Dávné Rusko v barvě. Jak počítačový mág z Googlu oživil vzácné snímky z dob cara (1905)

Foto: Library of Congress, Prokudin-Gorskii Collection
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
19. 2. 2017 11:30
O ruském průkopníkovi barevné fotografie Sergeji Prokudinovi-Gorském se píše často. Málo však už se ví o tom, jak složité bylo jeho snímky zrekonstruovat. Na jejich obnově se významně podílel uznávaný softwarový mág a expert na umělou inteligenci Blaise Agüera y Arcas, který nyní pracuje pro Google.

Připomeňme si, že Sergej Prokudin-Gorský (1863-1944) byl ruský chemik a průkopník barevné fotografie, který pomocí modrého, červeného a zeleného  filtru pořídil na skleněné desky vždy tři černobílé snímky. Pak je promítal pomocí tří objektivů s různými barvami světla a dostal tak barevný obraz.

Ještě za cara Mikuláše II. cestoval po celém Ruském impériu a nafotil tisíce obrázků (přečíst si o tom můžete zde, najdete tam i další fotografie). Revoluce a nástup Lenina ho donutily utéci z Ruska a žil pak v Paříži. Po jeho smrti potomci věnovali archiv snímků knihovně amerického Kongresu.

Když se tam rozhodli kolekci téměř dvou tisíc skleněných negativů zdigitalizovat, narazili na zásadní problém - byla jím extrémní pracnost.

V dobách, kdy fotil Prokudin-Gorskij, trvala každá expozice minimálně několik vteřin. Tři negativy pro tři různé základní barvy se proto nikdy dokonale nepřekrývaly. Občas se pohnuli lidé, pohybovaly se i mraky, větve stromů ve větru nebo vlnky na vodě. Každý takový pohyb způsobil, že na snímcích, jejichž základní vrstvy přesně nelícovaly, vznikaly výrazné barevné linky a skvrny (známe je i z počátků barevné televize, lidově se jim říká duchy).

Srovnat nepřesnosti ve Photoshopu byla záležitost, která trvala u jedné fotky minimálně šest až sedm hodin. Upravit dva tisíce negativů by tak byla nekonečná záležitost. Knihovna napřed nechala zpracovat 122 snímků manuálně, ujal se jich expert na úpravu fotografií Walter Frankhauser.

Později se však rozhodla využít služeb experta na umělou inteligenci Blaise Agüery y Arcase. Je to softwarový mág, známý z pozdějšího působení v Microstoftu (měl na starost vývoj map Bing). Nyní pracuje pro Google na vývoji a využití umělé inteligence.

Arcas vyvinul postup, který umožnil poměrně rychle srovnat tři základní barevné vrstvy. Metoda spočívá v tom, že se jeden z negativů vezme jako základ a další dva se pomocí počítačového algoritmu jemně zdeformují tak, aby co nejlépe lícovaly s tím základním. Pravděpodobně tak dnes díky Arcasovi vidíme o něco lepší obrázky, než když je kdysi ruský vynálezce promítal lidem.

"Program vychází z algoritmů, původně vyvinutých pro zarovnání fotografií nasnímaných z různých kopií starých knih," vysvětlil Arcas. "Kromě toho, že je to automatizovaný a rychlý proces, je zde ještě jedna výhoda," uvádí. "Jde o mechanickou proceduru, která nezahrnuje žádná subjektivní umělecká rozhodnutí. Software neupravuje teplotu barev, neretušuje a nedělá ani jiné manuální zásahy. Výsledek věrněji odráží skutečné nedokonalosti původních skleněných negativů," píše vývojář na stránkách Knihovy Kongresu.

Na programu pracoval ještě v době, kdy ho důležité pozice v Microsoftu a v Googlu teprve čekaly. Snímky byly Arcasovou metodou zdigitalizovány v roce 2004 a od té doby okouzlují svět.

 

Právě se děje

před 24 minutami

V Chorvatsku jsou i čtvrt století po válce desítky tisíc nevybuchlých min

V Chorvatsku jsou 24 let po skončení válečného konfliktu stále místa o celkové ploše 355 čtverečních kilometrů, kde hrozí miny. V těchto oblastech se nachází více než 30 tisíc min a také velké množství další nevybuchlé munice. Podle agentury HINA to řekl ministr životního prostředí Tomislav Ćorić.

Ministr tato čísla uvedl v souvislosti s podpisem dohody, která dokládá, jak značné finanční prostředky je potřeba vynaložit na likvidaci takového nebezpečného pozůstatku války. Na základě uvedeného dokumentu by měla být vynaložena v přepočtu téměř miliarda korun na projekt odminování a ochranu lesů jen v regionu Licko-senjské a Zadarské župy.

Projekt se týká odminování 1676 hektarů lesů a půdy v prostoru Přírodního parku Velebit a Národního parku Paklenica. Jeho realizace by měla být završena do června 2023.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Chrascina má bronz z MS vrchařů, Havlíčková byla druhou juniorkou

Dvě medaile přinesl české výpravě dnešní program mistrovství světa v běhu do vrchu. Marek Chrascina získal na krátké trati bronz mezi muži, hned za ním skončil Jan Janů. Barbora Havlíčková se v Argentině stala juniorskou vicemistryní světa. V sobotu budou o úspěch bojovat závodníci a závodnice v horském maratonu.

Devatenáctiletá běžkyně na lyžích Havlíčková ve svém doplňkovém sportu na šampionátu v Argentině nestačila jen na Angelu Matteviovou z Itálie a přidala další cenný kov k evropskému juniorskému zlatu z červencového šampionátu v Zermattu.

Havlíčková běžela závod jen z lyžařské přípravy, přesto uspěla na zhruba sedm a půl kilometru dlouhé trati. "Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu," pochvalovala si v tisové zprávě.

Juniorská trať byla těsně před závodem upravena. Zmizel z ní jeden nebezpečný přeběh přes řeku, přesto byla velmi náročná. "V den závodu celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok," popisovala Havlíčková.

S italskou rivalkou si prohodily pořadí z kontinentálního mistrovství, kde rovněž obsadily první a druhé místo. Ve Švýcarsku vyhrála s náskokem 51 sekund česká reprezentantka, tentokrát byla o 44 sekund rychlejší Matteviová. Na stříbrné pozici byla ale Havlíčková bezpečně.

Úspěch mladých českých závodnic podtrhla čtvrtým místem Alena Matějáková, kterou dělilo jen pět sekund od bronzové Francouzky Jade Rodriguezové. Další dvě Češky Anežka Ševčíková a Gabriela Veigertová skončily na začátku třetí desítky. Mezi juniory byl Benjamin Vrbovský patnáctý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy