Česko je v Evropě suverénní velmocí ve výskytu nakažených klíšťat. Do jejich infekční "výbavy" patří viry, bakterie i paraziti, kteří mohou snadno infikovat člověka i zvířata.

Kromě boreliózy a klíšťové encefalitidy tak můžete dostat i méně známé choroby, jako je anaplasmóza, babesióza, ricketsióza nebo krymsko-konžská hemoragická horečka. (Na konci textu: NÁVOD, JAK SPRÁVNĚ VYTÁHNOUT KLÍŠTĚ).

Nejčastější způsoby nákazy

Počet infikovaných klíšťat v celé Evropě roste a tím i počet onemocnění, která každoročně způsobí. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte, ale i při odstraňování klíšťat ze psů a koček. Rizikové může být v některých případech také pití nepasterizovaného mléka.

K onemocnění nejznámějšími nemocemi - lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou - však ani zakousnuté klíště nepotřebujeme. K přenosu stačí třeba i "neviditelná" bílá larva či štípnutí od komára nebo jiného hmyzu. Před několika lety vědci dokonce upozornili na možnou souvislost mezi boreliózou a autismem.

Účinnější než se dodatečně zbavovat klíštěte je proto ochrana před nemocemi, které přenáší.

Klíšťová encefalitida může skončit smrtí

Za vše mluví zkušenosti ze sousedního Rakouska, kde počet lidí infikovaných klíšťovou encefalitidou nepřesáhne 100 za celý rok. Přitom se jedná o zemi, která je s Českou republikou srovnatelná co do počtu obyvatel, teplotního pásma i oblastí s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy.

Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě je v ČR na úrovni pouhé pětiny obyvatelstva, což je nedostačující. Zásadní snížení výskytu klíšťové encefalitidy v české populaci se dá očekávat až za situace, kdy je očkováno 40 % obyvatel.

Toto závažné infekční virové onemocnění přitom může skončit trvalými následky nebo dokonce smrtí. Ochranou je očkování. A to i přes to, že se mezi lidmi traduje mnoho "zaručených" obav a negativních případů při vakcinaci. Lidé dávají častěji očkovat děti, i když u nich má případná nákaza paradoxně většinou lehký průběh, kdežto dospělé může vyřadit z běžného života.

Riziko encefalitidy roste s věkem

Zejména u starších pacientů může mít toto onemocnění závažný průběh. S rostoucím věkem se totiž zvyšuje pravděpodobnost vážných zdravotních následků.

"Čtvrtina nemocných má po prodělání závažné formy klíšťové encefalitidy trvalé následky. Patří mezi ně například chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, koncentrace a paměti, nespavost, deprese, obrna končetin, hluchota nebo poruchy hybnosti," upozorňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar z centra Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Jak vytáhnout klíště?

Zásady jsou jednoduché - znehybnění, dezinfekce, usmrcení a neškodné odstranění.

1. Nenatírat mýdlem, olejem ani mastí. Ideální je potřít klíště dezinfekčním prostředkem, který parazita paralyzuje.
2. Klíště vytáhněte pinzetou, kleštičkami na klíště nebo speciální kartou, kterou ho uchopíte co nejblíže kůži a kývavými pohyby pomalu vyvikláte. Šroubování po nebo proti směru hodinových ručiček je špatně.
3. Ranku po vytažení klíštěte ihned dezinfikujte.
4. Nepanikařte, pokud vám po odstranění klíštěte zůstanou v kůži kusadla. Infekce probíhá již ve chvíli, kdy klíště začne sát krev a vypouštět sliny do rány. V samotných kusadlech však nákaza není. Tělo si s nimi poradí podobně jako s třískou.
5. Pokud chcete vědět, zda bylo vaše klíště infekční a hrozí vám přenos nákazy, odešlete klíště do laboratoře na vyšetření.

Pamatujte, že čím dříve přisáté klíště odstraníte, tím výrazněji minimalizujete jeho negativní dopad na lidské zdraví.