Život s telefonem v ruce se stal standardem a v podstatě výchozím nastavením. Někteří zástupci mladé generace jsou z moderních technologií tak unavení, že uvažují o koupi tlačítkového telefonu. Z části je za tím nostalgie, ale zároveň i touha po digitálním detoxu.
Dvaadvacetiletá Miloslava přemýšlí o tom, že si nainstaluje aplikaci, která na určitou dobu zablokuje přístup k jiným aplikacím, jako je Instagram. "Ta snadná přístupnost k té řekněme ,droze´ je největší problém. Předtím jsem si zkoušela vyndávat simku z telefonu, abych si vytvořila nějakou překážku. Vypozorovala jsem, že smartphone a sociální sítě používám dost nevědomě. Sahala jsem po něm úplně automaticky, byl to už naučený vzorec. Proto jsem si ho nejdřív začala dávat alespoň trošku dál od sebe, abych na něj hned nedosáhla, když jsem potřebovala pracovat," říká Miloslava s tím, že nad touhle problematikou hodně přemýšlí a uvědomuje si, že je třeba žít víc v přítomnosti.
"S mobilem v ruce si prostě utíkáme odpočinout na chvíli do nějakého prostoru, ale to neznamená, že by to všechno bylo jen špatně. Nacházím tam spoustu užitečných a zajímavých informací, ale ať už člověk chce nebo nechce, tak se tam zároveň porovnává s někým, kdo je zrovna na dovolené anebo dělá něco zajímavého a vy zrovna třeba nemůžete. Snažím se to nějak regulovat a hlídat, aby mi to škodilo co nejméně," dodává.
Ostražitost je namístě, i podle nedávno zveřejněného desetiletého výzkumu, který sledoval mladé dospělé v České republice v reprezentativním vzorku populace ve věku 18 až 30 let, vyplývá, že se duševní zdraví mladých lidí zhoršuje. V roce 2014 příznaky těžké deprese přiznávalo asi sedm procent lidí, v loňském roce už to podle průzkumu bylo 9,9 procenta.
Výzkumný tým vedl klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček, podle kterého jsou důležitým faktorem takto nepříznivého vývoje společenské a technologické změny, zejména vznik sociálních sítí. "Zvyšují stres a izolaci mezi mladými lidmi," uvedl Ptáček na tiskové konferenci.
Neblahý vliv digitálních technologií na vývoj malých dětí zase zdůrazňoval na dubnové konferenci S knížkou do života v Senátu. Připomněl, že právě čtení má na vývoj dětí naopak blahodárný vliv. Zvětšuje slovní zásobu, nutnou pro následné rozvíjení komunikačních schopností, fantazie a socializace. Čas strávený čtením v rodině podporuje rozvoj čtenářských dovedností dítěte. Ale také zlepšuje vzájemné vztahy a komunikaci v rodině.
Začít se čtením dětem je podle něj ideální mezi druhým až šestým rokem. Naopak doba strávená u tabletu zvyšuje pravděpodobnost poruchy pozornosti. "Jde o souběh faktorů, mezi které patří zvláště stimulační přetížení, fragmentace pozornosti, omezení zájmů, ale též cílené působení na některé neurotransmiterové systémy, které jsou v nesouladu s udržováním stabilní pozornosti," říká Ptáček. Roste tak počet dětí, u kterých se projevuje lehké vývojové opoždění, mají nízkou slovní zásobu či špatně rozumí mluvenému projevu.
Závislost a čas u obrazovek
Podle loňské mezinárodní studie Health Behaviour in School-Aged Children, je závislých na sítích už osm procent dětí. Výzkum se opakuje každé čtyři roky a zapojují se do něj české děti od 11 do 15 let, Předchozí zkoumání odhalilo jen pět procent závislých.
Děti trávící příliš mnoho času s digitálními technologiemi, jsou mimo jiné i méně empatické. "Nadužívání násilných digitálních her vede k otupělosti i v reálném životě, jak potvrzuje neurovědec prof. Manfred Spitzer. Většina fotek, které mladší dospělí pořizují, jsou již selfies. Je to sebeprezentace často hezčího já," říká psychiatr Vladimír Kmoch, který se věnuje léčbě digitálních závislostí.
Odborníci se nyní soustřeďují na to, jaké doprovodné příznaky a jevy naznačují, že čas strávený u obrazovek je příliš dlouhý, místo aby určovali pevnou maximální dobu jako dříve, kdy to byly dvě hodiny denně. To znamená, že se zaměřují na to, jak užívání sociálních sítí může negativně ovlivňovat jiné aspekty života, spíše než na samotný čas strávený před obrazovkou.
"Snažíme se jim vysvětlit, že mobil není všechno," říká čtyřicetiletá Renata, matka dvou dcer ve věku šest a osm let. Její děti mají chytrý telefon nebo tablet jako přirozenou součást zábavy ve volném čase. "Mají ale přesně vymezený čas. Když mi ale dcera večer řekne, že si dneska vlastně zapomněla ten svůj limit vyčerpat, protože si na mobil celý den nevzpomněla, jsem ráda," přiznává Renata.
