* článek vznikl na stránce smART FILM v rámci [experimentálního facebookového deníku Fakt!](http://www.facebook.com/Fakt.Aktualne), který ve spolupráci s Aktuálně.cz vydávají studenti FSS Masarykovy univerzity
Praha - Stejně jako se do hospody chodí na pivo, na filmy se chodí na Česko - slovenskou filmovou databázi (ČSFD.cz). Popularita stránky je ohromná - navštíví ji více než milion fanoušků měsíčně. Pyšným otcem je už desátý rok Slovák žijící v Praze Martin Pomothy.
Na kolik filmů týdně se podíváte?
Obvykle stihnu tři až pět, ale v létě jsem spíš venku, chodím po horách a cestuji. To vidím tak jeden až dva filmy. V zimě je to ale jiné kafe. Klidně zvládnu v sobotu tři snímky v kině a v neděli tři doma. Přes týden si je nechávám rozležet v hlavě a píšu komentáře na ČSFD.cz.
Máte nějakou slevovou či V.I.P. kartu do kin?
Nemám. Lístky si platím. Nikdo mi to nechce věřit.
Užíváte si ještě chození do kina?
Jasně, jinak bych tam nechodil. V životě bych nedělal a dělat nebudu to, co by mě nebavilo. Nikdy.
Filmů zkouknete opravdu velké množství. Nemíchají se vám dohromady?
Pouze romantické komedie se Sandrou Bullock, Jennifer Aniston a podobnými. Stejná šablona, klišé, nasazené každoročně ve stejný termín, pro stejné cílové publikum, se stejně vypadajícím plakátem. Tvůrci těchto hollywoodských jogurtů nechtějí a ani nepotřebují přijít s něčím novým. Proto nemám důvod věnovat jim větší pozornost nebo si pamatovat jména jejich režisérů.
V kinech jste doma. Jezdíte i na festivaly?
Pracovně jsem byl dvakrát v Cannes. Festivaly ale nejsou moje krédo, protože to zajímavé se většinou dostane do kin nebo vyjde na DVD. Když už bych cestoval třeba do Benátek, výlet bych spojil s návštěvou Dolomit, to by byla fajn kombinace. Letět ale na týden do Toronta, dát za to třicet nebo čtyřicet tisíc korun, to opravdu nehrozí. Na druhou stranu je atmosféra na festivalech báječná. Proto jezdím často do Karlových Varů, které jsou kousek. Zažijete tam tiskovky s tvůrci, vidíte je naživo, můžete jim položit otázku. To jsou pro filmového fanouška skvělé zážitky. Stejně tak je mnohem lepší vidět některé filmy na festivalu v kolektivním prožitku s dalšími filmovými maniaky. Když film navíc uvede jeho režisér, máte z něj úplně jiný zážitek, než s popcornovým divákem v multiplexu.
Další Psycho nebo Vertigo
Chodíte do kina sám?
Výhradně sám.
Nesdílíte rád své dojmy po představení ?
Sdílím, ale až na ČSFD.cz, kde si je přečtou stejně zanícení diváci. Navíc, bezprostředně po skončení filmu si chci utřídit myšlenky v hlavě, nechci si je nechat rozvířit a ovlivnit jiným názorem. Ani komentáře na ČSFD.cz si nečtu dřív, než film vidím sám.
Chodíte povinně na všechny novinky?
Povinně nechodím na nic. Vybírám si, ale asi méně, než člověk, co chodí do kina jednou za čas. Zajdu skoro na všechno, co není až moc předvídatelné a jasné, jak se mi bude líbit.
Na jaké filmy se do kina těšíte nejvíce?
Na filmy inovativních a originálních tvůrců jako jsou Lynch, Aronofsky nebo Fincher. Jsou to nenahraditelní tvůrci, poklady filmařského světa. Nikdo po nich už nenatočí filmy takovým způsobem a nevybere taková témata. Stejně tak jako nikdo nenatočí další Psycho nebo Vertigo. Například Ron Howard je taky špičkový režisér, ale jeho filmy nenesou tvůrčí otisk jedinečnosti. Jsou perfektně zrežírované, ale nejsou osobité.
Fyzická bolest
Proč jste se začal zajímat zrovna o filmy?
Kdysi dávno jsem chtěl být velkým kulturistou. Chodil jsem na soutěže a posiloval. Jednou mi strýc náhodou koupil časopis Cinema. Po jeho prolistování jsem do posilovny už nezavítal. Začal jsem filmy hltat jak na běžícím páse. Jezdil jsem autobusem patnáct kilometrů do nejbližší videopůjčovny a filmy si nahrával na prázdné "véháesky". Vytvářel jsem si vlastní filmotéku, která pro mě byla jako pro faráře kostel. Kazety mám ještě pořád někde ve skříni.
Míváte při projekci filmů husí kůži?
Velice rád a čím větší, tím lepší. Není ale moc filmů, které by mi ji uměly navodit. Celkově jsem hodně emocionální divák. I ve třiatřiceti mě ještě film dokáže spolehlivě dojmout k slzám.
Jaký film vás dojal naposledy?
Tygr a drak a Moulin Rouge.
Odcházíte často z kina?
Nikdy. To by bylo jako vyskočit za jízdy z vlaku.
A při jaké projekci jste trpěl a odpočítával minuty do konce?
