Nová vize pro Transgas? Studentka navrhla jeho revitalizaci a do budovy umístila muzeum architektury

Petra Jansová Petra Jansová
6. 2. 2018 12:01
Na konci loňského roku Ministerstvo kultury rozhodlo, že soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude památkou. Současný majitel tak může komplex staveb ze 70. let zbourat a postavit na jeho místě nové domy. Studentka architektury se přesto v rámci studijní stáže na univerzitě v Lublani pokusila brutalistní budovu zachovat a najít pro ni nové využití.
Foto: Dominika Dašková

Dominika Dašková vnímá Transgas jako jeden z nejlepších příkladů brutalistní architektury, nejen v jeho samotné stavbě, ale i jeho urbanistickým řešením. A proto se během studijního programu Erasmus v Lublani snažila najít způsob, jak tuto unikátní budovu zachovat. Na její snahu upozornil spolek A489 na svém Facebooku.

"Z pozice studentky architektury bylo mým cílem ukázat nejlepší možné řešení. Představit spíše takovou vizi toho, co by také mohlo být. Je to protiklad k zamýšlenému záměru, jímž je demolice. Myslím, že pokud by se naše společnost shodla na záměru zachovat Transgas, cesta k financování renovace by se našla," přibližuje Dašková.

Budovu by po stavebních úpravách využila například jako muzeum architektury druhé poloviny dvacátého století, protože pro českou společnost je podle ní problematické najít architektonické hodnoty v architektuře té doby. 

"Snadno chápeme kulturní hodnotu barokního kostela, ale těžko vidíme hodnotu ve stavbách, které možná mohou být i mladší než my sami. Muzeum architektury, symbolicky umístěné právě v budově Transgasu, by ukázalo široké veřejnosti, v čem hodnota této architektury spočívá. Bylo by pak snad jednodušší umět tyto hodnoty v architektuře dvacátého století nalézt a také nalézt odvahu tyto budovy chránit pro budoucí generace," říká.

Projekt vznikl pod vedením slovinské architektky a přední odbornice na rekonstrukce Maruši Zorecové, která je zastánkyní názoru, že architekti musí být aktivní a snažit se získat památkovou ochranu pro stavby vysoké architektonické hodnoty.

Proto zadáním seminární práce bylo navrhnout renovaci budovy, která je buď nepovšimnutá, nebo přímo ohrožená. Transgas podle Daškové stejně jako celá řada zahraničních odborníků vnímá slovinská architektka jako významnou brutalistní architekturu, kterou je potřeba zachovat.

Studentka svoji koncepci na začátku konzultovala i s architektem Janem Aulickým, jedním z autorů ceněného komplexu. "Pan Aulický viděl můj projekt v podobě, v které ho nyní můžete vidět vy. Reagoval slovy, že by to byla krása. Nejvíce ho těší hlavně trvající zájem o Transgas," dodává.

Jako priority si Dašková určila zachovat autentické materiály brutalistní architektury. Navrhla ponechat fasádu a renovovat ji pouze tam, kde je to nezbytné. Naopak interiéry podle ní nabízejí díky výjimečné konstrukci neobvyklou otevřenost a flexibilitu.

"Budova dispečinku má nosnou konstrukci ocelových nosníků v obvodovém plášti. To umožňuje odstranění stávajících nenosných příček v interiéru a uvolnění podlaží pro účely otevřené a flexibilní výstavní síně," přibližuje svůj koncept. 

Značnou flexibilitu půdorysů nabízí i dvě administrativní věže. Speciální konstrukce umožňuje každé druhé podlaží mít zcela volné bez jakýchkoliv konstrukcí. 

K oživení veřejného prostoru a jeho zapojení do života města navrhuje Dašková využít parter pro služby a obchody, tak jako to bývalo v minulosti.

"V současnosti nejsou v přízemí žádné služby ani obchody. Ty zde ovšem bývaly a v této době byl parter živou součástí města. V případě renovace by jistě měla být značná část parteru pro služby a obchody vyhrazena. Pokud by se navíc přinesl do tohoto místa nový kulturní program v podobě muzea architektury, mohl by být parter využíván pro venkovní expozice a instalace," uzavírá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy