Vodňany, Pohořelice - Před 160 miliony let žili jeseteři na Zemi společně s dinosaury. Teď by měli plavat v moravských řekách označkováni kódy.

O návrat této "živé zkameněliny" do dolních toků Moravy a Dyje usilují vodňanští vědci společně s rybníkáři z Pohořelic, moravskými rybáři a brněnskou zemědělskou univerzitou.

Nechystají přitom jen jednorázové nasazení tisíců mladých ryb. Chtějí jesetery vysazovat a studovat jejich život po několik let.

Jeseteři dostanou značky a rybáři budou sledovat jejich pohyb. "Jsou to takové přívěsné značky, tyčinky, které se zavádí pod hřbetní ploutev," popisuje David Gela z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech.

V každé značce je vyleptán kód. Rybář, který rybu uloví, už ví, jak postupovat. Zapíše co nejvíce informací o tom, kdy, kde a jak rybu chytil, jak byla velká a kolik vážila. Informace pak předá hospodáři místní rybářské organizace.

"Celoročně tak budeme získávat data, která budeme posléze vyhodnocovat," vysvětluje Gela.

Vyhnaly je přehrady

"Pro nás je to pilotní projekt. Ještě nikdy jsme se na Moravě návratem původních druhů ryb do volné přírody nezabývali," uvádí hospodář Moravského rybářského svazu Petr Spurný.

Jeseteři žili v dolních tocích moravských řek ještě v padesátých letech. Pak je vyhnala stavba přehrad. Současné stavby rybích přechodů a zlepšování kvality vody ale znamenají dobré podmínky pro jeseteří návrat.

Dnes občas rybáři na jesetera malého narazí, ale je to obvykle jen zbloudilý jedinec z Dunaje. Patří mezi ohrožené druhy a lovec jej musí znovu pustit do řeky.

Častěji lze na jiných místech republiky, například v orlické přehradě, chytit jesetera sibiřského, který se chová komerčně pro soukromý rybolov.

Cestovatelky z Dunaje

Jesetera malého chová v Česku jen málo rybníkářství. Pohořeličtí rybníkáři si jesetery přivezli před deseti lety ze Slovenska. Je to stejný druh, jaký se kdysi proháněl i v Dyji a Moravě, a měl by se proto dobře adaptovat.

Dnes v manipulačních žlebech ve Velkém Dvoře u Pohořelic žije takzvané generační hejno různě starých ryb. Pro přežití a rozmnožení jeseterů ve volné přírodě bude výhodnější, když bude jejich nasazování do řek pozvolné, a když se nasadí ryby různého stáří a velikosti.

Nejmenší ryby budou mít v době vypouštění do řeky kolem dvaceti centimetrů. Ideální na nasazení jeseterů je období mezi zářím a říjnem, kdy nehrozí velká voda a ryba se stačí aklimatizovat a najít vhodné podmínky pro přezimování.

Vědci z Vodňan už mají jen jednu starost - peníze. Čekají, jestli dostanou dotaci z Norských fondů. Na pilotní dvouletý projekt potřebují dvanáct milionů korun. Když je nedostanou z Norska, budou muset hledat jiného sponzora, což by mohlo projekt odložit o další léta.

"Kromě vlastní výroby nasazovaného materiálu potřebujeme peníze i na genetické analýzy, vědecká sledování, individuální značky, kterými ryby vybavíme, a následný biomonitoring," vysvětluje David Gela, proč je návrat jesetera do moravských řek tak finančně náročný.