené úpravy, a to dávno před tím, než vznikl Photoshop.

V dnešní době jsou poměrně časté skandály s autenticitou dokumentárních a zpravodajských snímků, a to zejména kvůli nepřípustným úpravám reality ve Photoshopu nebo jiném softwaru pro editaci fotografií.

Jenže - není to nic nového. Téma nepřípustných úprav už se řešilo v dobách, kdy se ještě fotilo na černobílý film. A týká se dokonce i jedné z nejslavnějších dokumentárních fotografií na světě - Migrující matky od Dorothey Langové.

Během velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století Langeová pracovala pro americký úřad FSA (Farm Security Administration) a fotografovala těžký život zemědělců, kteří kvůli krizi a drastickému suchu přišli o všechno.

Na jaře roku 1936 vyfotografovala u tábora zchudlých sběračů hrachu u Nipomo Mesa "migrující matku" Florence Owens Thompsonovou s jejími dětmi. Snímek se pak neuvěřitelně rychle stal symbolem celé hospodářské krize.

Tehdy byl ještě z pohledu fotodokumentaristiky v pořádku. V jeho pravém dolním rohu byl vidět palec, přidržující závěs. 

V roce 1939, tedy v době, kdy už byla fotografie všeobecně známá, se Langeová rozhodla tento palec vyretušovat, protože podle ní rušil kompozici. Jejího šéfa z FSA Roye Strykera to rozzlobilo. Podle něj to nezpochybnilo jen autenticitu snímku, ale také věrohodnost celého dokumentárního projektu, který FSA zaštiťovala.

Je to jen malý palec, rozdílu si bez upozornění většina lidí ani nevšimne. Tak proč ten rozruch? 

Důvod je jednoduchý. Připustíme-li, že dokumentární a zpravodajské fotografie je povoleno retušovat a měnit, nemůžeme jim už dále věřit. Bylo by pak na místě ptát se: Bylo to skutečně tak, nebo autor realitu přizpůsobil a pozměnil?

Kdyby dokumentární fotografie mohla být retušována, divák by nemohl vědět, zda autor fotky změnil jen nepodstatnou věc, jako je rušící palec na okraji snímku, nebo jestli výrazně nepozměnil realitu, jako se to stalo v případě fotky kouře nad Bejrútem od Adnana Hajje. Ten v roce 2006 na fotce "naklonoval" kouř tak, že se z malého obláčku stal ohromný oblak dýmu.

Další kontroverze kolem slavné fotky

Odretušovaný palec ale nebyl zdaleka jedinou kontroverzí, kterou slavná fotografie vyvolala. Připomeňme některé z nich:

Podle "migrující matky" Florence Owens Thompsonové jí fotografka slíbila, že snímek nebude nikde publikovat. Jenže Langeová ho krátce po pořízení  poslala do novin San Francisco News. Udělala to dokonce dříve, než fotografii odevzdala úřadu FSA, pro který pracovala. "Přála bych si, aby tu fotku nikdy neudělala. Neměla jsem z toho ani cent. Nezeptala se mě, jak se jmenuji. Říkala, že fotku nebude prodávat. Slíbila, že mi pošle kopii. Nic z toho neudělala," řekla Thompsonová poté, co po čtyřiceti letech vyšlo najevo, že na snímku je ona. 

Langeová také do popisku k fotce napsala naprosto nepravdivé tvrzení: "Právě prodala pneumatiky z jejího automobilu, aby mohla koupit jídlo." Syn Thompsonové Troy později vysvětlil, že to nebyla pravda. "Nic jsme prodat nemohli," řekl novinářům. Do několikatisícového tábora zchudlých zemědělců nepatřili. Projížděli kolem a jejich auto se pokazilo. Odešli zajistit opravu do nedalekého městečka a pak odjeli. "Pneumatiky byly pořád na našem autě, jiné jsme neměli," říká. Neobviňuje ale Langeovou ze lži. Podle něj zřejmě spletla dohromady příběhy několika různých lidí.

Táboru, do kterého Thompsonová nepatřila, ale zveřejněné fotografie pomohly. Vláda tam poslala velkou zásilku potravin. To už byla ale Thompsonová se svou rodinou dávno pryč.

V poslední době, zasažené politickou korektností, se přidala ještě jedna kontroverze. Fotka se podle některých kritiků stala symbolem utrpení bílých farmářů a jejich rodin, které za velké hospodářské krize přicestovaly do USA za vidinou lepšího života. A právě to jí vyčítají, protože paní Thompsonová k těmto bílým farmářům nepatřila. Byla potomkem původních obyvatel Severní Ameriky.

Ale přes to všechno: jde o ikonickou fotografii, která naprosto po právu patří k těm nejlepším snímkům, které kdy vznikly. 

autor: Tomáš Vocelka | 18. 3. 2019 8:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama