Ve městě Muncie v americkém státě Indiana se jednoho deštivého rána potkaly konzervativní běloška s trans osobou. Žena, která se narodila do mužského těla a následně prošla změnou pohlaví, podala své společnici ruku, ta ji ale odmítla nejprve přijmout. "Měla byste vědět, že jsem tradičně smýšlející křesťanka," řekla jí. "Fajn, já jsem zase liberální křesťanka. Pojďme si promluvit," odpověděla trans žena.
Rozhovor dvou zdánlivě nesmiřitelných názorových souputnic měl původně trvat asi půl hodiny. Nakonec se však obě do konverzace natolik ponořily, že spolu strávily hodinu, na jejímž konci zastánkyně konzervativního pohledu na svět vstala, aby liberálku objala. "Děkuji vám. Bylo to úžasné povídání," dodala na rozloučenou.
Popsaná situace působí natolik nepravděpodobně, že by mohla být klidně výplodem filmového scenáristy. Nezisková organizace Human Library ovšem podobná setkání organizuje pravidelně. Jak napovídá její název, zájemci si mohou v "lidské knihovně" vybrat společenskou skupinu, která kvůli svému vyznání, etnicitě či handicapu čelí předsudkům, a něco se o ní dozvědět.
Protože stereotypy často rozbije právě až dialog s člověkem, který se ke konkrétní minoritě řadí, organizace zařizuje osobní i on-line rozhovory s lidmi čelícími neporozumění. Může jít o alkoholika, muslima, bezdomovce i oběť sexuálního násilí. Záleží na tom, koho má daný představitel většinové společnosti tendenci vidět zjednodušeným způsobem. Píše o tom zpravodajský web stanice CNN.
Human Library si klade za cíl, aby lidé "nesoudili knihu podle obalu", a ponouká účastníky, aby se nebáli pokládat složité otázky. Feministka se tak například může zeptat muslimky, jestli nosí hidžáb z donucení, nebo dobrovolně. Aktivista bojující proti změnám klimatu má zase příležitost najít společnou řeč s někým, kdo považuje globální oteplování za hoax.
S nápadem přišel před 21 lety dánský novinář a bojovník za lidská práva Ronni Abergel. Když se vydal na výměnný studentský pobyt do Spojených států, začal si uvědomovat, že se politická scéna v západních zemích začíná čím dál více polarizovat. A protože knihy dokázaly čtenářům odpradávna narušovat jejich zakořeněné představy, řekl si, proč nezaložit instituci, kde se knihami stanou sami lidé.
"Připadalo mi, že knihovna je jedním z mála míst, kde je každý vítaný. Potkávají se tam bohatí i chudí, univerzitní profesoři i lidé bez vzdělání," vyzdvihl Abergel. Jeho projekt se v uplynulých dvou dekádách rozšířil do více než 80 zemí světa, pořádá akce v muzeích, školách i na festivalech a podílí se na něm přes tisíc dobrovolníků mluvících různými jazyky. Největší základnu má nyní v USA.
"V posledních letech se mi naše mise propojování společnosti zdá snad ještě důležitější. Lidé po celém světě se pod vlivem sociálních sítí začínají uzavírat do názorových bublin a demagogové toho využívají, aby získali moc," upozornil Abergel. S organizováním nepravděpodobných rozhovorů proto nepřestal ani během pandemie koronaviru, kdy Human Library funguje převážně on-line, prostřednictvím videohovorů, a dostává tak zájemce z vynucené izolace.
