Odborníci v současné době pozorují nárůst počtu dětských pacientů především s vadným držením těla. "Tento trend je často spojován se změnou životního stylu, kdy se u dětí výrazně snížila fyzická aktivita a zvýšil se čas strávený sedavými činnostmi, a to nejen při sezení ve školních lavicích. V minulosti měly děti více příležitostí k přirozenému pohybu ve venkovním prostředí, ke sportování a hře," říká dětská fyzioterapeutka Michaela Mrázová z fyziocentra Kinisi.
Dnes je zkrátka častější, že děti tráví více času uvnitř, a to zejména kvůli digitálním technologiím při používání telefonů, tabletů či počítačů. Mezi nejčastější problémy, které se u dětí mohou objevit s nástupem do školy, tak patří různé projevy nesprávného držení těla.
"Například zvýšená hrudní kyfóza, což je nadměrné zakřivení hrudní páteře. Při tomto stavu jsou ramena předsunutá a lopatky odstávají od zad," říká fyzioterapeutka. Dalším častým problémem je podle ní hyperlordóza bederní páteře, která se projevuje nadměrným prohnutím v bederní oblasti spojeným s oslabením břišních svalů a vypouleným břichem.
Do ordinací chodí také víc dětí se skoliotickým držení těla, které se vyznačuje asymetrií páteře, ramen, lopatek či pánve. Na rozdíl od skoliózy však není způsobeno strukturálními změnami a obvykle lze jej korigovat správně cílenou fyzioterapií. "U těchto posturálních problémů je nezbytné zahrnout kompenzační cvičení zaměřená především na posílení hlubokých stabilizačních svalů trupu, které podporují správné držení těla," dodává odbornice.
Kompenzace dlouhé sezení
Dlouhé sezení dětí v lavicích má významný vliv na oslabení hlubokých stabilizačních svalů trupu, které jsou klíčové pro udržení správného postavení páteře a celkové stability těla. Pokud není nesprávné držení těla včas kompenzováno, může v dospělosti přispět k degenerativním onemocněním páteře.
Během přestávek by děti měly místo sezení zvolit aktivní odpočinek, například procházku po třídě nebo jednoduchá cvičení a protažení. "Po škole je ideální trávit čas aktivně venku s kamarády na hřišti nebo v parku. Doporučuje se, aby děti měly pohybové aktivity alespoň dvakrát až třikrát týdně, ať už prostřednictvím sportovních kroužků, všeobecných sportovních aktivit pro nejmenší, nebo aktivního trávení času s rodinou," říká dětská fyzioterapeutka. Rodiče by také měli zvážit, zda jejich dítě nemůže do školy i z ní ujít alespoň nějakou část pěšky.
Aktovka nebo batoh?
Důležitou součástí prevence problémů s držením těla je také vybavení, jako je správně nastavená výška židle a stolu, a použití ergonomické aktovky nebo batohu. Při výběru mezi aktovkou a batohem pro dětská záda záleží na věku a potřebách dítěte.
Pro prvňáčky je často vhodnější aktovka, která má pevnou a ergonomicky tvarovanou zádovou část, stabilní konstrukci a tvarově stálé dno. "Pro děti od třetí třídy bývá batoh praktičtější variantou, jelikož nabízí více úložného prostoru a přizpůsobivější design. Při výběru batohu je ale důležité zajistit, aby měl pevnou zádovou část, vyztužené dno, dostatečně dlouhé a široké popruhy z prodyšného materiálu a hrudní pás s kvalitní přezkou. Správné nastavení délky ramenních popruhů je klíčové pro to, aby batoh dobře seděl na zádech dítěte a nezpůsoboval přetížení," radí dětská fyzioterapeutka.
Jak má být školní taška těžká?
U aktovky i batohu je zásadní dbát na správné rozložení váhy, přičemž hmotnost nákladu by neměla překročit 10-15 % tělesné hmotnosti dítěte. Nejtěžší věci by měly být umístěny co nejblíže k zádům, aby se zajistilo optimální rozložení zátěže a snížilo se riziko přetížení páteře. Při zkoušení aktovky i batohu je doporučeno je lehce naložit, aby lépe simulovaly skutečné využití a ověřilo se, jak dobře budou sedět na zádech dítěte.
Velikost brašny by také neměla být větší než záda dítěte a horní hrana by neměla přesahovat nad ramena, a spodní hrana by neměla sahat až na hýždě, přičemž nesmí jít přes linii boků. To zajišťuje, že aktovka či batoh dobře sedí a nepůsobí nepohodlí nebo zdravotní problémy.
Přezůvky jsou také důležité
Při výběru přezůvek do školy je třeba věnovat pozornost několika klíčovým aspektům. "Obuv by měla mít správnou velikost s nadměrkem (volný prostor uvnitř boty nacházející se před a vedle prstů, pozn. red.) 9 až 12 milimetrů a šířkovou rezervou čtyři milimetry, aby se předešlo stlačování prstů a možným deformacím nohy. Důležitá je lehkost a flexibilita obuvi. Podrážka by měla být dostatečně ohebná, aby umožnila přirozený pohyb nohy při chůzi," radí Mrázová.
Nedostatečná flexibilita totiž může omezovat přirozený pohyb chodidla a vést k přetížení svalů a kloubů. "Je také zásadní, aby obuv neměla podpatek, protože chůze v obuvi s podpatkem může narušit přirozené biomechanické vzorce a přispět k potížím s držením těla a k bolestem nohou," dodává fyzioterapeutka.
U dětí s ortopedickými vadami odborníci doporučují zvolit obuv s pevnějším opatkem a anatomicky tvarovanou stélkou, které zajistí adekvátní podporu nožní klenby a stabilizaci paty.
