Útulky psi zaplnili například v období po pandemii koronaviru. Podle Nadace na ochranu zvířat někteří lidé podlehli momentální situaci, kdy se vzhledem k práci z domova dokázali o psa starat. Pak se ale jejich životy vrátily do zajetých kolejí. "Při pořizování psa je důležité si uvědomit, že je to závazek na 10 až 15 let. Je nutné hledět do budoucnosti a ptát se, jak se za tu dobu může náš život změnit a zda se o psa zvládneme postarat nebo mu přinejhorším zajistit další kvalitní život," říká ředitelka nadace Eva Marlene Hodek.
Majitelé také často neodhadnou svou finanční situaci nebo si ke svému stylu života zvolí nevhodné plemeno. "Mnoho zájemců vybírá psy podle vzhledu, neuvědomují si povahové založení a původní účel daného plemene, pak se často stává, že povaha psa a životní styl majitele nejsou kompatibilní," vysvětluje Hodek.
Jak správně vybrat psa
Při pořizování čtyřnohého přítele by měl budoucí majitel hledět na historii jeho rodu, potřeby a temperament. Stěžejní je vybírat si mezi těmi plemeny, která se budou hodit do životního stylu rodiny a nebudou příliš omezená v pohybu. "Existuje přes 400 různých plemen psů, každý si může vybrat to vhodné. Pořídit si huskyho nebo ohaře do centra velkoměsta není dobrý nápad," zdůrazňuje nadace.
Dalším krokem je pak návštěva osvědčené a prověřené chovatelské stanice, kde se lidé mohou podívat na prostředí, v němž psi žijí. Vždy by měla být přítomná matka štěňat. "Nedoporučujeme brát psy, kde je sice podle vzhledu zřejmé plemeno, ale chovná stanice nemá ke štěněti průkaz původu. Často tímto způsobem nabízí psy množírny, které zajímá jen výdělek a nestarají se o zdravotní stav a životní pohodu svých psů. Peníze, které ušetříte za pořizovací cenu štěněte, se mohou hned během prvního roku rozplynout za veterinární péči," upozorňuje Hodek.
Podle evropské normy může štěně od matky odejít nejdříve ve stáří 50 dnů. Jejich pátý týden v životě je přitom stěžejní pro socializaci, zvykání si na lidskou společnost i jiné psy. Nový majitel podle Hodek nesmí podcenit základní socializaci a výchovu mladého psa, obzvlášť v případech, kdy si vybere náročnější plemeno nebo jedince.
"Stává se pak, že v období puberty je mladý pes nezvladatelný a majitel se ho raději vzdá, než aby věnoval energii a čas důsledné výchově pod vedením kvalitních trenérů," myslí si ředitelka nadace. Bez ohledu na stáří štěněte by měl majitel u chovatele trvat na průkazu s razítky o očkování a dvojím odčervení.
"Útulkáči" dokážou být vděční a milující
Pokud budoucí majitel netrvá na čistokrevném nebo konkrétním plemeni, měl by hledat v tuzemských útulcích. Podle Evy Marlene Hodek je v takových zařízeních velké množství psů a jiných zvířat, která budou vděčná za nový domov. "Raději adoptujte, než abyste si koupili psa bez průkazu původu, což představuje podporu nekontrolovaného množení i problémových chovů, které nejsou evidovány a kontrolovány. Při dobrém výběru jsou 'útulkáči' vděční, věrní, milující, úžasní společníci a životní parťáci," vyzdvihuje.
Stejně jako při pořizování psa od chovatele i v útulku by se zájemci měli ptát na otázky spojené s charakterem, povahou a minulostí daného plemene. Důležité jsou i dovednosti psa a dosavadní chovatelské zkušenosti budoucího pána.
"Je třeba počítat i s tím, že socializace, výchova a výcvik psa z útulku může být náročnější a vyžadovat více času. Někdy je potřeba přivolat na pomoc profesionála, dobrého trenéra, který u psa zpracuje dřívější negativní zážitky. Ty často způsobují špatně zavedené či narušené sociální vzorce chování a jsou spouštěčem nečekaných reakcí na některé životní situace. Záleží samozřejmě na stáří a předchozích životních zkušenostech konkrétního psa," přibližuje ochránkyně zvířat.
Podle průzkumu, který nadace vedla mezi útulky, zůstává jen zlomek psů v zařízeních trvale. "Jsou z nějakého důvodu neumístitelní. Mají buď závažné zdravotní problémy, případně jsou agresivní," dodává Hodek. Jako jeden ze systémových problémů při navrácení psa z útulku původnímu majiteli pak útulky zmiňují absenci centrálního registru.
"V Česku je sice povinnost psy značit, ale už ne registrovat, neboť stále nemáme Centrální registr psů, což by navracení psa majiteli velmi usnadnilo. Psi, kteří se dostanou do útulku a mají čip, ve většině případů nejsou registrovaní a majitele stejně není možné dohledat. Útulek Doksy dává za příklad situaci, kdy šel pes z ruky do ruky a byl pod více majiteli v různých registrech. Tím bylo obtížné dohledat současného majitele," uvádí nadace.
Podívejte se v galerii na momentálně nejroztomilejší "útulkáče" Česka.
