reklama
 
 

Dívky, které montovaly bombardéry. Unikátní fotky chtěli v USA po válce zničit, báli se komunistů

15. 3. 2017
Manžel Virginie Youngové byl jednou z prvních amerických obětí druhé světové války. Padl u Pearl Harboru. Virginie se pak stala jednou z ohromného množství mladých žen, které nastoupily do zbrojovek a leteckých továren, aby bojovaly proti nepříteli. Jejich nasazení před 75 lety je dodnes zaznamenáno na nádherných portrétech, které ovšem málem nepřežily - v USA je chtěli v roce 1948 zničit.
Doporučujeme

Bývaly to ženy v domácnosti, číšnice, úřednice, pokladní v supermarketech. Na snímcích fotografů Alfreda Palmera a Howarda Hollema je však vidíte ve zcela jiné roli. Montují v leteckých továrnách bombardéry B-25 Mitchell nebo stíhačky P-51 Mustang.

Je dost dobře možné, že rukama některých z nich prošly i legendární Mitchelly, které pod vedením plukovníka Jimmyho Doolitla v roce 1942 dokázaly v podstatě neuskutečnitelnou věc: odstartovaly z letadlové lodi a podnikly první americký nálet na Tokio.

Fotografové Palmer a Hollem udělali před 75 lety řadu úžasných snímků žen, pracujících v leteckých továrnách. Dostali se k tomu velmi zvláštním řízením osudu. Například Alfred Palmer začal jako asistent slavného krajináře Ansela Adamse. Potom pracoval jako fotograf na lodích Dollar Line a od roku 1938 cestoval po USA a fotil, často v chudých zemědělských oblastech. 

Když začala válka, stal se hlavním fotografem národní poradenské komise pro obranu, která fungovala pod Úřadem pro krizové řízení (Office of Emergency Management). Po útoku na Pearl Harbor v roce 1941 se stal oficiálním fotografem propagandistické Kanceláře pro válečné informace (Office of War Informations). Jejím cílem bylo ukazovat, jak jsou USA silné, povzbuzovat morálku obyvatelstva a podporovat vlastenectví. 

Palmer i Hollem přes propagandistický charakter jejich práce nafotografovali krásné portréty. Navíc ještě v barvě, což v době druhé světové války nebylo úplně obvyklé - mnohem častěji se volil černobílý materiál.

Oba se zaměřili na továrny pracující na válečných zakázkách - a samozřejmě fotografovali muže i ženy (portrétům žen se věnuje pouze tento článek). Díky Palmerovi, Hollemovi a dalším autorům vzniklo na 1600 barevných snímků, které nejsou jen zajímavým dokumentem doby, ale mají i silný umělecký přesah.

Je vlastně docela štěstí, že se fotografie dochovaly do dnešní doby. USA totiž chtěly v roce 1948 snímky z této kolekce zničit - podle dostupných materiálů proto, aby je nezneužila komunistická propaganda. Kolekce naštěstí nakonec nebyla skartována, ale stala se součástí sbírek knihovny amerického Kongresu, kde jsou fotografie ke zhlédnutí online.

Více snímků Alfreda Palmera (1903-1993) najdete na jeho webových stránkách (www.alfredplamer.com). Na rozdíl od něj je o druhém fotografovi - Howardu Hollemovi - informací velmi málo. Kromě toho, že fotil za války, se dá najít v podstatě jen to, že zemřel v roce 1949.

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama