Praha - Na 20. březen připadá Mezinárodní den štěstí, vyhlášený Organizací spojených národů.
"Zadavatelé reklam nám namlouvají, že štěstí získáme zakoupením a zkonzumováním jejich produktů. Celebrity a média se zase snaží tvrdit, že přichází s krásou a slávou. A politici si zase nárokují, že není nic důležitějšího než růst ekonomiky," píše se na webu Day of Happiness, který se zaměřuje právě na tento veselý svátek.
Jenže ani jedna odpověď není správná. Například v Bhútánu se již nechtěli stále hnát za hrubým domácím produktem (HDP) jakožto rozhodujícím ukazatelem. Peníze nejsou všechno, řekli si a nad HDP nadřadili "hrubé národní štěstí" (HNŠ).
Co je štěstí?
"HNŠ" zavedl v roce 1972 bhútánský král jako ukazatel, který má pomoci k vytváření takové ekonomiky země, která by byla v souladu s místní kulturou založenou na buddhismu. Ukazatel se prakticky používá při posuzování plánů rozvoje země.
Hrubé národní štěstí je založeno na podpoře udržitelného rozvoje, zachovávání a podpoře kulturních hodnot, přirozeného životního prostředí a na dobré vládě.
Podělte se o své štěstí
Napište nám na [email protected], do předmětu uveďte "Štěstí". Pošlete vlastní fotky či nakreslené obrázky, jak podle vás vypadá štěstí, případně momentky, na nichž jste vy nebo vaši blízcí šťastní. Může jít o mimořádnou událost i naprostou banalitu. To vše může být štěstí. Inspirovat se můžete na webu Mezinárodního dne štěstí.
Až o 40 let později přesvědčil Bhútán o užitečnosti tohoto ukazatele svět. V červnu 2012 přijala OSN rezoluci, v níž svým způsobem definovala štěstí jako rovnováhu mezi sociálním, ekonomickým a enviromentálním blahobytem.
"Štěstí není ani lehkomyslnost, ani luxus. Je to hluboce zakořeněná touha sdílená všemi členy lidské rodiny. Nemělo by být upřeno nikomu a mělo by být k dispozici všem," řekl také při projednávání fenoménu štěstí na půdě OSN její šéf Pan Ki-mun.
