Před šesti lety odjeli Martina a Lukáš Černých z Prahy na indonéský ostrov Bali. Roční dovolená se jim ale tak trochu protáhla a oni se na Bali usadili natrvalo. A místo odpočinku a relaxování staví domy, z odpadu nalezeného na pláži pak vyrábí doplňky.
Budují také místo nazvané Joshua District. Jde o pět domů postavených z přepravních kontejnerů, v nichž nabízí ubytování, restauraci, galerii, dílny a také obchod.
"O stavění z lodních kontejnerů jsme uvažovali už v minulosti. Chtěli jsme z nich vytvořit mobilní kadeřnický salon, se kterým bychom jezdili po Evropě. Nápad jsme nerealizovali, ale zůstal mi viset v hlavě," vypráví Lukáš Černý.
První realizace na Bali přišla díky Petrovi Vančurovi a také díky tomu, že spolu s manželkou našli ideální místo - asi 13 kilometrů od městečka Canggu, z jedné strany s výhledem do rýžových plantáží, z druhé pak s výhledem na oceán.
Dostat se ke kontejnerům nebylo vzhledem k nedalekým přístavům obtížné. Nejtěžší byla první zakázka. "Vyrazil jsem tehdy s dvěma sty tisíci v tašce sám večer do přístavu. Všechno klaplo, ale zpětně jsem si říkal, že to nebylo zrovna chytré. Od těch dob spolu obchodujeme dál," dodává Černý.
Lukáš má na starosti stavební práce, Martina interiér. Po dokončení zakázky se o dům starají dál. "Našimi klienty jsou převážně Češi, kteří na Bali jezdí tak dvakrát do roka a mezitím ho pronajímají," dodávají manželé.
Základem každého domu jsou obří kontejnery. Finální exteriérové i interiérové provedení se odvíjí od požadavku konkrétního klienta. Nicméně všechny domy se snaží projektovat tak, aby byl co nejvíce propojen interiér s exteriérem. Stavba trvá zhruba osm měsíců.
A kromě rychlosti výstavby mají kontejnery podle Černých samozřejmě i řadu dalších výhod. "Jde o samostatnou uzavřenou kostku v kovové konstrukci, která se během zemětřesení nebo tsunami maximálně převalí, ale nesesype se na vás jako běžný dům z cihel," přibližuje výhody Lukáš.
Zevnitř jsou stěny kontejneru obloženy sádrokartonem, zvnějšku buď dřevem, nebo rákosem. To už záleží na požadavku konkrétního klienta. "Střecha kontejneru je dvojitá, takže s tou už nic neděláme. V některých případech jsme ji zatravnili," říká dále.
Po krušných začátcích se jim podařilo vytvořit si spolehlivý tým. "Sem tam samozřejmě k nějaké chybě dojde, ale to se stává i tady v Česku," dodává Lukáš.
Bali po šesti letech považují za svůj domov. Cítí se zde svobodně. "Můžete parkovat, kde chcete, kouřit, kde chcete. Nepotřebujete se líčit, nepotřebujete vlastně ani oblečení," vysvětluje Martina.
Ta se kromě zařizování interiérů zabývá i výrobou různých doplňků, ať už z věcí, které na pláž vyplaví moře, nebo třeba z betonu. "Naučila jsem se míchat a odlívat věci z betonu. Lidé docela koukají, když jim řeknu, že jsem původně kadeřnice, a vidí mě, jak pracuji s betonem," říká Martina Černá.
Jednou ze základních myšlenek celého projektu je recyklace a ekologie. S tou má Bali i celá Asie velký problém, místní obyvatelé slovo recyklace téměř vůbec neznají, chybí propagace. "Snažíme se používat věci, které již lidem jednou posloužily. Dáváme jim nový smysl, používáme je v interiérech našich projektů," doplňuje Martina.
Podobně přistupuje i ke svému nejnovějšímu projektu - oblečení Very Mary. Značku se svou kamarádkou založila před rokem. "Kupujeme staré kousky oblečení v second handech. Vše pak přestříháme, přebarvíme, uděláme nové střihy, díry a vznikne nový kus oblečení. Hodně také pracujeme s teplákovinou, ze které děláme zcela nové oblečení," vysvětluje Černá.
Video: Přepravní kontejnery slouží v Kodani jako ubytování vysokoškoláků.
