Zachovejte interiéry Kongresového centra, neodehrávaly se tam jen sjezdy KSČ, vyzývá sdružení

Kongresové centrum Praha
Na projektu se podílel tým z Vojenského projektového ústavu: Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaňek a Josef Karlík. Údajně se inspirovali kongresovým centrem v Hamburku.
Stavba zabírá plochu o rozloze 34 800 metrů čtverečních. Pojme kolem 10 tisíc lidí, přičemž do největšího kongresového sálu se jich vejde zhruba 2500.
Budova byla slavnostně otevřena 2. dubna 1981. Dobový tisk ji chválil jako symbol socialismu.
Kromě sjezdů KSČ se Palác kultury běžně otevíral i veřejnosti. Pravidelně se zde konaly programy pro děti a koncerty. V roce 1987 to byl například Rockfest – festival rockových kapel.
Foto: Jakub Plíhal
Petra Jansová Jakub Plíhal Petra Jansová, Jakub Plíhal
19. 9. 2016 8:30
Kromě sjezdů KSČ se zde konala celá řada akcí pro veřejnost, v roce 1987 například festival rockových kapel Rockfest. Výhled na Prahu z Kongresového centra si postupně vychutnali nejenom Gustav Husák nebo Miloš Jakeš, ale i Václav Havel, dalajláma a Barack Obama. Občanské sdružení Kruh chce v rámci Dne architektury upozornit na stavbu samotnou, ale i na potřebu zachovat autentické interiéry bývalého Paláce kultury.

Kongresové centrum čekají v nejbližších letech zásahy většího či menšího charakteru. Občanské sdružení Kruh chce v rámci Dne architektury upozornit, že interiéry této stavby jsou důležitým svědectvím o dobové architektuře a neměly by se zničit.

"V současnosti u nás probíhají necitlivé zásahy nejen do interiérů staveb z období socialismu," říká historik architektury Miroslav Pavel. Upozornil také, že k prvním razantním přestavbám či demolicím docházelo zejména v euforických porevolučních letech.

"Mnoho staveb z let 1945 až 1989 se díky autorskému řešení stavby od celku po nejmenší detaily (včetně interiérů) těší obrovskému zájmu odborníků, a to i v zahraničí. Patří k nim například budova velvyslanectví České republiky v Berlíně, hotel Thermal v Karlových Varech a další stavby manželů Machoninových, stavby vizionářského architekta Karla Pragera či projekty progresivní skupiny SIAL," vysvětluje Pavel, proč by bylo dobré zachovat původní řešení.

Zmiňovaný hotel Thermal v Karlových Varech nebo televizní vysílač na Ještědu architekta Karla Hubáčka považuje za unikátní umělecká díla a upozorňuje na to, že kromě samotných autorů se na jejich řešení podílela řada výborných českých výtvarníků a umělců. Právě to je patrné i v Kongresovém centru, pro které byly na míru vytvořeny například skleněné povrchy a závěsná svítidla.

"Pro mnohé stále problematicky přijímanou architektonickou produkci z období let socialismu považujeme za důležitého svědka doby. Neměla by být neuváženě ničena její celistvost a formální výraz. Kongresové centrum v 80. letech sloužilo i jako místo s nabídkou kulturních akcí dostupných veřejnosti a určitě je místem, které může v budoucnu ještě více oživit i přilehlou čtvrť," konstatoval Pavel.

 

Právě se děje

Další zprávy