Naposled mi fyzickou bolest způsobil letošní Barbar Conan. Nenudil jsem se, nebyl jsem nervózní, nepotřeboval jsem koukat na hodinky. Jen jsem prožíval údiv a bolest z toho, co je na mne coby divákovi pácháno. Režisér Marcus Nispel by měl řídit traktor a ne točit filmy.
Kdo je dobrý recenzent
Láká vás natočit vlastní film?
Filmařina znamená vstávat ráno v pět hodin a chodit spát ve dvě v noci. Poté hledáte deset měsíců nový námět. Za pět let zjistíte, že jste film mohl natočit lépe. To není nic pro mě. Já formuji ČSFD.cz už deset let stále k lepšímu. Můžu ji vyvíjet. Baví mě. Režiséři musí dodržovat termíny, protože je dopředu připravena kampaň do kin. Spíš mě baví pracovat na jednom díle a to stále zlepšovat.
S kým si nejraději povídáte o filmech?
S někým, kdo viděl tolik filmů jako já, má je rád a pro koho jsou stejně důležité.
A znáte někoho takového?
Celá ČSFD je o takových lidech a na nich stojí. Proto jsem ji vybudoval.
Jakého recenzenta rád čtete?
Žádného. Protože ti, kteří píší dobré recenze, přispívají i na ČSFD. Já si raději přečtu dobrou recenzi v pěti větách než na dvou stránkách.
V čem podle vás tkví umění dobře zhodnotit film?
Ve dvou parametrech. Recenzent musí mít velice dobrý přehled o filmech. Ten získá jedině sledováním filmů a v ideálním případě i čtením knížek o filmech. Jeho názor musí být důvěryhodný a poutavý. Dále musí umět svými názory zaujmout, podat je originálně. Není to ale pravidlem. Recenze Františka Fuky jsou natolik svojské a vtipné, že nemusí vůbec dávat najevo, kolik má nakoukáno. Líbí se mu i špatné filmy nebo naopak dobré ztrhá, protože na ně není naladěn, ale vždycky si to napíše tím svým chytlavým stylem. Řekne to jinak, než ostatní, a proto ho mají lidé rádi. Kamil Fila pracuje spíš s unikátním přehledem a znalostmi. Ty ho dělají top odborníkem. Naprosto odlišný styl, ale stejně kvalitní a populární výsledek.
Změnil jste někdy svůj názor na film?
Jednou se mi to stalo. Poprvé jsem film ohodnotil třemi hvězdičkami a zklamal mě, žánrově jsem čekal něco jiného a v kině mě vůbec nedostal. Podruhé jsem k němu přistupoval jinak a zjistil jsem, že je chytrý, má náboj a výborné herce. Byl to Insideman (Spojenec). Pak jsem ho přehodnotil na pět hvězdiček. Ale to je výjimka. Když hodnotím filmy na ČSFD.cz, musím si být jistý. Když nejsem, raději nehodnotím nebo nekomentuji, protože se chci podívat ještě jednou, chci si názor více vytříbit.
Pelíšky mě nebaví
Kterou předlohu byste viděl rád zfilmovanou?
Pro Českou republiku by bylo fajn, kdyby někdo jako Peter Jackson natočil krásnou fantasy o Krakonošovi.
Jaký je váš vztah k českým filmům?
V Česku jsem doma a v kině mě nebaví koukat na to, co vidím za oknem. Svěrákův Akumulátor mě kdysi nadchnul právě proto, že byl nápaditý a tak trochu fantasy. Obecně mě ale české filmy moc neuspokojují. Ne proto, že by byly zákonitě špatné, ale prostě mě nezavedou do jiného světa.
Takže Pelíšky nebo Pupendo vás nebaví?
Ne, bohužel. Ty filmy můžou mít kreativní režii, fajn herce, vtipné situace, ale zobrazují pouze všední realitu z obýváku od sousedů. To mě nebaví. Třeba film U mě dobrý se mi líbil více díky originálnímu prostředí lodiček na Vltavě a krimi zápletce. Film pro mě musí být výletem do zajímavého prostředí, za poznáváním zajímavých lidí a jejich životů. Na sousedy v kině nejsem zvědavý. A pochopte taky, že jsem vyrůstal na Nekonečném příběhu, který v té době celosvětově reprezentoval žánr fantasy nebo na Mlčení jehňátek, které je dodnes možná nejlepším psychothrillerem všech dob. Čím mě má teď, jako dospělého a tedy náročnějšího diváka, nadchnout současné české filmy?
Na ČSFD.cz je v žebříčku nejoblíbenějších filmů na prvním místě Vykoupení z věznice Shawshank. Proč myslíte, že se lidem líbí?
Shawshank si stejně jako Forrest Gump nehraje na nic složitého. Je příjemně sofistikovaný, humanitní, lidský, s jednoduchý příběhem pochopitelným pro každého. Je o svobodě a přátelství, těch nejzákladnějších lidských hodnotách. Když je máme, dělají nás dobrými lidmi. Po zhlédnutí filmu chcete dělat dobro. Proto je Shawshank tak oblíbený.
Byl jste nadšený filmový divák, poté jste založil ČSFD.cz. Jak se z koníčku stane práce?
Byl jsem nadšený filmový divák, založil jsem ČSFD.cz a pořád tím nadšeným filmovým divákem zůstávám. ČSFD.cz pro mne nikdy nebude práce.
