David Vávra v Austrálii a zemi Pána prstenů. Nové Šumné stopy odhalí Čechy v exilu

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
31. 5. 2019 9:00
Architekt David Vávra a režisér Radovan Lipus se vydali do Austrálie a na Nový Zéland v rámci série Šumné stopy zmapovat dobrodružné osudy českých rodáků. První ze svých pěti osobitých svědectví zprostředkují divákům České televize v pátek 31. května.
David Vávra v Austrálii a zemi Pána prstenů. Nové Šumné stopy odhalí Čechy v exilu | Video: Česká televize

Čeští rodáci utekli na druhou stranu polokoule kvůli nacistické okupaci a později invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Během těchto emigračních vln se do Oceánie dostalo okolo 5536 osob. Většina z nich přijela do země protinožců bez znalosti jazyka, finančních prostředků a jakýchkoliv kontaktů.

"Je neuvěřitelné, s jakým nuzným vybavením jeli vstříc svobodě, a o to obdivuhodnější je, jak se nakonec dokázali prosadit a jaký odkaz v cizině zanechali. Je to důkaz obrovského talentu a silné vůle," říká režisér Šumných stop Radovan Lipus.

V roce 1948 měli čeští emigranti v Austrálii poprvé v historii otevřené hranice i možnost získat pracovní povolení. Politika byla ale vůči imigrantům stále přísná, pracovní povolení šlo získat jen v případě, měl-li cizinec za sebou rok dobrovolných prací a absolvované kurzy angličtiny. Mnohé české osobnosti tak po příjezdu pracovaly na stavbě anebo železnicích.

Česká jména v Perthu i Tasmánii

David Vávra a Radovan Lipus začali svou cestu v Austrálii ve městě Perth. Tam v minulosti emigrovali například architekt a výtvarník Josef Kučík, antropolog Jiří Chaloupka či architekt a designér Ernest Korner. 

"Velmi nás překvapila ochota lidí a potomků osobností, ve všem nám vycházeli vstříc. Když jsme potřebovali natáčet v interiéru jejich domu, pustili nás dovnitř a nechali nás tam, dokud jsme neměli vše, co jsme potřebovali," říká David Vávra. 

"Při natáčení nám pomáhali krajané a ministerstvo zahraničních center," říká David Vávra.
"Při natáčení nám pomáhali krajané a ministerstvo zahraničních center," říká David Vávra. | Foto: Česká televize

Šumné české stopy tvůrci vypátrali i v Melbournu, kde zmapovali působení rodáka z Hradce Králové Alexe Jelínka, nadaného, svobodomyslného a pracovitého architekta, který v roce 1948 s kamarádem utekl do Oceánie přes Německo.

"Jelínek se v daný okamžik věnoval tomu, co ho opravdu bavilo, a to si myslím, že je tím hlavním poselstvím do dnešních dnů, kdy chce každý jen něco urvat a touží po prestiži. Jít za svým ideálem v daný okamžik, to je to cenné," vysvětluje Vávra odkaz Jelínka. 

V Tasmánii se dobrodruzi vydali po stopách podnikatele Josefa Chromého, který ve svých 72 letech vyhrál cenu za nejlepší Chardonnay světa. Dnes má v Austrálii vlastní zábavní park, kam se sjíždí lidé z širokého okolí.

Nová a nová jména

Na Novém Zélandu dobrodruzi pátrali hlavně po odkazu Heinricha Kulky, který byl věrným asistentem architekta Adolfa Loose. Kulka svému dvornímu architektovi pomáhal v tehdejším Československu budovat významné stavby v Plzni a Jablonci.

"Přišel na Zéland s ničím, ale díky svým evropským zkušenostem dokázal nabídnout něco nového a dnes je považován za zakladatele novozélandské architektury," říká ke Kulkovi Lipus.

Osudy všech zmíněných a mnoha dalších osobností zachytili tvůrci celkem v pěti dílech. Už dnes ale litují, že jich nemohlo být více. "Řadu jmen jsme kvůli času ani nezmínili, jako například architekta Ferola Medka, který se podílel na dostavbě opery v Sydney, anebo architekta Milestona, který do Austrálie utekl před Hitlerem. Objevovala se stále nová a nová jména, která by si zasloužila samotný díl, a že by jich byla spousta," dodává Lipus.

66 Šumných měst a stop

David Vávra a Radovan Lipus začali s natáčením dokumentárního šumného cyklu v roce 1995. Ve svém prvním pořadu se zaměřili na moderní architekturu českých měst. Do roku 2008 se jim podařilo natočit 66 dílů.

Šumné stopy pokračují v dokumentaci českých osobností a odkazů v oblasti architektury a designu, tentokrát však v zahraničí. "Je to opožděná splátka dluhu, který vůči našim krajanům v zahraničí máme. Tito lidé dokázali úžasné věci, přesto o nich nikde není žádná zmínka," říká Vávra. 

Tvůrci by chtěli natočit stejný počet dílů, jako tomu bylo u Šumných měst. "Už se blížíme ke konci, zbývají nám dva roky, rádi bychom zmapovali Ukrajinu, Švýcarsko a Slovensko," vysvětluje Vávra s Lipusem. První z pěti dílů uvede ČT art v pátek 31. května.

Podívejte se také na video: Doufal jsem, že bude bojovat, ale bez vůdců bojovat nejde, Dubček a spol. nás zradili, říká Hutka

Když se Dubček vrátil z Moskvy, zlikvidoval energii, kterou národ měl, pak přišla deprese, popisuje dění v srpnu roku 1968 písničkář Jaroslav Hutka. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 14 minutami

Síť Vodafone v Česku postihl výpadek, služby už jsou ale obnoveny

Síť Vodafone v Česku ve čtvrtek odpoledne postihl výpadek služeb. Podle vyjádření Vodafonu na Twitteru se už ale podařilo služby obnovit. Výpadek se týkal hovorů, mobilních dat, pevné sítě i televize. Na problémy upozornil server iDNES.cz. Kterých regionů a kolika zákazníků se výpadek dotkl, operátor ani několik hodin od začátku problémů neupřesnil.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Hospodářská komora: Povinný prodej českých potravin je protiprávní

Povinný podíl až 85 procent českých potravin v obchodech, navrhovaný některými poslanci, odporuje podle Hospodářské komory ČR evropskému právu. Proti návrhu se staví také Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle kterého by to vedlo ke zdražování a snížení kvality zboží. Sněmovna se bude možná novelou zákona o potravinách zabývat v příštích dnech ve třetím čtení. Sněmovní zemědělský výbor ale již dříve doporučil vrátit návrh do debaty ve druhém čtení.

Pozměňovací návrh zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech předložila skupina dvou desítek poslanců napříč politickým spektrem. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Hospodářská komora to označila za nepřípustný zásah do podnikání.

"Smlouva o fungování Evropské unie v článku 34 jasně uvádí, že množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. Předložený návrh jasně porušuje pravidla jednotného trhu Evropské unie," sdělil prezident komory Vladimír Dlouhý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy