Campi Flegrei, neboli Flegrejská pole, oblast posetá desítkami kráterů, v letošním roce znovu poutá pozornost, protože se země v centru kaldery neustále zvedá.
"Od roku 2005 se oblast kolem Pozzuoli zvedla asi o 1,4 metru. To ukazuje, že systém je pod tlakem," vysvětluje vulkanolog Lukáš Krmíček z Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity v Brně. Podobná deformace terénu přitom historicky předcházela erupci Monte Nuovo v roce 1538, kdy se během několika dní vytvořil nový sopečný kopec a změnil pobřeží Tyrhénského moře.
Od té doby panoval relativní klid - možná klid před bouří. Poslední roky totiž ukazují, že síly, které se v hlubinách pod kalderou ukrývají, se začínají pozvolna probouzet. Roste také intenzita jevů, které souvisí s měnícím se tlakem v podpovrchových strukturách.
Rekordní rok otřesů
Co se pod Campi Flegrei neboli Flegrejskými poli odehrává, se povedlo zmapovat vědcům ze Stanfordské univerzity. Díky modelu umělé inteligence odhalili, že mezi lety 2022 až 2025 tady proběhlo víc než 54 tisíc zemětřesení - tři čtvrtiny z nich přitom zůstaly nepovšimnuty. "Kaldera Campi Flegrei je dlouhodobě v období neklidu. Letos v červnu jsme zaznamenali i zemětřesení o magnitudu 4,6, největší za posledních čtyřicet let," podotýká Krmíček.
Vědci zároveň objevili tenký, ostrý zlom ve tvaru prstence, který se táhne od pobřeží hluboko do nitra kaldery. Tuto geologickou strukturu, která by mohla vyvolat zemětřesení o hodnotě pět magnitud, se přitom dosud žádnými jinými metodami zachytit nepodařilo.
"Dosud jsme neměli dostatečně detailní obraz o tom, jak se kaldera deformuje. Teprve AI odhalila, že otřesy kopírují jasně organizovanou strukturu související s tvarem kaldery. To je důležité, protože nám to umožňuje lépe odhadovat, jak silná zemětřesení mohou vzniknout a kde je systém nejvíc namáhaný," popisuje Krmíček. Dva významné zlomy se podle studie sbíhají právě pod Pozzuoli, tedy v oblasti, kde je zvedání půdy nejsilnější.
Vulkanická oblast, která nikdy úplně nespala
Přestože aktivita narůstá, experti opakovaně zdůrazňují, že bezprostřední erupce nehrozí. To ale neznamená, že je oblast bezpečná. Zemětřesení s magnitudou kolem čtyři až pět může v hustě obydlené oblasti napáchat rozsáhlé škody. Uvnitř kaldery žije přes 360 tisíc lidí, v širší oblasti pak kolem 1,5 milionu. Pozzuoli si navíc dobře pamatuje 80. léta minulého století, kdy se musely kvůli otřesům evakuovat na desítky tisíc obyvatel.
"Studie neukazuje žádné přesvědčivé známky stoupajícího magmatu. Většina otřesů je mělká a souvisí s pohybem hydrotermálních fluid, tedy páry, vody a horkých plynů," shrnuje Krmíček. "V tuto chvíli je nejpravděpodobnějším rizikem silnější zemětřesení, nikoli bezprostřední erupce. Současné deformace nejsou typické pro situaci krátce před výbuchem. Nové metody využívající umělou inteligenci ale výrazně zlepšují sledování kaldery a mohou zásadně přispět k včasnému varování," dodává závěrem.
Nástroj AI by navíc mohl být užitečný i u dalších sopek, u kterých v poslední době dochází k nárůstu seismické aktivity. Jedním z takových míst je například Santorini v Řecku.