Skutečnou výzvou je tedy najít rovnováhu mezi časem stráveným u obrazovky a offline aktivitami. "Vše začíná u jasných pravidel, denního řádu a pravidelného digitálního detoxu, tedy času bez mobilních technologií. Podstatné je také to, abychom šli vlastním příkladem nebo abychom oceňovali žádoucí chování. Klíčem je poskytnutí zajímavých alternativ, abychom trávili čas společně s dětmi a poskytli jim dostatek prostoru pro rozvoj různých dovedností a zájmů, které pro ně mohou být lákavější než mobilní technologie," doporučuje Ptáček.
Do přírody, nudit se a spát
K létu by měl patřit i delší čas strávený v přírodě. Podle Kmocha kontakt s přírodou rozvíjí u dětí sociální inteligenci. "Máme studii, že již po týdnu bez mobilu v zeleni jsou děti schopny lépe odečíst výraz v tváři, trénuje se tak potřebná empatie i sociální inteligence a klesá impulzivita," říká psychiatr.
Ve světě se podle něj doporučuje takzvaná green care, tedy pohyb v zeleni, zahradní nebo lesní terapie. "Má pozitivní dopad na tenzi, úzkost, snížení stresu a máme k tomu z posledních let řadu studií. Procházka zelení může výrazně snížit příznaky ADHD u dětí oproti procházce v zastavěném městě," upřesňuje Kmoch.
Děti by ale měly v létě poznat i nudu, která je pro mozek také důležitá. "Vyplaví se neurotransmitery, které nás aktivizují a pomohou nás probrat a něco tvořit. Děti by měly mít motivaci, proč se od mobilu zvednout, ať už je to síť reálných přátel, koníčky, sport, zajímavý kus města nebo park. Zajímavým počinem je například první pražské Adventure playground, dobrodružné hřiště, kde si děti mohou konstruovat prostor sami, třeba v Berlíně jsou tato hřiště běžná. V Praze 6 je pilotní provoz jen na červen, třeba se najde odvaha ho otevřít i jinde," říká Kmoch.
Přes prázdniny by si děti měly také jednoduše odpočinout. Čas strávený před obrazovkami je ale často odvádí od toho nejdůležitějšího - od spánku. "Neměl by být rušen kvůli paměti, náladě i imunitě. Je dobré mít mobil mimo ložnici, stejně tak i jiné obrazovky. Také se doporučuje nemít mobil u jídla, zdravým trendem je večeře bez mobilu," dodává psychiatr s tím, že začít se dá právě společnou večeří, u které si budou nerušeně povídat.
O závislostech na digitálních technologií píše před létem i Linka bezpečí, největší a nejdéle fungující celostátní krizová služba pro děti a mladé lidi. Instituce začátkem května zveřejnila doporučení ohledně sociálních sítí.
"Není prospěšné dětem pohyb na sociálních sítích zakazovat, ignorovat jejich existenci. Cílem je naučit se je využívat ku prospěchu a bezpečně. Zajímat se o to, co dítě na sítích sleduje, mít k nim jako rodič přístup, abych se v nich vyznal a uměl o nich s dětmi mluvit, mít přístup do jejich účtů. A ptát se dětí, koho sledují, nechat si ukázat jejich obsah, zajímat se a mluvit s nimi o tom, co se na internetu děje," píší odborníci z Linky bezpečí.
Rovněž zdůrazňují, že rodiče mohou jít příkladem i v tom, jaké profily sami sledují, jaké vkládají příspěvky, kolik času sami na sítích tráví. Nejen o prázdninách, ale po celý rok.
Doporučené chování na sociálních sítích
- Vyplácí se sledovat i obyčejné profily někoho, kdo realitu ukazuje takovou, jaká (asi) je. Doporučujeme nesledovat, co nás zneklidňuje a přispívá k duševní nepohodě.
- Dále se vyplácí stanovit si na sociální sítě určitý čas, dodržovat ho a nepřekračovat. Nesnažit se vidět a reagovat na všechno nové, co se na sítích objevilo.
- Nesledovat sítě alespoň hodinu před spaním, může znít jak otřepaná mantra. Nutno ale dodat, že to stále platí a je potřeba tuto pravdu připomínat. Modré světlo jednoduše spánku nepřeje.
- Když už se na sítích pohybujeme, je fajn dát si nějaký cíl, vědět, proč něco sledujeme, vyjádřit se i aktivně, a nejen bezmyšlenkovitě sledovat obsah.
- Vyplácí se také mít soukromé profily, do kterých pustím jen osoby, o kterých vím, že mi nebudou v komentářích ubližovat, napadat mě.
- Čas od času je také dobré si dopřát tzv. digitální detox. Na nějaký čas se od sítí odpojit, nesledovat je, nepřispívat. Stačí i víkend, kdy si člověk odpočine, má čas se věnovat příjemným aktivitám, vypustí online svět.
- Sociální sítě jsou v současné době přirozenou součástí našich životů. Tak jako v jiných oblastech je důležité se s nimi naučit zacházet bezpečně a tak, aby nám sloužily a ne nás ohrožovaly.
Zdroj: Linka bezpečí: www.linkabezpeci.cz, tel.: 116 111
