Supersaurus, jak ho nazývají vědci, měřil na délku asi 40 metrů, což je bezmála stejně jako čtyři linkové autobusy v řadě za sebou. Patří do čeledi takzvaných diplodokidů, typických svým dlouhým krkem a ocasem, kteří obývali hlavně dnešní území Severní Ameriky, objeveni ale byli i v Evropě nebo Africe.
Podle paleontologů živočich vážil asi 35 tun, což je šestkrát více než slon africký, ale zase o poznání méně než plejtvák obrovský, který je dnes největším živočichem na Zemi. V porovnání s velrybou byl ale supersaurus zhruba o pět metrů delší, ukazuje výzkum.
"Supersaurus byl vždy považován za jednoho z největších živočichů, kteří kdy obývali Zemi. Co náš výzkum dokázal, je, že byl nejdelším ze všech dinosaurů, jejichž kostra byla kdy objevena," řekl americkému odbornému magazínu Live Science paleontolog Brian Curtice z muzea v Arizoně. Vědci k závěru dospěli díky novému výzkumu fosilií v pořadí druhého nalezeného jedince zvaného Jimbo.
Výzkum se soustředil na fosilie uložené v muzeu ve Wyomingu. Curtice přiznává, že tak jako u jiných druhů byly po Jimbovi nalezeny jen fragmenty, a proto jsou odhady o celkové velikosti či délce kostry sporné. Ze supersaura ve skutečnosti zbyla jen lopatka, žebro dlouhé tři metry a několik krčních obratlů. Zbytek paleontologové zhotovili jako repliku a vycházeli přitom z proporcí nalezených kostí.
Už jednou se spletli
První exemplář supersaura paleontologové nalezli v roce 1972 v Coloradu. Čas však ukázal, že nebyl jediným dinosaurem v místě nálezu, a to způsobilo mýlku v kvalifikaci. Fosilie supersaura ležely v místě s kostmi takzvaného brachiosaura, jednoho z nejvyšších a největších suchozemských tvorů všech dob.
Při prvních ohledáních a výzkumech byly kosti obou druhů zaměněny, lépe řečeno spojené do jedné kostry, a tím vznikla představa, že po Zemi chodil jistý "ultrasaurus", gigant s výškou 22 metrů a váhou skoro 180 tun. Až po letech se ukázalo, že takový tvor nikdy neexistoval a bylo chybou vědců, že kostru složili z dvou odlišných druhů.
Soutěž o prvenství nejdelší fosilie na světě se neoficiálně vede už roky. V roce 2007 představili argentinští paleontologové "velkého krále plazů" v domorodém jazyce zvaném futalognkosaurus, který měl údajně délku 34 metrů. Svého kandidáta má také Indie. Odhady délky bruhathkayosaura, tedy "ještěra s velkým tělem", hovoří až o 45 metrech.
