Nová vize pro Transgas? Studentka navrhla jeho revitalizaci a do budovy umístila muzeum architektury

Petra Jansová Petra Jansová
6. 2. 2018 12:01
Na konci loňského roku Ministerstvo kultury rozhodlo, že soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude památkou. Současný majitel tak může komplex staveb ze 70. let zbourat a postavit na jeho místě nové domy. Studentka architektury se přesto v rámci studijní stáže na univerzitě v Lublani pokusila brutalistní budovu zachovat a najít pro ni nové využití.
Foto: Dominika Dašková

Dominika Dašková vnímá Transgas jako jeden z nejlepších příkladů brutalistní architektury, nejen v jeho samotné stavbě, ale i jeho urbanistickým řešením. A proto se během studijního programu Erasmus v Lublani snažila najít způsob, jak tuto unikátní budovu zachovat. Na její snahu upozornil spolek A489 na svém Facebooku.

"Z pozice studentky architektury bylo mým cílem ukázat nejlepší možné řešení. Představit spíše takovou vizi toho, co by také mohlo být. Je to protiklad k zamýšlenému záměru, jímž je demolice. Myslím, že pokud by se naše společnost shodla na záměru zachovat Transgas, cesta k financování renovace by se našla," přibližuje Dašková.

Budovu by po stavebních úpravách využila například jako muzeum architektury druhé poloviny dvacátého století, protože pro českou společnost je podle ní problematické najít architektonické hodnoty v architektuře té doby. 

"Snadno chápeme kulturní hodnotu barokního kostela, ale těžko vidíme hodnotu ve stavbách, které možná mohou být i mladší než my sami. Muzeum architektury, symbolicky umístěné právě v budově Transgasu, by ukázalo široké veřejnosti, v čem hodnota této architektury spočívá. Bylo by pak snad jednodušší umět tyto hodnoty v architektuře dvacátého století nalézt a také nalézt odvahu tyto budovy chránit pro budoucí generace," říká.

Projekt vznikl pod vedením slovinské architektky a přední odbornice na rekonstrukce Maruši Zorecové, která je zastánkyní názoru, že architekti musí být aktivní a snažit se získat památkovou ochranu pro stavby vysoké architektonické hodnoty.

Proto zadáním seminární práce bylo navrhnout renovaci budovy, která je buď nepovšimnutá, nebo přímo ohrožená. Transgas podle Daškové stejně jako celá řada zahraničních odborníků vnímá slovinská architektka jako významnou brutalistní architekturu, kterou je potřeba zachovat.

Studentka svoji koncepci na začátku konzultovala i s architektem Janem Aulickým, jedním z autorů ceněného komplexu. "Pan Aulický viděl můj projekt v podobě, v které ho nyní můžete vidět vy. Reagoval slovy, že by to byla krása. Nejvíce ho těší hlavně trvající zájem o Transgas," dodává.

Jako priority si Dašková určila zachovat autentické materiály brutalistní architektury. Navrhla ponechat fasádu a renovovat ji pouze tam, kde je to nezbytné. Naopak interiéry podle ní nabízejí díky výjimečné konstrukci neobvyklou otevřenost a flexibilitu.

"Budova dispečinku má nosnou konstrukci ocelových nosníků v obvodovém plášti. To umožňuje odstranění stávajících nenosných příček v interiéru a uvolnění podlaží pro účely otevřené a flexibilní výstavní síně," přibližuje svůj koncept. 

Značnou flexibilitu půdorysů nabízí i dvě administrativní věže. Speciální konstrukce umožňuje každé druhé podlaží mít zcela volné bez jakýchkoliv konstrukcí. 

K oživení veřejného prostoru a jeho zapojení do života města navrhuje Dašková využít parter pro služby a obchody, tak jako to bývalo v minulosti.

"V současnosti nejsou v přízemí žádné služby ani obchody. Ty zde ovšem bývaly a v této době byl parter živou součástí města. V případě renovace by jistě měla být značná část parteru pro služby a obchody vyhrazena. Pokud by se navíc přinesl do tohoto místa nový kulturní program v podobě muzea architektury, mohl by být parter využíván pro venkovní expozice a instalace," uzavírá.

 

Právě se děje

před 47 minutami

V Praze bude sídlit středoevropský projekt na výzkum dezinformací

V Praze bude sídlit středoevropský projekt, který se zaměřuje na výzkum dezinformací. Vybrala ho Evropská komise a bude jedním z osmi stejně orientovaných středisek v Evropské unii, sdělila mluvčí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Andrea Vondráková. Odborníci z ČVUT a Univerzity Karlovy podle ní program povedou.

Středisko bude součástí evropského projektu, který bojuje s dezinformacemi. Regionální centra mají hledat způsoby odhalování a šíření dezinformací, jejich vliv na populaci a vytvářet metodiku i pro veřejné instituce. Chtějí k tomu spojit společensko-vědní a technický výzkum. Cílem je například zjišťování zkreslených informací pomocí umělé inteligence či posilování digitální a mediální gramotnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy