Už pošesté pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku akci Měsíc školních zahrad. Cílem je pomáhat pedagogům přirozeně propojovat poznatky napříč předměty a ukazovat dětem, jak fungují přírodní zákony ve světě kolem nás.
Každý ročník má specifické zaměření, tím letošním je voda. "Všichni ji denně používáme a důvěrně známe. Zároveň jde o tekutinu, která má moc ovlivňovat celkové klima na planetě. Pro výuku venku je to tedy ideální látka. Můžete ji zažít, experimentovat s ní a zároveň v obtížnějších úkolech odvozovat složitější globální vazby," říká Hana Veljačiková, která v Nadaci Karla Komárka řídí programy pro děti a mladé lidi.
Voda rozvádí živiny, zmírňuje teplotní extrémy a hodí se k užívání, tvorbě i zkoumání ve všech skupenstvích. Proto se děti během měsíce května budou zabývat nejen jejími vlastnostmi, ale také jejím vlivem na klimatické jevy.
Pro děti z mateřských i základních škol organizátoři připravili celkem 14 výzev, her a tvořivých činností. S vodou mohou děti třeba malovat, dirigovat vodní orchestr nebo prozkoumávat kaluž. Pedagogové mají na výběr z pestré nabídky od čistě zážitkových aktivit až po badatelsky orientované výzvy, které se neobejdou bez znalostí přírodních zákonů a výpočtů.
Při jedné z nich si děti například vyrobí z PET lahve vlastní srážkoměr a pomocí něho zaznamenávají, kolik vody naprší a kolik se vypaří zpět do ovzduší. Učitelé mají k dispozici přesný návod, jak srážky i výpar měřit, jaké pomůcky dětem nabídnout k výpočtu a na jaké otázky s nimi hledat odpovědi. Při jiné výzvě zase děti zkoumají vodní erozi nebo společně pečují o studánku. Všechny úkoly navazují na doporučené očekávané výstupy v průřezovém tématu Environmentální výchova.
Nadace chce tento rok vytáhnout ven opravdu všechny, proto motivuje zapojené účastníky, aby přizvali k programu i další lidi ve svém okolí. Inspiraci sdílí na facebookové skupině Školní zaHRAda, kde si členové mezi sebou vyměňují nápady, zkušenosti a pozvánky na akce.
Měsíc školních zahrad je mezinárodní iniciativa. Tisíce škol po celém světě se v tomto období přesouvají co nejčastěji ven, ať už do zahrad, parků, na hřiště či jen tak před školu. Podle organizátorů to má pozitivní vliv nejen na zdraví dětí, ale i na jejich školní výsledky. Učení venku je totiž názorné a přináší nové podněty, které pomáhají zvyšovat zájem dětí o výuku. Podle zkušeností účastníků navíc pomáhá i s integrací dětí v rámci třídního kolektivu.
Víc doma než venku
"Ve třídě máme děti s fyzickým handicapem, ADHD i cizince. Venkovní činnosti tyto rozdíly mezi dětmi na nějaký čas odstraňují. Děti dobře spolupracují, vzájemně si pomáhají, jsou pozornější a soustředěnější. Není potřeba řešit výchovné problémy a vzájemné ,hašteření‘," popisuje Hana Hrabalová z mateřské školy Podivín, která se do projektu zapojila.
Nadace Karla Komárka je členem Mezinárodní asociace školních hřišť a zahrad, která podporuje myšlenku širšího využití venkovních prostor ve výuce. Hry a výukové aktivity nadace připravuje ve spolupráci s platformou Učíme se venku. Ta vznikla v roce 2017, kdy si skupina pedagogů uvědomila, jak málo jsou dnes děti venku.
"Téměř každé druhé dítě v Česku je méně než hodinu denně venku a současná generace se stane něčím, co nazýváme indoor generation, tedy první, která bude víc pod střechou než venku," varují pedagogové na svém webu ucimesevenku.cz, kde zároveň nabízejí metodické postupy k venkovní výuce matematiky, geometrie, cizích jazyků a dalších školních předmětů.
