Hamburk - Zasněžená krajina bude existovat již jen na zašlých fotografiích, v létě přibude parných nocí, rajčata porostou do října a sněženky naopak budou rozkvétat krátce po novém roce.
Tak bude vypadat Česko za sto let podle propočtů hamburského Ústavu Maxe Plancka pro meteorologii (MPIM).
Vyplývá to z jeho studie zadané vládním Úřadem pro životní prostředí.
Klimatické mapy MPIM pokrývající oblast střední Evropy jsou přitom dvacetkrát přesnější než obdobné výpočty představené klimatickým panelem OSN.
| Vlevo: nárůst průměrných ročních teplot. Vpravo: o kolik dnů dříve nastoupí vegetační období. (Odhad pro období 2071-2100 ve srovnání s lety 1971-2000). | |
| Zdroj: Max Planck Institut für Meteorologie | |
Vědci totiž rozdělili sledované území do pomyslných kvádrů o základně deset na deset kilometrů a výšce sto metrů. Vstupní data počítačového modelu tvořily hodnoty naměřené mezi lety 1971-2000, které experti zkombinovali s optimistickou prognózou emisí skleníkových plynů v atmosféře.
A výsledek? "Klima se zjevně promění," předpověděla vedoucí projektu Daniela Jacobová.
Průměrná roční teplota stoupne v období 2071-2100 podle německých meteorologů v Česku ve srovnání s dneškem o téměř čtyři stupně. Znamená to častější deště, téměř úplné vymizení sněhové pokrývky, a to i na horách, a celkově mírnější výkyvy počasí.
Problémy i v Alpách
Relativně nejvíce se oteplí právě v zimě. Nedostatek sněhu totiž způsobí rychlejší zahřívání povrchu země, navíc zeslábne také příliv chladného vzduchu z východu.
"Koncem 21. století nebude pod hranicí 1500 metrů padat téměř žádný sníh," varoval spoluautor studie Holger Göttel. To by bylo fatální nejen pro Česko, ale také Rakousko nebo Německo. Většina lyžařských center totiž leží pod touto kótou.
| Vlevo: nárůst průměrných teplot v zimě. Vpravo: počet dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 5 cm. (Odhad pro období 2071-2100 ve srovnání s lety 1971-2000). | |
| Zdroj: Max Planck Institut für Meteorologie | |
Teplotní nárůsty ale nejsou tak dramatické, jak by mnozí předpokládali. "Žádné středomořské klima nás nečeká," uklidňuje Göttel.
V Roudnici jako v Bordeaux?
Oteplení bude mít i vliv na celou řadu rostlin. Zatímco smrkové monokultury mohou teplem trpět, některým obilninám naopak proměna klimatu bude svědčit, a zemědělci tak mohou očekávat vyšší výnosy.
Nejvíce pak na předpokládaném oteplení zřejmě vydělají vinaři. Vinná réva totiž bude mít více vláhy a slunce, a čeští a moravští pěstitelé tak teoreticky mohou v příštím století vyprodukovat stejně vydařená vína, jakými se může pochlubit například jižní Francie.
Dále čtěte:
Severní pól může být zcela bez ledu už letos v září
Laureáti Nobelovy ceny se přeli o klima. Řešení nenašli
Jak přežít změny klimatu? Svět by se měl učit od Masajů
Letošní rok je nejchladnější za pět let, hlásí vědci
